Autor
Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.
Ústav aplikované farmacie, Farmaceutická fakulta VFU Brno
Světové dny Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou dny oficiálně vyhlašované WHO. Jsou jimi: Světový den TBC (24. březen), Světový den zdraví (7. duben), Světový den bez tabáku (31. květen) a Světový den dárců krve (14. červen).
Dalších přibližně 20 světových dnů je sponzorováno WHO (WHO se jich účastní jako spolusponzor, obvykle mají přímou souvislost se zdravím nebo nemocí). Jiných přibližně 30 světových dnů je podporováno WHO (WHO se jich neúčastní ani jako sponzor, ani jako vyhlašující, či zaangažovaná organizace; podporuje je však jinými aktivitami, jako jsou například podpora jejich cílů a strategií, propagace jejich programu a zaměření a podobně, obvykle nemají přímou souvislost a dosah na zdraví). Úvod
V roce 1945 na Konferenci Organizace spojených národů (OSN) její účastníci jednohlasně schválili návrh Brazílie a Číny, aby byla vytvořena nezávislá mezinárodní zdravotnická organizace v rámci OSN. V roce 1946 podepsalo v New Yorku 61 zemí z celého světa Ústavu WHO. K zakládajícím členům patřila i tehdejší Československá republika. Ústava WHO vstoupila v platnost dne 7. dubna 1948, kdy 26 z 61 zemí, které podepsaly Ústavu, tuto Ústavu ratifikovalo. Ratifikační listiny byly oficiálně uloženy u generálního tajemníka OSN. Všechny země, které jsou členy OSN, se přijetím Ústavy WHO stávají jejími členy, ostatní země jsou přijímány poté, co jejich žádost schválil nejvyšší orgán WHO – většina členů Světového zdravotnického shromáždění (World Health Assembly, WHA). Světový den zdraví (World Health Day, WHD) je každoročně vyhlašován dne 7. dubna – dne, kdy byla WHO oficiálně ustavena. První WHD se pojil s datem 22. července 1948, tedy dva roky po podpisu Ústavy WHO. Druhé WHA konané v roce 1949 mění toto datum – jako důvod se uvádí konstatování, že ve většině zemí byly v červenci zavřeny školy a účast dětí byla považována za důležitou a měla by být podporována – a ve své rezoluci WHA 2.35 se „usnáší na tom, že počínaje rokem 1950 a v každém dalším roce poté má být všemi členskými zeměmi přiměřeně slaven WHD dne 7. dubna“.
Od roku 1950 je tak pro WHD zvoleno určité téma nebo námět týkající se zdraví v mezinárodním kontextu a tomu odpovídající slogan. I když je 7. duben oficiálním WHD, je danému tématu věnována soustavná pozornost celý rok.
Cílem WHD je orientovat pozornost světové veřejnosti na prioritní zdravotní problém, na společensky nejzávažnější aktuální zdravotní problematiku. Vyzývá k účasti politiky, odborníky i všechny občany a vlády jednotlivých zemí, aby se podle svých možností zúčastnili celosvětového úsilí a napomohli zvládnout vymezený aktuální a naléhavý globální problém v oblasti veřejného zdraví. A dále zvyšovat celosvětové povědomí o specifických problémech, které se týkají zdraví. Někdy zahajuje dlouhodobý program, na jehož činnost WHO poskytuje finanční prostředky. Další informace viz WHD měsíc duben.
V přehledu uvádíme témata WHD, ale i ostatních prezentovaných dní, v jednotlivých letech (české překlady jsou často v literatuře uváděny nejednotně, alternativně, někdy chybějí). 1. leden
Na měsíc leden nepřipadá ani jeden z výše uvedených světových, evropských nebo mezinárodních dnů. 2. únor
V měsíci únor si připomínáme z dnů sponzorovaných WHO Světový den boje proti rakovině, z dnů podporovaných WHO Světový den nemocných, Světový den sociální spravedlnosti a Mezinárodní den vzácných onemocnění. 2.1 Světový den boje proti rakovině (World Cancer Day)
Onkologická onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí ve světě. WHO odhaduje, že mezi roky 2005 až 2015 zemřou na rakovinu 84 milióny lidí, aniž byli léčeni. V roce 2005 na rakovinu zemřelo 7,6 miliónů osob. Více než 70 % z nich pocházelo ze zemí s nízkým nebo středním příjmem. WHO vypracovala soubor šesti modulů (plánování, prevence, včasná detekce, stanovení diagnózy a léčba, paliativní péče, politika), které poskytují praktické informace pro programové manažéry a tvůrce politiky, jak obhajovat, plánovat a realizovat efektivní programy kontroly rakoviny, zejména ve výše uvedených zemích. A to v souladu s rezolucí WHA z května 2005 o prevenci a boji proti rakovině (WHA58.22).
Každý rok si připomínáme Světový den boje proti rakovině 4. února – kdy se v roce 2000 na Pařížské radnici sešlo více než sto zástupců vlád, sdružení na obranu práv pacientů a organizací zapojených do výzkumu rakoviny při příležitosti prvního Světového summitu proti rakovině. Své úsilí vymýtit tuto zákeřnou nemoc z naší planety stvrdili podepsáním Pařížské charty proti rakovině, která zahajuje první mezinárodní kampaň proti rakovině nového tisíciletí. Jejím cílem je zlepšit léčbu onkologických pacientů a výzkum nádorových onemocnění všude ve světě a umožnit pacientům dobrou informovaností bojovat s nemocí.
Od roku 2006 Mezinárodní unie boje proti rakovině (International Union Against Cancer, UICC) koordinuje aktivity Světového dne boje proti rakovině. Jeho zaměření v jednotlivých letech uvádíme v tabulce 1. V České republice se slaví od roku 2007 a záštitu nad ním převzala Liga proti rakovině.
Tabulka 1
|
|
| Rok | Téma | | 2006 | Na mém dítěti záleží. | | 2007 | Dnešní děti, budoucnost světa. | | 2008 | Chceme prožít krásné dětství bez tabákového kouře. | | 2009 | Miluji své zdravé aktivní dětství. | | 2010 | I rakovině se dá předcházet. | | 2011 | Učme děti a dospívající vyhýbat se expozici UV záření – se sluncem opatrně. | | 2012 | Společně to dokážeme. |
|
|
|
V České republice (ČR) je možná známější Český den proti rakovině – den, kdy se prodávají květy s barevnou stužkou – a to od roku 1997. Tradice Květinových dnů vychází z irské koncepce tzv. Daffodil Days (Narcisové dny), které pořádá Irská liga proti rakovině od roku 1988. Liga proti rakovině převzala základní myšlenku této sbírkové akce a založila v ČR tradici Květinových dnů, při nichž dobrovolníci nabízejí žluté kvítky měsíčku lékařského a informují o prevenci rakoviny (v SR se od roku 1997 pořádá v měsíci dubnu obdobná akce – Deň narcisov). První Květinový den proběhl 14. května 1997. V roce 2007 se Liga proti rakovině Praha rozhodla přihlásit se jménem ČR výrazněji ke Světovému dni boje proti rakovině a vyhlásila 16. květen 2007, kdy proběhl další ročník tradiční veřejné sbírky, Českým dnem proti rakovině. Květinové dny nadále probíhají pod tímto novým názvem, symbolem sbírky zůstává žlutý květ měsíčku lékařského. Témata Květinových dnů – viz tabulka 2.
Tabulka 2
|
|
| Datum | Téma | | 14. 5. 1997 | Prevence a zlepšení života onkologických pacientů (pod záštitou Dagmar Havlové). | | 13. 5. 1998 | Onkologická prevence, Evropský kodex proti rakovině (pod záštitou Dagmar Havlové). | | 12. 5. 1999 | Samovyšetření prsu u žen a varlat u mužů. | | 10. 5. 2000 | Zdravá výživa. | | 16. 5. 2001 | Kouření u žen. | | 15. 5. 2002 | Kolorektální karcinom. | | 14. 5. 2003 | Karcinom děložního hrdla. | | 12. 5. 2004 | Karcinom prostaty, Evropský kodex proti rakovině. | | 11. 5. 2005 | Maligní melanom. | | 10. 5. 2006 | Prevence rakoviny prsu a děložního hrdla. | | 16. 5. 2007 | Dnešní děti – zítřejší svět. Výchova ke zdravému způsobu života v rodině. | | 14. 5. 2008 | Dnešní děti – zítřejší svět. Význam očkování proti rakovině děložního hrdla u dívek a prevence rakoviny varlat u chlapců (samovyšetřování). | | 13. 5. 2009 | Kolorektální karcinom – primární a sekundární prevence. | | 12. 5. 2010 | Prevence karcinomu prostaty. Apel na ženy – přesvědčte svého muže, aby preventivně vyhledal urologa, a vy nezapomínejte na svého gynekologa a mamární skríning. | | 11. 5. 2011 | Každý svého zdraví strůjcem. Pomoz sám sobě předcházet rakovině aktivním využitím preventivních programů a zdravým životním stylem. | | 16. 5. 2012 | Nádory ledvin. Proč jsme první na světě? |
|
|
|
Evropský kodex proti rakovině – hlavní zásady a doporučení:
1. Nekuřte! Pokud kouříte, přestaňte. Nejste-li schopni přestat, rozhodně nekuřte v přítomnosti dětí.
2. Vyvarujte se obezity.
3. Denně vykonávejte nějakou tělesnou činnost.
4. Jezte denně více různých druhů ovoce a zeleniny, alespoň v pěti porcích. Omezte příjem potravin obsahujících živočišné tuky.
