|
Vitaminy
|
Vitaminy jsou chemicky různorodé látky patřící mezi esenciální mikroživiny. Lidský organismus si je nedokáže syntetizovat, musí být přijímány prostřednictvím stravy nebo doplňků stravy. Na rozdíl od minerálních látek a stopových prvků jsou vitaminy organického původu. |
|
Podle rozpustnosti rozeznáváme vitaminy lipofilní (rozpustné v tucích) a hydrofilní (rozpustné ve vodě). Vitaminy se ukládají v organismu do zásob, které jsou schopny saturovat potřeby organismu po různě dlouhou dobu. Obecně platí, že zásoby vitaminů lipofilních vydrží organismu několik týdnů až měsíců, zatímco vitaminy hydrofilní se v organismu neukládají do větší zásoby (výjimkou je vitamin B12), jejich aktuální přebytek se vylučuje močí a musí být proto průběžně doplňovány. |
|
Zásoba vitaminů v organismu |
Lipofiln vitaminy | Hydrofiln vitaminy | Vitamin K | 2-6 tdn | Biotin | 4-10 dn | Vitamin D | 2-4 msce | Kyselina pantothenov | 4-10 dn | Vitamin E - tokoferol | 6-12 msc | Vitamin B1 - thiamin | 4-10 dn | Vitamin A - retinol | 1-2 roky | Vitamin C | 2-4 tdny | | | Vitamin B2 - riboflavin | 2-6 tdn | | | Vitamin B6 - pyridoxin | 2-6 tdn | | | Niacin | 2-6 tdn | | | Kyselina listov | 2-4 msce | | | Vitamin B12 - kobalamin | 2 roky | Tab. 1
|
Vitaminy, které se z části syntetizují v organismu |
|
- vzniká v organismu štěpením provitaminů A (karotenů). Je známo asi 50 karotenů, které mají biologickou aktivitu provitaminu A. Nejdůležitější z nich je beta-karoten, který se teoreticky může štěpit na dvě molekuly vitaminu A. |
|
- cholekalciferol, vzniká v kůži z 7-dehydrocholesterolu působením UVB záření |
|
Vitamin K2 (menachinon), vitamin B12 a biotin |
|
- jsou v malém množství syntetizovány bakteriemi, které se vyskytují v zažívacím traktu živočichů, množství takto získaných vitaminů je však pro lidský organismus nedostatečné a větší část musí přijímat stravou |
|
- vzniká metabolickou přeměnou aminokyseliny tryptofan (z 60 mg tryptofanu může vzniknout 1 mg niacinu). Toto množství však není adekvátní potřebám organismu. |
|
Stav organismu, který vzniká při deficienci vitaminů. Projevy jsou různé podle závažnosti deficitu a podle toho, který vitamin je nedostatkový. Při nedostatku vitaminů dochází nejprve k vyčerpání jejich zásob ve tkáních, posléze k omezení metabolických reakcí, kterých se vitaminy v podobě koenzymů zúčastňují. Tento stupeň deficience je již symptomaticky více či méně specificky definovatelný. Dále pak dochází nejprve k reverzibilním a posléze k ireverzibilním onemocněním z nedostatku vitaminů, k poškození tkání a orgánů, příp. smrti. |
|
Hypovitaminóza primární vzniká nedostatkem vitaminu (většinou více vitaminů) ve stravě (jednostranná dieta, nevhodně upravovaná strava a pod.), hypovitaminóza sekundární může nastat i při některých onemocněních, kdy organismus není schopen vitaminy z trávicího traktu vstřebávat (např. malabsorbce tuků je spojena s deficiencí lipofilních vitaminů). Hypovitaminóza může být rovněž důsledkem dlouhodobého užívání některých léků. |
|
Při zvýšeném příjmu jednoho, nebo více vitaminů, dochází k jeho nadbytku v organismu - k hypervitaminóze. Tento stav je symptomatický, odezní po vyloučení vitaminu ze stravy. Předávkování je nebezpečné zejména u vitaminu D a A (vyšší dávky vitaminu A jsou teratogenní). |
|