Imunostimulační působení estrogenů není ovšem jednoznačné. Zatímco zvyšují hladiny protilátek, cytokinů IL-1, IL-4, IL-5, IL-10, IL- 13, B lymfocytů, dendritických buněk, NK buněk a regulačních T lymfocytů, bylo zaznamenáno snížení IL-2, IFN beta a IFN gama. Tlumivý vliv E. na imunitu uvádí i Sonnex (1998) – opírá se o studii, v níž pod vlivem estrogenů probíhaly urogenitální infekce prudčeji a vyvolávající mikroby projevovaly vyšší agresivitu. Ve studii u nemocných s karcinomem prostaty prokázali Ablin a spol. (1978) pod vlivem E. podporu humorální imunity, ale omezení projevů imunity zprostředkované buňkami. V zánětu je role E. komplexní (Shoenfeld et al. 2007). Straub (2007) soudí, že aktivity E. se projevují cestou ovlivnění NFkB. Nejednotnost výsledků vlivu estrogenů a některé rozporné údaje se pokouší vysvětlit tím, že účinek estrogenů závisí na povaze imunitního stimulu, typu a stadiu projevu (např. zánětu), terčovém orgánu a koncentraci E. množství receptorů pro E. v cílových strukturách. Nedaří se prokázat přesnou povahu ovlivnění imunity kombinovanou hormonální antikoncepcí. Může to být způsobeno různým poměrem progesteronu a estrogenu v užívaném přípravku. U klimakterických žen, léčených hormonální substitucí konjugovanými estrogeny, dochází k snížení počtu T buněk, zatímco počet B buněk není ovlivněn nebo je naopak zvýšen (Straub 2007). Tomu odpovídá i zhoršení průběhu některých systémových, autoprotilátkami způsobených chorob vlivem hormonální substituce (Gompel a Piette 2007). Estradiol má podstatný vliv na funkci slizniční imunity na úrovni endometria. Působí v závislosti na menstruačním cyklu – v perimenstruačním období převažuje stimulační vliv na imunitu, bránící průniku infekčních agens z děložní dutiny do endometria. V době ovulace naopak vzestup hladiny estrogenu spolupůsobí (zejména účinkem na Th2 buňky a přirozené zabíječe - NK buňky) při tvorbě tzv. „estrogenového okna“, kdy slizniční imunita je časově a místně modifikována tak, aby umožnila implantaci zárodku a vytvoření fetoplacentární jednotky (Hepworth et al 2010). Na tomto procesu se vedle estradiolu podílí i progesteron (prostřednictvím imunoregulačního proteinu PIBF – progesteron-induced blocking factor) a faktory embryonálního původu (hCG, produkt HLA-G a další). 3.3. Endokrinní disruptory a imunitní systém Endokrinní disruptory (Chalubinski a Kowalski 2006) a další jsou chemické látky, které mohou přímo zasahovat do vývoje a funkce endokrinního systému. Převážně se jedná o produkty průmyslové výroby, které jsou obsažené v různých produktech každodenní spotřeby, např. plastové láhve, plechovky, čistící prostředky, zpomalovače hoření, jídlo, hračky, kosmetika a pesticidy. Mezi nejznámější endokrinní disruptory patří dioxiny (např. tetrachlordibenzo-p-dioxin - TCDD), polychlorované bifenyly (PCB), pesticidy (např. dichlordifenyltrichlormethylmethan - DDT) a plastifikátory (např. bisfenol A). Výsledkem jejich účinku může být negativní ovlivnění vývoje organismu a narušení reprodukčních, nervových a imunitních funkcí nejen u člověka, ale i volně žijících živočichů. Výzkumy ukazují, že endokrinní disruptory mohou představovat největší riziko v prenatálním a časném postnatálním vývoji. Endokrinní disruptory mohou ovlivňovat syntézu cytokinů, imunoglobulinů, buněčných mediátorů, aktivaci imunocytů a jejich přežívání (Wira et a. 2010). Např. dioxin inhibuje funkci T lymfocytů s následným imunosupresivním účinkem. Tento mechanismus je diskutovaný mimo jiné při vzniku endometriózy (Sutton et al. 2006). Dietylstilbestrol (DES) in vitro a in vivo zvyšuje u myší produkci protilátek IgM B lymfocyty. Takový patologický proces může být spojený se vznikem některých autoimunitních chorob (např. lupus erythematodes). Laboratorní studie prokázaly, že endokrinní disruptory mohou modulovat alergické reakce. Jedná se o zvýšení syntézy interleukinu 4 s následným zvýšením sekrece IgE. Uvedené příklady ilustrují imunitní systém jako potenciální „terč“ pro endokrinní disruptory. V současnosti se tak otevírá poměrně neprozkoumaná oblast environmentální a reprodukční imunologie. 4. Literatura Ablin RJ, Bhatti RA, Guinan PD: Effect od estrogen od tumor-associated imunity in patiens with adenocarcinoma of the prostate. Cancer research 1978,38,3702-3706.