5. Jestliže pijete alkohol, ať již pivo, víno nebo koncentráty, snižte spotřebu na dva nápoje denně, jste-li muž, a na jeden, jste-li žena.
6. Nevystavujte se nadměrnému slunečnímu záření. Zvlášť důležité je chránit děti a mladistvé. Ti, kdo mají sklon se rychle spálit, se musí chránit během celého života.
7. Dodržujte přesně pravidla ochrany před známými rakovinotvornými látkami. Dodržujte všechny zdravotní a bezpečnostní předpisy při styku s látkami, které mohou způsobit rakovinu. Dodržujte směrnice radiační hygienické služby.
8. Ženy od 25 let by se měly zapojit do skríningu děložního hrdla v programu se zajištěnou kontrolou kvality v souladu se Směrnicemi Evropské unie.
9. Ženy od 45 let by se měly zapojit do mamárního skríningu v programu se zajištěnou kontrolou kvality v souladu se Směrnicemi Evropské unie.
10. Ženy a muži od 50 let by se měli zapojit do skríningu tlustého střeva a konečníku v programech se zajištěnou kontrolou kvality.
11. Účastněte se očkovacích programů proti infekci způsobené virem hepatitidy B.
Situace v ČR
Liga proti rakovině Praha
Jedná se o občanské sdružení, které bylo založeno v roce 1990, nejprve jako československá liga. V roce 1919 rozdělila na samostatnou Ligu proti rakovině Slovenska a Ligu proti rakovině Praha. Stanovy české části byly registrovány 17. 7. 1991 Ministerstvem vnitra ČR. Z pacientských organizací jmenujme:
OnkoMaják
Jedná se o občanské sdružení, vzniklo v roce 2009 na pomoc onkologickým pacientům (kolorektální karcinom). Snaží se o zlepšení informovanosti veřejnosti o nádorových onemocněních a možnostech prevence i léčby, pořádá osvětový projekt prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku Střevotour, kampaň Nenechám se vyloučit, provozuje právní poradnu pro pacienty. Lymfom Help
Jde o občanské sdružení, bylo založeno v roce 2005. Sdružuje nemocné s lymfomem, jejich příbuzné a blízké, zajišťuje dostupnost informací o nemoci, možnostech léčby a následné péče, snaží se o zlepšení informovanosti veřejnosti o maligním lymfomu, pořádá regionální i celostátní setkání pacientů, vydává informační bulletin, brožury a příručky, provozuje telefonní linku a anonymní internetovou poradnu. Kapka 97
Občanské sdružení onkologických pacientů a přátel, vzniklo v roce 1998. Provozuje kontaktní centrum poskytující psychosociální poradenství onkologickým pacientům v jakékoli fázi léčby, dobrovolníci navštěvují pacienty na onkologickém oddělení nemocnice v Chomutově, pořádá osvětové programy prevence rakoviny prsu u dívek a žen na středních školách, v institucích a firmách, organizuje setkání, cvičení, výlety a rekondiční pobyty pro své členy. Nejsi na to sama
Občanské sdružení, vzniklo v roce 2011. Cílem sdružení je zpřístupnit maximální množství informací ženám s rakovinou prsu a jejich blízkým, nabízí pacientkám second opinion – neboli druhý odborný názor na stanovenou diagnózu a léčbu, provozuje anonymní internetovou poradnu, chce poskytovat veřejnosti přehled o všech možnostech dostupné léčby rakoviny prsu v ČR, vlastními programy vytvořit prostor pro vzájemnou spolupráci a podporu všech, které tato problematika zajímá, a mohou ji svými postoji ovlivnit. Mamma HELP
Další občanské sdružení, vzniklo v roce 1999, které seskupuje ženy s diagnózou rakovina prsu, jejich blízké, lékaře, sestry a sympatizanty, provozuje síť Mamma Help center, snaží se zlepšit kvalitu života a následnou péči o onkologicky nemocné pacientky, zvýšit informovanost veřejnosti o výskytu, prevenci a možnostech léčby rakoviny prsu, zajišťuje provoz Avon Linky proti rakovině prsu.
|
|
Onko Unie
Jedná se o platformu pro setkávání lékařů, pacientů se zhoubnými nádory a mecenášů s cílem zlepšit kvalitu života onkologicky nemocných. Vznikla v roce 2011, věnuje se edukaci veřejnosti, pacientů a jejich rodin, pořádá kampaně ve prospěch prevence rakoviny a propagace zdravého životního stylu, snaží se zlepšit kvalitu diagnostiky a efektivitu léčby nádorového onemocnění včetně podpůrné a paliativní péče.
Z řady dalších sdružení připomeňte ještě například Český tým transplantovaných, o. s. (2008), České ILCO (1992) aj. 2.2 Světový den nemocných (World Day of the Sick)
Založení tradice Světového dne nemocných inicioval papež Jan Pavel II. v květnu 1992 a od roku 1993 se slaví 11. února na památku Panny Marie Lurdské, která je uctívána jako patronka uzdravení nemocných. Datum nebylo zvoleno náhodně – tento den je připomínkou prvního zjevení Panny Marie Lurdské prosté dívce Bernadettě. Lurdy jsou oblíbeným poutním místem nemocných, kteří si sem chodí vyprosit zdraví. Často tu prý dochází k uzdravení bolavé duše, občas prý i nemocného těla – utrpení nemocných se snížilo nebo úplně skončilo. Světový den nemocných se zaměřuje na tři hlavní témata:
- připomíná věřícím, aby se intenzivně a upřímně modlili za ty, kdož jsou nemocní a staří,
- vyzývá křesťany k rozjímání o lidském utrpení a také o aktivní pomoci,
- ctí všechny, kteří pracují ve zdravotnictví a pečují o trpící a staré lidi. 2.3 Mezinárodní den vzácných onemocnění (World International Rare Disease Day)
Mezinárodní den vzácných onemocnění koordinuje na mezinárodní úrovni evropská organizace pro vzácná onemocnění EURORDIS (European Organization for Rare Diseases). EURORDIS sdružuje kolem 300 organizací pro vzácná onemocnění ve více než 30 zemích a pokrývá přes tisíc vzácných nemocí.
Den 29. únor byl vybrán proto, že se jedná o „vzácný den“ a rok 2008 proto, že je to rok 25. výročí přijetí zákona o „sirotčích léčivech, léčivých přípravcích“ – Orphan Drugs Act v USA v roce 1983. První Mezinárodní den vzácných onemocnění v Evropě zorganizovala společnost EURORDIS v roce 2008. Jeho motto i následujících dnů je v tabulce 3.
Tabulka 3
|
|
| Datum | Téma | | 2008 | Vzácná onemocnění jako priorita veřejného zdraví.
Vzácný den pro výjimečné lidi. | | 2009 | Na pacienta orientovaná péče.
Péče o pacienta je veřejnou záležitostí! | | 2010 | Spojování/sbližování pacientů a výzkumu.
Pacienti a vědci: Partneři pro život! | | 2011 | Vzácné, ale stejné.
Vzácné nerovná se opomíjené. | | 2012 | Solidarita.
Vzácní, ale silní. |
|
|
|
Odhaduje se, že kolem 30 miliónů obyvatel EU a 20 až 25 miliónů obyvatel USA trpí jedním z tak zvaných „vzácných onemocnění“.
Za „vzácná onemocnění“ (rare diseases) se považují závažná onemocnění, která ohrožují život nebo vedou k invaliditě. Charakteristika vzácných onemocnění:
- vzácná onemocnění jsou často chronická, progresivní, degenerativní a mnohdy smrtelná,
- vzácná onemocnění vedou k invaliditě: kvalitu života pacientů často zhoršuje omezení či úplná ztráta samostatnosti,
- vysoká bolestivost a míra utrpení pro pacienta i jeho blízké,
- neexistuje účinná léčba,
- existuje přibližně šest až osm tisíc vzácných onemocnění,
- 75 % vzácných onemocnění postihuje děti,
- 30 % pacientů se vzácným onemocněním se nedožije pěti let,
- u 80 % vzácných onemocnění byl zjištěn dědičný původ. Zbývající jsou zapříčiněna infekcí (bakteriální či virovou), alergiemi nebo faktory životního prostředí, případně jsou degenerativního či proliferativního charakteru.
Příčina mnohých z uvedených onemocnění zůstává nejasná. Společným znakem vzácných onemocnění je nízký výskyt v populaci. Řada zemí si vypracovala vlastní vymezení pojmu vzácné onemocnění:
|
|
| Léčivé přípravky pro vzácná onemocnění | EU | USA | Japonsko | Austrálie | | Prevalence onemocnění (počet na 10 000 osob) | 5 | 7,5 | 4 | 1,1 | | Výhradní právo léčivého přípravku na trhu (roky) | 10 | 7 | 10 | 5 |
|
|
|
V zemích EU se za vzácné onemocnění považuje nemoc, která postihuje méně než 5 osob na 10 000 obyvatel. V celé EU to celkem představuje kolem 246 000 lidí. Podle odhadů má v současnosti kolem 5 až 8 tisíc* vzácných onemocnění vliv na život 6 až 8 % populace EU – to znamená na 27 až 36 milionů osob.
* internetový portál Orphanet (evropské výzkumné konsorcium dlouhodobě podporované Evropskou komisí), který nabízí všem zájemcům informace o vzácných onemocněních a léčivých přípravcích k jejich terapii, jich popisuje 6 tisíc. Cílem portálu je zlepšovat diagnostiku, léčbu a další péči o pacienty se vzácnými onemocněními.
