Woronoffův prstenec: někdy bývá kolem ložisek patrný světlý lem kůže.

V případě nejistoty se přistupuje k histopatologickému vyšetření.

U jednoho pacienta se může vyskytnout najednou několik forem psoriázy, nebo může být také kombinována s jinými nemocemi. Je třeba odlišit psoriáze blízkou seborhoickou dermatitidu, ekzémy, neurodermitis circumscripta, pityriasis rosa, parapsoriasis guttata a další.

Léčba onemocnění

Léčba je velmi obtížná. Psoriázu nelze zcela vyléčit, ale existuje řada postupů, které ji mohou alespoň načas zklidnit. Důležitá je především snaha lékaře naučit nemocného pokud možno spokojeně žít i přes všechny nepříjemnosti, které mu psoriáza přináší. Vzhledem k tomu, že nemocní velmi trpí svým postižením, které ztěžuje jejich společenské uplatnění, je třeba včas doporučit vhodnou psychoterapii.

V rámci léčby se uplatňuje léčba lokální a celková. Léčba musí být vždy komplexní. Obvykle probíhá ambulantně, pouze těžší stavy je nutné hospitalizovat. Vlastní charakter léčby závisí na lokalizaci, formě, rozsahu a průběhu psoriázy. Je-li známa příčina, která dala podnět ke vzniku ataky, je třeba ji eliminovat. Doporučuje se také balneoterapie a klimatická terapie. (Příznivé účinky má sluneční záření. Nejlepší výsledky má léčba u Mrtvého moře. Pomáhá i vysokohorské klima, např. v Alpách).

Lokální léčba

1.	V úvodu lokální léčby je důležité odstranění nánosů šupin z povrchu ložisek zevně používanými mastmi (keratolytiky), obsahujícími obvykle kyselinu salicylovou, ureu, propylenglykol.

2.

Dehtové přípravky (pix lithanthracis): mají zklidňující, antiproliferativní, keratoplastický a protizánětlivý účinek. Používají se ve formě pasty, masti, roztoku nebo šamponu obvykle v 1-5% koncentraci. Nevýhodou je barvení potřísněného prádla, které se nedá vyprat. Vzhledem k fototoxickému účinku se doporučuje chránit ošetřované okrsky kůže před nekontrolovanou expozicí slunečního záření.

Dehty se používají i v tzv. Goeckermannově metodě, kdy se využívá fototoxických vlastností dehtů, které zvyšují citlivost kůže na ultrafialové záření. Pacient se po aplikaci dehtových přípravků a jejich následném odstranění ozáří dávkou UV záření. Dehty se používají také v kombinaci s jinými antipsoriatiky, např. s kortikosteroidy a kyselinou salicylovou.

3.	Anthralinové přípravky (dithranolum = cignolin, anthralin): mají podobné účinky jako dehtové přípravky. Jsou vhodné u subakutní a chronické psoriázy. S ohledem na možnost podráždění kůže se aplikují ve vzrůstající koncentraci (0,01-2 %). Mají také fototoxické vlastnosti.

4.

Analogy vitamínu D 3 (kalcipotriol, takalcitol): patří mezi moderní léky psoriázy. Účinek spočívá v inhibici růstu keratinocytů, v indukci jejich diferenciace a zároveň i v supresi imunitní odpovědi. Jsou vhodné u mírné a středně těžké chronické psoriázy. Vzhledem k riziku lokální iritace není vhodná aplikace na ložiska v obličeji. Nedoporučuje se současné podávání přípravků obsahujících vitamín D (vznik závažných nežádoucích účinků) a současná aplikace kyseliny salicylové (vede k jejich inaktivaci). Neovlivňují metabolismus vápníku, přesto se doporučuje pravidelné sledování jeho plazmatické hladiny.

5.

Kortikosteroidy (hydrokortizon, triamcinolon, dexametazon, flumetazon): Mají velmi rychlý účinek, nebarví prádlo. Nevýhodou této léčby je velký výskyt nežádoucích reakcí, jako je například atrofie kůže při dlouhodobé aplikaci. Přípravky s obsahem kortikosteroidů není možné aplikovat na primárně tenkou kůži, jaká je např. na očních víčkách. Po přerušení léčby dochází k rychlé recidivě projevů. Používají se v kombinaci s kamenouhelnými dehty a kyselinou salicylovou u akutních forem psoriázy. Po zvládnutí akutních projevů se co nejdříve přechází na jiná antipsoriatika

6.	Emoliencia: zvláčňují kůži, brání jejímu vysušení a popraskání. Krémy se používají každou noc, někdy také ráno.

Celková léčba

Používá se u pacientů s rozsáhlým postižením těla, některou závažnou formou lupénky, nebo v případě, kdy lokální léčba nebyla úspěšná.

1.	Kortikosteroidy (triamcinolon, betametazon) Nevýhodou této terapie je velký výskyt nežádoucích reakcí.

2.	Cytostatika (metotrexát, azathioprin, cyklofospfmid) jsou indikovány u psoriatické artritidy.

3.

Retinoidy (acitretin) - patří mezi analogy vitamínu A. Upravují a normalizují proliferaci, diferenciaci a keratinizaci epidermálních buněk. Doporučují se u těžkých generalizovaných forem psoriázy nereagujících na jinou léčbu. Nemají hepatotoxický ani kancerogenní účinek. Mají však teratogenní účinek již v nízkých dávkách. Jejich toxicitu zvyšuje vitamín A, současné podávání metotrexátu zvyšuje riziko hepatotoxicity, současné podávání tetracyklinových antibiotik vede ke zvýšení rizika vzniku nitrolební hypertenze, snižují účinek nízkých dávek progestinů používaných jako kontraceptiva.

4.	Ciklosporin je pro svůj imunosupresivní a protizánětlivý účinek indikován u těžkých forem psoriatické artritidy, která nereaguje na jinou terapii.