Adori M, Kiss E, Barad Z et al: Estrogen augments the T cell-dependent but not the T-independent immune response. Cell Mol Life Sci. 2010;67:1661-1674. Ansar AS, Penhale WJ, Talal N: Sex hormones, immune responses, and autoimmune diseases. Mechanisms of sex hormone action. Am J Pathol 1985, 121, 531-551. Beagley KW, Gockel ChM: Regulation of innate and adaptive FEMS imunology and medici mikrobiology 2006, 38,1, 13-22.
Bouman A, Heineman HJ, Faas MM: Sex hormones and the immune response in humus. Human reproduction update 2005,11,4,411-423.
Druckmann R: Female sex hormones, autoimmune diseases and immune response. Review. Endocrinology 2004, 15,1, Suppl.6, 69-76.
Erbach GT, Bahr JM: Enhancement of human immunity by estrogen. Permissive effect of thymic factors. Endocrinology 1991,128,3,1352-1358.
Ferenčík M: Funkčné vztahy a prepojenia medzi imunitným a neuroendokrinným systémom. Alergie 2002, 4, 4, 297-306. Ferenčík M, Štvrtinová V: Je imunitní systém šestý smysl? Vztah mezi imunitním a neuroendokrinním systémem. Brat. Lek. Listy 1997,98, 4,187-198.
Gompel A, Piette JC: Systemic lupus erythematosus and hormone replacement therapy. Menopause Int 2007, 13, 65-70. Grimaldi CM, Hicks R, Diamond B: B cell selection and susceptibility to autoimmunity. J Immunol 2005, 174, 1775-1781. Harris J, Bird DJ: Modulation of the imune systrem by hormones. Veterinary immunology and Immunopathology 2000,77,163-176
Hepworth MW, Hardman MJ, Grencis RK: The role of sex hormones in the development of Th2 immunity in a gender-biased model of Trichuris muris infection. Eur. J Immunol 2010, 40, 406–416. Hodkinson CF, Simpson EE, Beattie JH, O´Connor JM, Campbell DJ, Strain JJ, Wallace JM: Preliminary evidence of immune function modulation by thyroid hormones in healthy men and women aged 55-70 years. J. Endocrinology 2009, 202, 55-63.
Hrdá P, Šterzl I: Autoimunitní polyglandulární syndromy. Alergie 2001, 3, 2, 126-129. Hrdá P, Šterzl I: Autoimunitní endokrinopatie. Medicína pro praxi 2008, 5,5, 196-199.
Chalubinski, M. L. Kowalski: Endocrine disrupters – potential modulators of the immune system and allergic response.Allergy.2006;61:1326-1335.
Klein SL: Hormonal and immunological mechanisms mediating sex differences in parasite infection. Review Parasite Immunol. 2004, 26 (6-7), 247-64. Lang TJ: Estrogen as an immunomodulator. Clin Immunol 2004, 113, 224-230. Mascanfoni I, Montesinos MM, Susperreguy S, Cervi L, Illaregui JM, Ramseyer VD, Masini-Repiso AM, Targovnik HM, Rabinovich GA, Pellizas CG: Control of dendritic cell maturation and function by triiodothyronine. FASEB J. 2008,(4), 1032-42. Mendelsohn ME, Karas RH: The protective effects of estrogen on the cardiovascular systém. New Engl.J med. 1999, 340, 1801.1811.
Moggs JG, Orphanides G: Estrogen receptors: orchestrators of pleiotropic cellular responses. EMBO Rep. 2001,2,775-781. Nouza K: Nervstvo, hormony a imunita. Biol. Listy 1990,55, 288-303.
Roberts ML, Buchanan KL, Evans MR, Marin RH, Satterlee DG:The effects of testosterone on immune function in quail selected for divergent plasma corticosterone response. J Exp Biol. 2009 Oct 1;212 19:3125-31. Salem ML: Estrogen, a double-edged sword: modulation of TH1- and TH2-mediated inflammation by differential regulation of TH1/TH2 cytokine production. Curr Drug Targets Inflamm Allergy 2004, 3, 97-104. Shoenfeld Y, Fučíková T, Bartůňková J: Autoimunita – vnitřní nepřítel. GRADA Praha 2007.
Staub RH: The komplex role of estrogens in inflammation. Endocrine Rev 2007,28-, 5, 521-574..
Sonnex C:. Influence of ovarian hormones on urogenital infection. Review. Sex Transm Infect. 1998, 74(1):11-9. Straub RH: The complex role of estrogens in inflammation. Endocr Rev 2007, 28, 521-574. Sutton,Ch., Jones K, Adamson, G.D.: Modern management of endometriosis. Taylor & Francis, London and New York, 2006.
Tanriverdi F, Silveira LF, MacColl GS, Bouloux PM: The hypothalamic-pituitary-gonadal axis: immune function and autoimmunity. J Endocrinol 2003, 176,293-304.
Wira CR, Fahey JV, Ghosh M, Patel MV, Hickey DK, Ochiel DO: Sex hormone regulation of innate immunity in the female reproductive tract: The role of epithelial cells in balancing reproductive potential with protection against sexually transmitted pathogens. Am J Reprod Immunol 2010, 63, 544-565.
|