Totéž onemocnění, které může být v určité oblasti zřídkavé, může být naopak běžné v jiné geografické části. Jako příklad se uvádí talasemie (určitá forma anémie genetického původu). V severní Evropě se vyskytuje zřídka, avšak v zemích v oblasti Středozemního moře často. Rovněž existuje mnoho rozšířených onemocnění, jejichž varianty jsou vzácné.
Počet vzácných onemocnění se s nárůstem nových odborných poznatků stále rozšiřuje, závisí také na použité definici vzácného onemocnění. U některých z nich lze jejich příznaky diagnostikovat již při narození nebo v dětství (např. u spinální svalové atrofie, neurofibromatózy, aj.), přibližně u poloviny onemocnění až v dospělosti (např. Huntingtonova chorea, Crohnova choroba, aj.).
V ČR dosud neexistuje přesná statistika prevalence vzácných onemocnění vzhledem k tomu, že tyto nemoci nejsou dosud adekvátně klasifikovány v rámci Mezinárodní klasifikace nemocí (MKCH 10). Pouze přibližně 200 vzácných onemocnění je kódováno v MKCH 10.
Léčivé přípravky pro vzácná onemocnění (orphan drugs, LPVO) jsou léčivé přípravky určené k diagnostikování, prevenci a léčbě vzácných onemocnění. První zákon o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění byl přijat v roce 1983 v USA (Orphan Drug Act, ODA). Statut léčivého přípravku pro vzácná onemocnění může být udělen (= tzv. designace) na jakémkoli stupni vývoje léčivého přípravku za předpokladu, že žadatel zašle řádné vědecké zdůvodnění zamýšleného použití. Statut uděluje Výbor pro léčivé přípravky na vzácná onemocnění (Committee for Orphan Medicinal Products, COMP) v rámci Evropské agentury pro léčivé přípravky (European Medicines Agency, EMA). Podle Evropského nařízení č. 141/2000 pouze léčivé přípravky určené pro použití u lidí mohou být označeny jako léčivé přípravky pro „vzácná onemocnění“. Toto nařízení se tudíž netýká veterinárních léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, doplňků stravy ani dietních potravin.
LPVO jsou dostupné v ČR od roku 2004. Jejich dostupnost je poměrně vysoká – z přibližně 64 LPVO registrovaných v EU tzv. centralizovanou procedurou jich 49 má v ČR stanovenou (maximální) cenu.
Cíle politiky LPVO:
- zajistit dostupnost komplexní péče pro nemocné se vzácnými onemocněními,
- zajistit jasný zákonný status specializovaných léčebných center,
- zajistit pacientům přístup k LPVO.
V USA byly v roce 1983 schváleny první dva LPVO a jeden získal designaci. Prvními léčivými přípravky typu LPVO s evropskou registrací (4. 5. 2001) byly Replagal (agalsidasa alfa, Shire) a Fabrazyme (agalsidasa beta, Genzyme). Oba přípravky jsou určeny k terapii Fabryho choroby. Nemoc charakterizuje dědičný nedostatek alfa-galaktosidázy vázaný na X chromozom, následně se projevující ukládáním glykosfingolipidů v tkáních. Fabryho choroba, jediná X-vázaná sfingolipidóza, je spojena se závažnou multiorgánovou dysfunkcí.
Situace v ČR
Pacientské organizace
Významnou podporu pro pacienty a jejich rodiny představují organizace a občanská sdružení, které jsou zakládány právě těmito pacienty, jejich rodinnými příslušníky, přáteli a dalšími zainteresovanými osobami. Takto se mohou poznávat lidé se stejnými problémy a dále spolupracovat na zlepšení života pacientů s těmito diagnózami. Skupiny umožňují setkávat se lidem napříč celou ČR a některé tyto organizace spolupracují i na mezinárodní úrovni. Zmíněných sdružení a organizací je přes 30, uveďme některé z nich:
APLA – Asociace pomáhající lidem s autismem, Asociace muskulárních dystrofiků, ATOS - Občanské sdružení ATOS – Touretteův syndrom, AVMinority – arteriovenózní malformace hlavy a krku, Česká unie neslyšících, České sdružení Marfanova syndromu, Český svaz hemofiliků, DebRA ČR, o. s. (epidermolysis bullosa congentina – „nemoc motýlích křídel“), Fragilní X o. s., Haima, Klub dívek a žen s Turnerovým syndromem, Klub nemocných cystickou fibrózou, Klub pacientů mnohočetný myelom, Klub rodičů a přátel dětí s Downovým syndromem, Kolpingova rodina Smečno, Lymfom help o. s., MYGRA-CZ – Sdružení pacientů s myasthenia gravis, Národní sdružení PKU a jiných DMP, Občanské sdružení Metodějí – metabolická onemocnění, Občanské sdružení na ochranu pacientů s hereditárním angioedémem, Občanské sdružení pacientů s IBD, Občanské sdružení pro PWS, Občanské sdružení rodičů dětí a dospělých postižených Gaucherovou chorobou, Paleček – občanské sdružení lidí malého vzrůstu, Parent Project, Rett Community, Sdružení celiaků, Sdružení Diagnóza MDS, Sdružení META, Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, Společnost C-M-T, Společnost pro mukopolysacharidosu, Společnost pro pomoc při Huntigtonově chorobě, Společnost psoriatiků a atopických ekzematiků, Willík – občanské sdružení rodičů a přátel dětí s Williamsovým syndromem. 3. březen
V měsíci březnu připomínáme ze světových dnů WHO Světový den boje proti tuberkulóze (TBC), z dnů sponzorovaných WHO Světový den vody, z dnů podporovaných WHO Světový den ledvin. Z dalších dnů potom Mezinárodní den žen a Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace. 3.1 Světový den boje proti tuberkulóze (TBC) (World TB Day)
TBC je kontagiózní a vzduchem přenášené onemocnění. Bývá označováno jako nemoc chudobných. Postihuje zejména mladé osoby v jejich nejproduktivnějším věku. V rozvojových zemích je u tohoto onemocnění až 95% úmrtnost. Účinná vakcína dosud neexistuje. Navíc se řada kmenů stává multirezistentní vůči obvykle používaným léčivům, tzn., že nereaguje na léčbu antituberkulotiky 1. a 2. řady (MDR-TB).
Vznik prvních případů rezistence se datuje od roku 1943 (streptomycin), výskyt MDR-TB byl zaznamenán v roce 1970 (rifampicin). Jako monorezistentní TB je označováno onemocnění, kdy je kmen rezistentní pouze na jedno antituberkulotikum první řady, jako polyrezistentní TB, kdy je kmen rezistentní na více než jedno antituberkulotikum první řady. Rezistence minimálně na kombinaci isoniazidu a rifampicinu se nazývá multirezistence. V roce 2006 byl zaznamenán další výskyt mimořádně závažné a rozsáhlé rezistence, která dostala označení XDR-TB – extenzivní léková rezistence.
Z odhadovaných 440 000 pacientů s multirezistentní TBC ve světě, jich Evropském regionu WHO žije více než 80 000, tj. 20 %.
Společnost platí nemalou daň – počet nemocných s TBC ve světě byl v roce 2010 odhadován na 8,8 miliónů, globální incidence potom na 128 případů na 100 000 lidí (u osob s HIV je 37krát vyšší pravděpodobnost onemocnění tuberkulózou než u HIV neinfikovaných osob). V roce 2010 zemřelo na TBC 1,4 miliónu osob. Každou minutu umírají na TBC tři lidé. Navíc lidé s tímto onemocněním trpí diskriminací a stigmatizací, vyřazením ze společnosti, sociální izolací.
Na druhé straně společnost dosáhla řadu úspěchů – od roku 1995 bylo úspěšně léčeno 46 miliónů pacientů a až 6,8 miliónů životů zachráněno prostřednictvím režimu DOTS (režim krátkodobé přímo řízené/kontrolované léčby TBC), rigorózního přístupu k léčbě schváleného WHO.
Světový den boje proti TBC lze stručně charakterizovat jako organizované úsilí zaměřené na prevenci a léčbu TBC. Jeho cílem je upozornit na přetrvávající závažnost tohoto infekčního onemocnění pro celé lidstvo. Jedno z poselství WHO znělo: Ze všech léčitelných infekčních onemocnění na světě se nejvíce umírá na TBC. Ne každý člověk, který se dostane do kontaktu s bacilem Mycobacterium tuberculosis (MT), onemocní. Po tomto vystavení onemocní v průměru každý šestý člověk. Osoba, která trpí závažnou formou TBC, nakazí každoročně přibližně 10-15 lidí. Nejčastěji (v 85 %) postihuje dýchací ústrojí i ostatní orgány, např. místní uzliny, klouby a kosti, urogenitální trakt, kůži, mozkové pleny, perikard a další orgány. Každý rok se nakazí touto chorobou téměř 9 miliónů lidí, každou vteřinu se infikuje TBC jeden člověk. Jedna třetina lidstva je TBC nakažena.
TBC patří mezi nejstarší doložené nemoci. Tuberkulózní změny byly nalezeny na kosterních pozůstatcích prehistorických lidí žijících před 8 000 lety.
Přesto, že WHO vynakládá na kontrolu TBC desítky miliard dolarů, nedaří se tuto chorobu udržet pod kontrolou a počet onemocnění TBC celosvětově nedaří významně snižovat.
Světový den boje proti TBC si připomínáme 24. března. V tento den roku 1882 Robert Koch oficiálně informoval v Berlíně Fyziologickou společnost o svém objevu bakteriálního agens, které vyvolává TBC – Mycobacterium tuberculosis (později též nazývaném Kochův bacil). V roce 1982 při příležitosti stého výročí Kochova vystoupení představitelé Mezinárodního svazu proti tuberkulóze (International Union Against Tuberculosis and Lung Disease, IUATLD) navrhli, aby byl 24. březen prohlášen za Světový den boje proti TBC. Pro zvýšení jeho významu se v roce 1996 WHO spojila s IUATLD a dalšími organizacemi.
Tematické zaměření světových dnů přinášíme v tabulce 4.
Tabulka 4
|
|
| Rok | Téma | | 2000 | Zakládání nových partnerství/společenství/podniků k zastavení TBC. | | 2001 | DOTS: léčba TBC pro všechny. | | 2002 | Zastavme šíření TBC, bojujme proti chudobě! | | 2003 | Vyléčili jsme se pomocí DOTS – i Vám DOTS pomůže.
DOTS vyléčila mě, vyléčí i tebe. | | 2004 | Každý vdech/výdech je důležitý – zastavme TBC ihned! | | 2005 | Hrdinská práce zdravotníků v boji proti TBC. | | 2006 | Akce pro život: za svět bez TBC. | | 2007 | Když je TBC někde, je všude. | | 2008 | Každý může pomoci v boji proti TBC. | | 2009 | Každý může pomoci v boji proti TBC, pokračování kampaně. | | 2010 | Boj proti tuberkulóze pokračuje: Inovací k urychlení akce. | | 2011 | Boj proti tuberkulóze pokračuje: Zabraňme hrozbě M/XDR-TB – Zachraňme životy. | | 2012 | Skoncujme s tuberkulózou dnes (heslo).
Společně za svět bez tuberkulózy (téma). |
|
|
|
ČR je řazena mezi země s příznivou situací v TBC s její fungující kontrolou, leží na hranici zemí se situací méně příznivou a neefektivní kontrolou TBC. To je jedna z příčin, proč je nadále nutné této chorobě v ČR věnovat intenzivní pozornost a nepolevovat v bdělosti nad jejím dohledem.
V tehdejším Československu se začalo s plošnou povinnou vakcinací proti TBC s použitím BCG (Bacillus Calmette Guerin) vakcíny v roce 1953 (zákon č. 4/1952 Sb.). Byli očkováni všichni novorozenci a přeočkovány děti ve věku 11 let. Pravidelné přeočkování 11letých tuberkulín negativních dětí bylo zrušeno vyhláškou č. 65/2009 Sb. s účinností od 12. 3. 2009. Plošné očkování novorozenců proti TBC bylo zrušeno vyhláškou č. 299/2010 Sb. s účinností od 1. 11. 2010.
Z rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví byla koncem roku 1994 zřízena Národní jednotka dohledu nad tuberkulózou (NJDT). Její vznik byl iniciován doporučením WHO v rámci vývoje nových metod kontroly a dohledu nad TBC.
NJDT provádí kvalifikovanou analýzu epidemiologické situace TBC v ČR, vyhodnocuje účinnost antituberkulotické léčby v ČR. Její projekty jsou zaměřeny na účinnou kontrolu u skupin obyvatelstva se zvýšeným rizikem onemocnět TBC (rizikových skupin), zvláště na bezdomovce a zdravotníky.
3.2 Světový den vody (World Water Day)
Světový den vody je iniciativou, která vzešla z Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (United Nations Conference on Environment and Development, UNCED) konané v Rio de Janeiro v roce 1992. Valné shromáždění OSN přijetím rezoluce č. 47/193 dne 22. 12. 1992 deklarovalo 22. březen jako Světový den vody. Ten si připomínáme od roku 1993. Důvodem je skutečnost, že voda je základní podmínkou života, zvyšují se nároky na vodní zdroje a konkurence mezi jejich uživateli. Víc než miliarda lidí na světě trpí nedostatkem pitné vody a nemá přístup k vodě. Na zeměkouli je 1,4 miliardy km2 vodní plochy, ale 97,5 % této vody je příliš slané na to, aby se dala použít jako pitná nebo na zavlažování. Jen 0,26 % připadá na jezera a řeky, z kterých bereme vodu na zavlažování a pro naši potřebu.
V rezoluci Valného shromáždění OSN č. 58/217 z 23. 12. 2003 je vyhlášeno období mezi roky 2005 až 2015 za Mezinárodní dekádu na realizaci projektu „Voda pro život“.
Propagace agentur OSN a nevládních organizací věnujících se problémům spojeným s vodou je zaměřena na čistotu a ochranu vod a jejich šetření. Na aktivitách podporujících ochranu vodních zdrojů země a Světový den vody se podílí mnoho organizací jako FAO, UNESCO, WHO, UNICEF a další.
V roce 2008 Světový den vody byl tematicky propojen s projektem „Mezinárodní rok hygieny 2008“ (International Year of Sanitation 2008) a heslem „Hrozba znečištění vody je stále aktuální“. Vyzýval k tomu, abychom věnovali pozornost krizi, která postihuje víc než jednoho ze tří lidí na zemi. Každých 20 sekund zemře jedno dítě (ročně zbytečně umírá 1,5 miliónu dětí) na následek nedostatečných hygienických podmínek, ve kterých žije přibližně 2,6 miliardy lidí na světě. Iniciativa se soustředila na zajištění bezpečné vody a náležitou hygienu.
Jinému problému se věnoval Světový den vody v roce 2009. Zaměřil pozornost na otázku hraničních vod (povrchových i podzemních vodních zdrojů), které překračují společné hranice. Na světě je 263 hraničních jezer a řek, které sdílí 145 zemí. Téměř jedna třetina z těchto povodí je sdílená třemi nebo více zeměmi a 19 z nich je společných pro 5 nebo více zemí. Přes složitosti těchto hranic je snaha zabezpečit mírovou spolupráci zemí, které sdílejí vodní systémy. Témata Světového dne vody přináší tabulka 5.
Tabulka 5
|
|
| Rok | Téma | | 1995 | Ženy a voda. | | 1996 | Voda pro žíznivá města. | | 1997 | Světová voda: Je jí dost? | | 1998 | Podzemní vody – neviditelný zdroj. | | 1999 | Každý žije po proudu řeky. | | 2000 | Voda pro 21. století. | | 2001 | Voda a zdraví. | | 2002 | Voda pro rozvoj. | | 2003 | Voda pro budoucnost. | | 2004 | Voda a neštěstí/katastrofy. | | 2005 | Voda pro život 2005-2015. | | 2006 | Voda a kultura. | | 2007 | Vědět si rady s nedostatkem vody (Jak se vypořádat s nedostatkem vody, Vyrovnat se s nedostatkem vody, Zvládání vodní nouze). | | 2008 | Voda a sanitace/hygiena. | | 2009 | Společné zdroje vody – společná odpovědnost. | | 2010 | Čistá voda pro zdravý svět. | | 2011 | Voda pro města. | | 2012 | Voda a bezpečnost potravin. |
|
|
|
3.3 Světový den ledvin (World Kidney Day)
Každý desátý člověk má podle celosvětových statistik nemocné ledviny (těchto 10 % představuje více než 600 milionů lidí). V ČR žije s významně sníženou funkcí ledvin asi pět procent lidí. Ohroženou skupinou jsou hlavně diabetici. Velký význam sehrávají preventivní vyšetření v dialyzačních střediscích a nefrologických ambulancích a to nejen ty, které jsou veřejnosti nabízeny v souvislosti se Světovým dnem ledvin.
Záměrem Světového dne ledvin je zvýšit obecné povědomí o důležité roli našich ledvin, zvýšit informovanost zdravotníků a zejména laické veřejnosti o nemocech ledvin, možnostech jejich časného záchytu, prevence a léčby. Je vyhlašován každý druhý čtvrtek v měsíci od 9. března 2006, který představoval první krok k dvěma základním cílům:
- zvýšit vědomí o významu chronického onemocnění ledvin a související nemocnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární poruchy,
- zaměřit pozornost na naléhavou celosvětovou potřebu včasné detekce a prevence chronického onemocnění ledvin.
Světový den ledvin organizují Mezinárodní federace nadací pro nemoci ledvin (International Federation of Kidney Foundations) a Mezinárodní nefrologická společnost (International Society of Nephrology). Jeho zaměření v jednotlivých letech uvádíme v tabulce 6.
|
|
| Datum | Téma | | 9. 3. 2006 | Jsou Vaše ledviny OK? | | 8. 3. 2007 | Chronické choroby ledvin jsou časté, skrytě nebezpečné, avšak léčitelné. | | 13. 3. 2008 | Podivuhodné ledviny. | | 12. 3. 2009 | Chraňte své ledviny – věnujte péči svému krevnímu tlaku.
Podivuhodné ledviny. Jsou ty Vaše zdravé? | | 11. 3. 2010 | Chraňte své ledviny – věnujte péči své cukrovce a krevnímu tlaku. | | 10. 3. 2011 | Chraňte své ledviny, šetříte tím vaše srdce! | | 8. 3. 2012 | Darujte ledviny pro zachování života. |
|
|
|
Situace v ČR
Připomeňme v této souvislosti 11. březen 2009, kdy byla spuštěna webová stránka projektu PROGRES – Program Renálního Skríningu, to znamená včasného rozpoznání nemocí ledvin. Přináší informace o nemocech ledvin, o jejich rizicích, rozpoznání, o jejich léčbě, i o tom, jak své ledviny chránit ve zdraví i nemoci, o dietě nemocných a jejich životním stylu.
Společnost dialyzovaných a transplantovaných nemocných, jejich rodinných příslušníků a přátel dialýzy
Společnost DaT vznikla v roce 1989, jako občanské sdružení, s cílem hájit zájmy občanů postižených chronickým selháním ledvin, a to jak lidí zařazených do pravidelné dialyzační léčby, tak lidí s transplantovanou ledvinou. V poslední době se ke společnosti připojili i lidé s transplantovanými játry. 4. duben
V měsíci dubnu si připomínáme ze světových dnů WHO Světový den zdraví, ze světových dnů sponzorovaných WHO Světový den boje proti malárii, Světový den pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ze světových dnů podporovaných WHO Světový den informovanosti (povědomí) o autizmu, Světový den hemofilie a Evropský den práv pacientů (Evropský den pacientských práv). 4.1 Světový den zdraví (World Health Day)
WHO vyhlásila 7. duben Světovým dnem zdraví jako připomínku svého založení (1948). Každoročně tradičně zvolí některé ze závažných globálních zdravotních témat a na jeho propagaci organizuje mezinárodní, národní i místní akce, a to nejen v tento den, ale v průběhu celého roku. Historický přehled témat zachycuje tabulka 7.
|
|
|
| Rok | Světový den zdraví | | 1950 | Poznejte Vaše zdravotnické služby. | | 1951 | Zdraví pro Vaše dítě a všechny děti. | | 1952 | Zdravé prostředí prospívá zdraví lidí. | | 1953 | Zdraví je bohatství. | | 1954 | Zdravotní sestra – průkopník zdraví. | | 1955 | Čistá voda znamená lepší zdraví. | | 1956 | Zvládněme nemoci přenášené hmyzem. | | 1957 | Potraviny a zdraví. | | 1958 | Deset let pokroku ve zdraví. | | 1959 | Duševní nemoci a duševní zdraví v současné společnosti. | | 1960 | Eradikace malárie – světová výzva. | | 1961 | Úrazům lze zabránit. | | 1962 | Chraňte zrak – zabraňte slepotě. | | 1963 | Hlad, nemoc miliónů. | | 1964 | Tuberkulóza stále hrozí. | | 1965 | Pravé neštovice – výzva k bdělosti. | | 1966 | Člověk a jeho město. | | 1967 | Partneři ve zdraví (Zdraví – společný úkol pro všechny). | | 1968 | Zdraví zítřka ve světě. | | 1969 | Zdraví, práce a produktivita. | | 1970 | Včasná diagnóza rakoviny zachraňuje životy. | | 1971 | Plný život navzdory diabetu. | | 1972 | Vaše srdce znamená Vaše zdraví. | | 1973 | Zdraví začíná doma. | | 1974 | Lepší jídlo pro zdravější svět. | | 1975 | Pravé neštovice – definitivně eradikovány. | | 1976 | Předvídavost zabraňuje slepotě. | | 1977 | Očkováním chraňte Vaše dětí. | | 1978 | Zvládněme vysoký krevní tlak. | | 1979 | Zdravé dítě, jistá budoucnost. | | 1980 | Kouření nebo zdraví – Vaše volba. | | 1981 | Zdraví pro všechny do roku 2000. | | 1982 | Přidejte život létům (Zvyšme kvalitu života). | | 1983 | Zdraví pro všechny: program již začal. | | 1984 | Zdraví dětí – bohatství zítřka. | | 1985 | Zdravé mládí: náš nejcennější potenciál. | | 1986 | Zdravý život vede k vítězství. | | 1987 | Očkování proti 6 infekčním nemocem je nadějí pro všechny děti. | | 1988 | Kouření nebo zdraví: zvolte si zdraví! | | 1989 | Povídejme si o zdraví. | | 1990 | Naše planeta, naše zdraví (myslete globálně, jednejte lokálně). | | 1991 | Buďte připraveni čelit katastrofám. | | 1992 | Puls srdce – rytmus zdraví. | | 1993 | Se životem opatrně; předcházejte násilí a lhostejnosti. | | 1994 | Zdravé zuby pro zdravý život. | | 1995 | Celosvětové vymýcení dětské obrny. | | 1996 | Zdravá města pro lepší život (zdravé komunity). | | 1997 | Infekční nemoci stále hrozí (celosvětová bdělost, celosvětová odpověď). | | 1998 | Mateřství bez rizika. | | 1999 | Aktivita ve stáří má smysl. | | 2000 | Krev zachraňuje životy. | | 2001 | Konec vnímání odlišnosti psychiatricky nemocného pacienta (stigmatizace duševně nemocného). Skoncujme s izolací nemocných – přijměme je mezi sebe. | | 2002 | Pohybem ke zdraví. | | 2003 | Zdravé životní podmínky pro děti – záruka dalšího života. | | 2004 | Bezpečnost na silnicích není věcí náhody. | | 2005 | Važme si každé matky, každého dítěte. | | 2006 | Společnou prací pro zdraví. | | 2007 | Mezinárodní zdravotní bezpečnost. | | 2008 | Investice do zdraví znamená bezpečnější budoucnost. | | 2009 | Ochrana zdraví před změnou klimatu. | | 2010 | Za bezpečné nemocnice v případě nouze. Zdravotnická zařízení v krizových situacích. Zachraňujme životy. Klíčová úloha nemocnic v krizových situacích. | | 2011 | Antimikrobiální rezistence a její globální šíření. Když nezasáhneme dnes, zítra nebude čím léčit. | | 2012 | Stárnutí a zdraví. Dobrý zdravotní stav přidává život létům. |
|
|
|
WHO uvádí, že žijeme v éře zásadních lékařských objevů „zázračných léčiv“ dostupných k léčbě stavů, které před několika desetiletími nebo dokonce před několika lety (v případě infekce HIV/AIDS) byly považovány za fatální.
4.2 Světový den informovanosti (povědomí) o autizmu (World Autism Awareness Day)
Autizmem trpí přibližně 67 miliónů lidí na celém světě a patří mezi nejrychleji se rozvíjející vývojovou poruchu. Ta se projevuje ve třech oblastech: sociální komunikace, interakce a představivosti. Vyskytuje se u všech rasových, etnických a sociálních skupin. Ročně je diagnostikována u více dětí než diabetes, rakovina a AIDS dohromady. Chlapce postihuje 4krát častěji než děvčata. Zatím neexistuje způsob, jak stanovit příčinu, ani léčby autizmu, avšak včasné stanovení diagnózy a lékařské intervence zlepšují výsledky tohoto duševního onemocnění. Autizmus má závažné sociální a ekonomické dopady na nemocného a jeho rodinu, stává se celospolečenským problémem. Jedná se o celoživotní postižení – závažnou poruchu psychického vývoje dítěte – které je zatím nevyléčitelné.
18. prosince 2007 přijalo Valné shromáždění OSN na svém 76. plenárním zasedání rezoluci č. 62/139 předloženou Katarem, která vyhlásila 2. duben za Světový den informovanosti (povědomí) o autizmu.
Autism speaks™ je největší světová organizace, založená v únoru 2005, která prosazuje a obhajuje zájmy autistů. Snad nejlépe vystihuje její poslání myšlenka: „Autizmus promlouvá – je čas naslouchat“ a slova soucit, zapojení a naděje.
Situace v ČR
V ČR působí od roku 1994 občanské sdružení AUTISTIK. Je členem AUTISM-EUROPE a Světové autistické organizace (World Autism Organisation, WAO – založena v roce 1998 v Lucemburku). 4.3 Světový den hemofilie (World Haemophilia Day, WHD)
Světový den hemofilie si každoročně připomínáme od roku 1989 vždy 17. dubna – den narození Franka Schnabela, zakladatele Světové federace hemofilie (World Federation of Haemophilia, WFH). WFH byla založena Frankem Schnabelem (sám byl hemofilik) na setkání reprezentantů šesti národních společností hemofiliků, které se uskutečnilo v Kodani v roce 1963.
Cílem WHD je především zvýšit povědomí o tomto onemocnění, o současných možnostech léčby a v neposlední řadě také o každodenních starostech lidí, kteří touto poruchou srážlivosti krve trpí. Díky moderním léčebným metodám jsou však i oni schopni žít plnohodnotný a kvalitní život. Během Světového dne hemofilie se lidé solidarizující s hemofiliky, oblékají červenou barvu, která je symbolem právě pro toto krevní onemocnění.
Hemofilie – dědičné krvácivé onemocnění – je známa již od starověku, jde o nejčastější vrozenou krvácivou diatézu. Patří mezi tzv. vzácná onemocnění. Genetický defekt vede ke snížení aktivity příslušného koagulačního faktoru. Klinické projevy jsou závislé na tíži deficitu faktoru. Hemofilie se přenáší z matky na syna. Vlastní onemocnění hemofilií se projevuje téměř výhradně pouze u mužů.
K dalšímu charakterizování nemoci lze použít deset základních údajů zformulovaných Blatným viz tabulka 8.
Tabulka 8
|
|
| 1. | Jedná se o dědičnou chorobu, která způsobuje špatnou srážlivost krve, v jejímž důsledku pacient trpí nadměrným krvácením (zpravidla vnitřním i vnějším). | | 2. | Je nevyléčitelnou nemocí. Hemofilik se po celý život podrobuje terapii, jejímž cílem je do těla vpravit chybějící faktory zodpovědné za správnou srážlivost krve. | | 3. | Až na pár výjimek jí trpí pouze muži. Ženy jsou přenašečkami této choroby, jejímž původcem je defektní gen. | | 4. | Syn přenašečky a zdravého muže se může stát hemofilikem, dcera takového páru pak další přenašečkou nemoci. Pokud se hemofilik spojí se zdravou ženou, jeho synové již nemocí netrpí, dcera je však opět přenašečkou choroby. | | 5. | Příznaky nemoci lze pozorovat již v dětském věku. Pokud se nemoc u dítěte neléčí, vede k vážným potížím a ohrožuje na životě. | | 6. | První projevy hemofilie u dětí bývají spojeny často s neobvyklým výskytem podlitin. | | 7. | Nejčastější a závažná jsou krvácení do svalů a kloubů. Bez léčby by byl pacient záhy odkázán na invalidní vozík. | | 8. | Diagnostika nemoci se provádí vyšetřením krve. | | 9. | Stupeň závažnosti nemoci určuje množství chybějících faktorů zodpovědných za srážlivost krve. | | 10. | Současná léčba je vázána na podávání rekombinantních přípravků, které zaručují maximální bezpečnost léčby, nebo na přípravcích vyrobených z lidské krevní plazmy. |
|
|
|
Z historického pohledu je nejznámějším hemofilikem nejspíše ruský carevič Alexandr a přenašečkou anglická královna Viktorie. Uvedené onemocnění bylo známé, i když nepojmenované, již v dávném věku. Talmud, soupis rabínských diskusí týkajících se židovského zákona, etiky, které židovská tradice považuje za směrodatné, zmiňuje případ úmrtí dvou bratrů po rituální obřízce. Autor první ilustrované učebnice chirurgie arabský lékař Abu al-Qasim Khalaf ibn al-Abbas Al-Zahrawi (936–1013), známý v západním světě jako Albucasis, ve své třicetidílné encyklopedii „Kitab al-Tasrif“ uvádí první vysvětlení dědičného původu hemofilie. Samotný pojem „hemofilie“ je odvozen od termínu „haemorrhaphilia“, který použil k popisu tohoto stavu Friedrich Hopff v roce 1828 („Über die haemophilie oder die erbliche Anlage zu tödlichen Blutungen“), v té době student univerzity v Curychu.
Podle odhadů trpí hemofilií ve světě až 400 000 lidí, v ČR přibližně 1 000 osob. Celosvětově je dnes hemofilie diagnostikována a léčena pouze u 25 – 30 % postižených.
V roce 2011 byl v ČR, kromě WHD, poprvé vyhlášen Národní den hemofilie (22. červen), který má připomenout veřejnosti problémy lidí s poruchou srážlivosti krve. Situace v ČR
Český svaz hemofiliků (ČSH)
V ČR vyvíjí svoji činnost ČSH. Je to občanské sdružení lidí trpících hemofilií, jejich rodinných příslušníků, odborníků, zástupců farmaceutických firem vyrábějících léčebné přípravky, přátel a sponzorů. Zabývá se mimo jiné zvyšováním informovanosti o hemofilii, zastáváním zájmů svých členů ve vztahu k zdravotnické veřejnosti i státním a veřejným institucím.
ČSH byl založen v roce 1990 (ve stejném roce byl přijat za člena WFH jako Česko-Slovenská hemofilická federace). Již dlouhou dobu předtím bylo nepochybné, že existující problémy pacientů nemůže řešit pouze lékařská veřejnost, proto se první pokus založit svaz uskutečnil v roce 1971 v západních Čechách bývalého Československa. Cílem bylo rozšířit tyto aktivity na celé území tehdejší země. Po několika létech proto stát západočeský svaz zrušil. V roce 1990 byly založeny samostatné česká a slovenská hemofilická organizace, které se později spojily v jedinou československou hemofilickou společnost. Po rozdělení České a Slovenská Federativní Republiky (ČSFR) v roce 1993 se národní hemofilické organizace opět staly samostatnými subjekty.
Český svaz hemofiliků se snaží pomoci všem pacientům, kteří se na něj obrátí, ať již s problémy rázu medicínského, sociálního, psychologického, právnického, atd. K jeho dalším aktivitám patří:
- dobrá lékařská registrace hemofilických pacientů ve státě,
- úzký kontakt mezi zdravotnickým personálem, pacienty a zdravotními pojišťovnami,
- kontakt s WFH, EHC (Evropské hemofilické konsorcium) a EURORDIS,
- kontakt s dalšími hemofilickými společnostmi ve světě,
- kontakt se společnostmi pacientů s odlišným onemocněním,
- snaha o finanční podporu nejen ministerstva zdravotnictví, ale také vlády a dalších sponzorů,
- snaha být mluvčím hemofilických pacientů s úředníky, zdravotnickým personálem a veřejností,
- formulování požadavků a přání pacientů,
- pomoc ve sporných situacích při řešení sporů mezi lékaři a pacienty,
- řešit podstatné problémy, například se zdravotními pojišťovnami,
- zprostředkování informací pacientům o nových trendech v léčbě a diagnostických přístupech (prenatální konzultace, vyhledávání přenašeček v hemofilických rodinách),
- zlepšování důvěry pacientů v nové terapeutické postupy, překonávání strachu z nich,
- detailní informace pacientů o všech novinkách,
- snahy zlepšit kvalitu života hemofiliků a jejich blízkých v úzké spolupráci s každým, kdo ji může ovlivnit.
4.4 Evropský den práv pacientů (Evropský den pacientských práv) (European Patients Rights Day)
Evropský den práv pacientů se snaží poukázat na práva a povinnosti pacientů. Ten byl za podpory Evropského parlamentu a Evropského hospodářského a sociálního výboru vyhlášen a je připomínán 18. dubna. 15. 11. 2002 evropská síť pacientských organizací – Sdružení za aktivní prosazování občanských práv (Active Citizenship Network, ACN) přednesla v Bruselu Evropskou chartu práv pacientů a požádala Evropskou komisi, aby institucionalizovala a uznala zmíněné datum za oficiální Evropský den práv pacientů.
ACN vznikla v listopadu 2001, sídlí v Římě a je podporována italskou nevládní organizací Cittadinanzattiva (založena 1978). Spíše než na členském základě je založena na partnerské spolupráci. Asi 80 občanských organizací z 30 zemí EU nebo kandidátských zemí již participovalo jako partneři na jednom nebo více projektů, a více než 300 organizací se zúčastnilo nejméně jedné iniciativy ACN.
Evropská charta práv pacientů obsahuje preambuli a čtyři části. První část pojednává o základních právech a o Chartě základních práv v EU. V druhé části je uvedeno čtrnáct základních práv pacienta (viz tabulku 9). Cílem všech těchto práv je zaručit „vysokou úroveň ochrany lidského zdraví“. Třetí část se věnuje právům sdružení aktivně prosazujících občanská práva (práva uvedená v Chartě se vztahují na „jednotlivce“ a nikoli na „občana“). Čtvrtou část představuje Směrnice pro uplatňování Charty.
Tabulka 9
|
|
| Základní práva pacienta | | 1. | Právo na prevenci. | | 2. | Právo na dostupnost péče. | | 3. | Právo na informace. | | 4. | Právo na vyjádření souhlasu. | | 5. | Právo na svobodný výběr. | | 6. | Právo na soukromí a ochranu údajů. | | 7. | Právo na respektování pacientova času. | | 8. | Právo na dodržování úrovně kvality. | | 9. | Právo na bezpečnost pacienta. | | 10. | Právo na přístup k inovacím. | | 11. | Právo na předcházení zbytečnému utrpení nebo bolesti. | | 12. | Právo na léčbu zohledňující osobní potřeby. | | 13. | Právo na podání stížnosti. | | 14. | Právo na náhradu škody. |
|
|
|
Za předpokladu dodržování výše uvedených práv se lze domnívat, že se člověk, pacient dostává do centra zájmu zdravotní politiky, do středu pozornosti zdravotnictví. Na druhé straně by si měl sám více všímat svého zdravotního stavu a dbát o své zdraví.
V roce 1992 uveřejnila Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví ČR „Etický kodex práv pacientů“ obsahující jedenáct základních práv pacientů, která jsou dostupná ve všech zdravotnických zařízeních.
Situace v ČR
Evropský den pacientských práv se stává také příležitostí ocenit záslužnou práci pacientských organizací. Pacientské organizace naplňují své poslání nejen aktivní pomocí samotným pacientům, ale podávají pomocnou ruku stejně tak i jejich rodinným příslušníkům, pomáhají i jim vyrovnat se s problémy, které choroba do rodiny přináší. V ČR působí dále humanitární a sociálně-poradenská všeobecná organizace pacientů – Svaz pacientů ČR. Je členem Mezinárodní aliance pacientských organizací (IAPO) se sídlem v Londýně.
Dále v této souvislosti zmiňme obecně prospěšnou organizaci Koalice pro zdraví. Oficiálně založena byla 2. června 2004. Jedná se o volné sdružení organizací a jednotlivců se společným cílem – zlepšení zdravotní péče v ČR. 5. květen
V měsíci květnu si připomínáme ze světových dnů WHO Světový den bez tabáku, ze světových dnů sponzorovaných WHO Světový den boje proti astmatu, Světový den – Pohybem ke zdraví a Mezinárodní den zdravotních sester. Ze světových dnů podporovaných WHO Evropský den melanomu, Mezinárodní den rodiny, Mezinárodní den biodiverzity a Světový den roztroušené sklerózy. 5.1 Světový den bez tabáku (World No Tobacco Day)
V roce 1950 byla poprvé prokázána souvislost mezi kouřením a rakovinou plic u mužů (ženy tehdy nekouřily dostatečně dlouho). Mezi léty 1950 až 1975 se formoval názor, že lze zlepšit zdraví pacientů tím, že jim budeme pomáhat přestat kouřit. V letech 1975 – 1985 vznikl krátký strukturovaný rozhovor (intervence). Od roku 1992 je závislost na tabáku samostatnou jednotkou v MKN-10, nemocí s diagnózou F17. To, že kontrola tabáku je prioritou WHO, dokumentuje přijetí Rámcové úmluvy o kontrole tabáku WHO (2003) 192 členskými státy – prvního právně závazného dokumentu v historii WHO. Oficiálně vstoupila v platnost v únoru 2005.
Historie vzniku Světového dne bez tabáku začíná v roce 1987 rezolucí WHA č. 40.38, která žádala, aby Světový den zdraví 7. duben 1988 (WHD 1988) byl Světovým dnem bez tabáku. Motto WHD 1988 bylo: Kouření nebo zdraví: zvolte si zdraví! Poprvé se problematice boje proti kouření věnoval WHD 1980, jehož heslo znělo: Kouření nebo zdraví – Vaše volba. V roce 1988 byla schválena rezoluce WHA č. 42.19, která rozhodla o tom, že 31. květen bude každoročně slaven jako Světový den bez tabáku. Zaměření témat v jednotlivých letech uvádíme v tabulce 10.
Členské země WHO věnují celosvětovou pozornost tabákové epidemii, dnes již pandemii, a zbytečným úmrtím a onemocněním, která způsobuje. Každým rokem je proto veřejnost informována o nebezpečí tabáku, o obchodních praktikách tabákových společností (jedním z primárních cílů tabákového průmyslu je prezentovat kouření jako individuální rozhodnutí, které se týká chování jednotlivce) a o tom, co dělá WHO v boji proti tabákové epidemii, o tom, co mohou lidé na celém světě udělat při uplatňování nároku na zdraví a na zdravý způsob života a k ochraně budoucích generací. WHO také seznamuje veřejnost s národními a globálními akčními politikami. Podle jejího odhadu dosahuje celkový počet kuřáků 1,1 miliardy; přibližně 47 % mužů a 12 % žen na světě v tomto okamžiku kouří. Bude-li i nadále ve světě přetrvávat současný trend v konzumaci tabákových výrobků, zemře jeden člověk z deseti nyní žijících lidí na onemocnění, které je způsobeno složkami tabákového kouře, dehtem a oxidem uhelnatým. Do roku 2020 bude umírat každý rok na onemocnění vyvolaná užíváním tabákových výrobků více než 10 miliónů lidí. Dnes víme, že se kouření podílí na vzniku přibližně 50 nemocí ve všech oborech medicíny – není obor, kterého by se kouření netýkalo.
Tabulka 10
|
|
| Rok | Téma | | 1990 | Dětství a mládí bez tabáku: vyrůstání bez tabáku. | | 1991 | Veřejná prostranství a doprava: lepší bez tabáku. | | 1992 | Nekuřácká pracoviště: bezpečnější a zdravější. | | 1993 | Zdravotnictví ukazuje cestu ke světu bez tabáku. | | 1994 | Média a tabák: pošlete zprávu dále. | | 1995 | Tabák stojí víc, než si myslíte. | | 1996 | Sport a umění: provozujte je bez tabáku. | | 1997 | Společně za svět bez tabáku. | | 1998 | Vyrůstání bez tabáku. | | 1999 | Nechejte krabičku tak. | | 2000 | Tabák zabíjí, nenechte se podvést. | | 2001 | Pasivní kouření zabíjí. Chceme čerstvý vzduch. | | 2002 | Sport bez tabáku. | | 2003 | Film bez tabáku, móda bez tabáku. Dejme se do toho! | | 2004 | Tabák a chudoba: začarovaný kruh. | | 2005 | Zdravotníci a kontrola tabáku. | | 2006 | Tabák: smrtelný v každé podobě. | | 2007 | Životní prostředí bez tabákového kouře. | | 2008 | Dospívání bez tabáku. | | 2009 | Ukažte pravdu. Obrázková a zdravotní varování zachraňují životy. | | 2010 | Cílený marketing tabákového průmyslu na ženy. | | 2011 | Rámcová úmluva WHO o kontrole tabáku. | | 2012 | Stop vlivu tabákového průmyslu. |
|
|
|
Od roku 1992 si v souvislosti s nepříznivým vlivem kouření na lidský organismus a neuspokojivým řešením problému připomínáme další významný den – Mezinárodní den bez kouření. Jeho zavedení navrhla Mezinárodní unie boje proti rakovině s tím, že je jeho datum pohyblivé – připadá vždy na třetí čtvrtek v měsíci listopadu. Jeho cílem je opětovně poukázat na škodlivé účinky kouření, se zdůrazněním stránky závislosti, kterou často charakterizuje porucha chování zapříčiněná užíváním tabáku.
Negativními účinky tabáku na lidský organismus a bojem proti kouření se zabývá i řada jiných organizací, z kterých jmenujme například Evropskou lékařskou asociaci „Kouření nebo zdraví“ (založena 1988 v Paříži jako dobrovolná, nezisková organizace, umožňuje bezpříspěvkové členství lékařům, farmaceutům, sestrám a dalším zdravotnickým pracovníkům, zejména z evropských zemí). WHO prostřednictvím Rezoluce č. 53.16 zřídila Mezivládní negociační orgán pro vytvoření globálního nástroje ke kontrole tabáku, kterým je Rámcová dohoda o kontrole tabáku. Na její uvedení do života včetně jednotlivých protokolů má zájem také Evropská unie. Na národní úrovni se popisované otázce věnují Národní programy podpory zdraví, vytvářejí se nová legislativní opatření (návrh novely zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy obsahující zákaz reklamy na tabákové výrobky), zavádějí se opatření cenového/daňového charakteru, výchovného a vzdělávacího charakteru, poradenství soustředěné na posilování odhodlání přestat kouřit, poradenství zacílené na prostředky vhodné k odvykání kouření, různé programy typu Quit and Win (Přestaň a vyhraj). Tento program byl vyvinut v 80. letech na minnesotské univerzitě jako jeden z prvních programů na pomoc lidem, kteří mají v úmyslu zanechat kouření. Algoritmizuje se konzultační a poradenská činnost, vzniká formalizovaná typologie kladení otázek. Doporučení, která respektují realitu a různé možnosti, zejména časové, různých lékařských profesí, jsou následující:
- pro všechny lékaře „krátká intervence“ (3-5 minut),
- pro specialisty (poradny pro odvykání kouření),
- doporučená farmakoterapie,
- pro specifické skupiny (zdravotníci, děti, ženy, těhotné, sociálně slabí),
- pro poskytovatele zdravotní péče: tato léčba by měla být všem kuřákům dostupná a měla by být hrazená.
Nejznámější je tzv. „krátká intervence“, rovněž označovaná jako metoda 5A. Byly vypracovány základy individuální intervence k odvykání kouření, jež byly původně popsány čtyřmi A (4A), podle prvních písmen anglických slov: Ask about tobacco use (ptát se na kouření při každé příležitosti), Advise patient to quit (doporučit všem kuřákům přestat), Assist (pomoci kuřákovi přestat), Arrange follow-up care (plánovat kontroly). Na základě revidovaného doporučení (USA) byla metoda doplněna ještě jedno „A“ mezi advise a assist: Assess patient´s readiness to quit (posoudit ochotu kuřáka přestat).
V závěru nesmíme zapomenout na aktivní účast lékárníků ze 14 evropských zemí na projektu, který zastřešuje EuroPharm Forum – Smoking cessation (Zanechání/odvykání kouření). EuroPharm Forum je organizace sdružující farmaceutické asociace, lékárnické komory a společnosti 33 evropských zemí. Projekt byl zahájen v roce 1993. Boji proti škodlivému vlivu tabáku je věnován také jeden z cílů globální zdravotnické politiky Zdraví pro všechny v 21. století.
Od roku 1988 WHO odevzdává ocenění „World No Tobacco Day Awards“ organizacím anebo jednotlivcům, kteří výjimečně přispěli ke snížení spotřeby tabáku.
Z dalších aktivit připomeňme například protikuřáckou kampaň EU (2005) HELP – za život bez tabáku aj.
5.2 Světový den astmatu (World Asthma Day, WAD)
Světový den astmatu byl založen organizací Globální iniciativa pro astma (Global Initiative for Asthma, GINA) pro zvýšení povědomí o astmatu, jeho správné léčbě, preventivních opatřeních a zlepšení péče o pacienty s astmatem u široké veřejnosti, zdravotníků a vlád na celém světě. Dalšími zúčastněnými organizacemi jsou WHO, Národní institut pro (onemocnění) srdce, plíce a krev (National Heart, Lung and Blood Institute, NHLBI) a Národní institut zdraví (National Institute of Health, NIH). GINA byla založena v roce 1993 s cílem zabránit úmrtím a invaliditě vývojem a realizací optimální strategie kontroly a prevence astmatu. Orientace a filozofie činnosti GINA byly konkretizovány v roce 1995 v Globální strategii péče o astma a jeho prevenci (Global strategy for asthma management and prevention).
Poprvé se WAD uskutečnil v roce 1998 ve více než 35 zemích v souvislosti s prvním světovým setkáním o astmatu, které se konalo ve španělské Barceloně. Tehdy se dohodlo, že si Světový den astmatu budeme připomínat vždy první úterý v květnu.
V ČR byla 26. března 1996 založena Česká iniciativa pro astma o. p. s. (ČIPA) a formulována česká Strategie diagnostiky, prevence a léčby průduškového astmatu. Z jejich aktivit si připomeňme zahájení celostátního „Projektu 7A = 7krát o alergii a astmatu“, jehož cílem je edukovat učitele mateřských, základních a středních škol o alergii (2009).
Každý rok si GINA volí téma a organizuje přípravu a distribuci materiálů ke Světovému dni astmatu (a alergie) – viz tabulka 11. Aktivity k WAD jsou organizovány v každé zemi zdravotníky, vychovateli a jednotlivci, kteří mají zájem pomáhat snižovat zátěž astmatu.
V posledních letech byl zaznamenán globální nárůst počtu osob trpících astmatem, a to jak mezi dětmi, tak mezi dospělými. Jednou ze základních příčin tohoto onemocnění je moderní urbanizace a vzrůstající znečištění atmosféry. Jedno z 250 úmrtí na světě je způsobené astmatem. 90 % těchto úmrtí lze zabránit, pokud pacient vyhledá pomoc včas a je zahájena léčba. Astmatem ve světě trpí více než 300 miliónu lidí. V roce 2005 na něj zemřelo až 255 000 lidí. V ČR je více než 800 000 lidí trpících astmatem. Z nich 50 až 80 tisíc astmatiků patří do skupiny s obtížně léčitelným astmatem. Náklady na léčbu jednoho pacienta dosahují ročně až 300 000 Kč.
Tabulka 11
|
|
| Datum | Téma | | 1999 | Pomozme našim dětem dýchat. | | 2000 | Nechejme každého dýchat. | | 2001 | Každému stejné právo zdravě dýchat. | | 2002 | Spojme se spolu proti astmatu. | | 2003 | Nechejme každého dýchat. | | 2004 | Zátěž astmatu. | | 2005 | Zátěž astmatu. | | 2006 | Nenaplněné potřeby astmatu. | | 2007 | Nenaplněné potřeby astmatu. | | 2008 | Své astma můžete mít pod kontrolou. | | 2009 | Své astma můžete mít pod kontrolou. | | 2010 | Své astma můžete mít pod kontrolou. | | 2011 | Své astma můžete mít pod kontrolou. | | 2012 | Své astma můžete mít pod kontrolou. |
|
|
|
Situace v ČR
Pacientské a neziskové organizace
Jako příklady lze uvést tyto: Česká iniciativa pro astma, nadační fond ASTMA, a jiné.
5.3 Světový den – Pohybem ke zdraví (World Move for Health Day)
Myšlenka zavést světový den věnovaný aktivnímu tělesnému pohybu byla konkretizována v rezoluci 55. zasedání WHA z května 2002 – WHA 55.23 – zaměřené na stravu, tělesnou aktivitu a zdraví. Světový den zdraví se v daném roce nesl v duchu motta – „Pohybem ke zdraví“ a zdůrazňoval fitness, tělesnou aktivitu a zdravý životní styl jako nevyhnutnou složku zdraví a plnohodnotného života a inicioval zavedení světového dne. Rezoluce reagovala na obavy členských zemí vyplývající ze vzrůstajícího počtu chronických onemocnění, která jsou způsobená nezdravou výživou a nedostatkem pohybu.
Načasování a oslava tohoto světového dne závisí na rozhodnutí členských zemí. Většina z nich si tento den připomíná 10. května. Tento systém umožňuje každé členské zemi optimalizovat logistickou podporu a maximálně využít lokální sportovní, sociální a kulturní události k odevzdání odkazů této kampaně. Světový den upozorňuje na problémy spojené s fyzickou inaktivitou a staví do popředí užitek fyzické aktivity pro zdraví člověka. Nezdravé stravování a fyzická inaktivita jsou dva z hlavních ovlivnitelných rizikových faktorů většiny chronických neinfekčních onemocnění (kardiovaskulární, náhlé cévní mozkové příhody, nádory, diabetes, hypertenze, abnormální lipidové spektrum, obezita,…).
Pravidelná fyzická aktivita nejen zlepšuje fyzickou kondici, ale také působí pozitivně na výskyt dalších onemocnění (osteoporóza aj.).
Hlavními cíli národních a světových akcí v rámci Světového dna – Pohybem ke zdraví jsou:
- vytvářet povědomí veřejnosti o přínosu tělesné aktivity v prevenci nepřenosných onemocnění,
- obhajovat přínos tělesné aktivity a věnovat pozornost osvědčenému postupu,
- zvýšit podíl fyzické aktivity obyvatelstva ve všech oblastech (ve volném času, cestování, práce) a zařízeních (ve školách, komunitě, domácnostech, na pracovištích),
- podporovat chování vedoucí ke zdraví a zdravý životní styl, věnovat se otázkám spojeným se zdravím prostřednictvím sportu, tělesné aktivity, snižování kouření, zdravé výživy, snižování násilí, stresu a sociální izolace.
Další aktivity vyplývají z tabulky 12.
Tabulka 12
|
|
| Rok | Téma | | 2002 | Pohybem ke zdraví. | | 2003 | Pohybem ke zdraví. | | 2004 | Aktivní mládí. | | 2005 | Podpůrná prostředí. | | 2006 | Aktivní komunity. | | 2007 | Aktivní pracoviště. | | 2008 | Tělesná aktivita pro všechny. |
|
|
|
V souvislosti s nedostatečným pohybem a nadbytečným příjmem potravy je v ČR od roku 2006 vyhlašována kampaň „Přijmi a vydej“. Jejím cílem je zvýšit vědomosti o správné výživě a zlepšit návyky obyvatelstva v oblasti stravování a pohybové aktivity. 5.4 Mezinárodní den ošetřovatelství, ošetřovatelek a zdravotních sester (International Nurses Day, IND)
Tento den si připomínáme 12. května. Tedy v den narození Florence Nightingaleové (12. 5. 1820 – 13. 8. 1910), zakladatelky moderní práce zdravotních sester. Na pozadí aktivit „The Lady of the Lamp“ – dámy s lampou* či osvícené paní – se tak můžeme zamyslet nad postavením a prací všech ošetřovatelek a zdravotních sester. Podle historických záznamů bylo zavedení Dne sester plánováno už v roce 1953 a váže se k návrhu Dorothy Sutherlandové prezidentovi Eisenhowerovi. Na její otázku, zda by nestanovil datum tohoto dne na některý říjnový den, prezident neodpověděl. V roce 1974 již Mezinárodní rada sester (International Council of Nurses, ICN) vyhlásila den 12. květen za Mezinárodní den sester (ten ICN slavila již od roku 1965). V letech 2008 až 2010 byl zaměřen na „Poskytování kvalitní péče, služba komunitám“, přičemž se měnila úloha sester: Sestry v čele primární zdravotní péče – Sestry v čele inovací péče – Sestry v čele chronické zdravotní péče. V posledních dvou letech (2011 a 2012) je ústřední myšlenkou „Překlenutí rozdílů“. Zdůrazňuje postavení a poslání sester pro naplňování cílů: větší dostupnost a rovnoprávnost zdravotní péče – od evidence k jednání. Zaměření dalších IND uvádíme v tabulce 13.
* Poznámka: Symbol olejové lampy je například znakem České asociace sester, nebo ošetřovatelství v kardiologii.
Tabulka 13
|
|
| Rok | Téma | | 1988 | Bezpečné mateřství. | | 1989 | Školní zdraví. | | 1990 | Sestry a životní prostředí. | | 1991 | Psychické zdraví – sestry v akci. | | 1992 | Zdravé stárnutí. | | 1993 | Kvalita, náklady a ošetřovatelství. | | 1994 | Zdraví rodiny pro zdravý národ. | | 1995 | Zdraví žen: sestry tvoří cestu. | | 1996 | Lepší zdraví prostřednictvím sesterského výzkumu. | | 1997 | Zdravá mladá populace = šťastná budoucnost. | | 1998 | Partnerství pro společné zdraví. | | 1999 | Oslavujeme sesterskou minulost. Hlásíme se o svoji budoucnost. | | 2000 | Sestry jsou všude pro Vás. | | 2001 | Sestry jsou všude pro Vás. Spojily jsme se proti násilí. | | 2002 | Sestry jsou všude pro Vás. Pečují o rodiny. | | 2003 | Sestry bojují proti stigmatu AIDS. Pečují o všechny. | | 2004 | Sestry spolupracují s chudými. Sestry proti chudobě. | | 2005 | Sestry pro bezpečí pacientů: Zaměření na padělky a nelegální léčivé přípravky. | | 2006 | Bezpečné ošetřovatelství zachraňuje životy. | | 2007 | Kvalitní pracovní prostředí = kvalitní péče o pacienta. | | 2008 | Poskytování kvalitní péče, služba komunitám: Sestry v čele primární zdravotní péče. | | 2009 | Kvalitní péče o klienty, sestry v čele změn v péči o pacienty. | | 2010 | Poskytování kvalitní péče, služba komunitám, péče o chronicky nemocné. | | 2011 | Překlenutí rozdílů: větší dostupnost a rovnoprávnost zdravotní péče. | | 2012 | Překlenutí rozdílů: od důkazů k činům. |
|
|
|
5.5 Evropský den melanomu (European Melanoma Day)
Tato kampaň byla zahájena v Belgii v roce 1999, od roku 2000 se za podpory Evropské akademie dermatovenerologie připojily další země. Česká republika se účastní Evropského dne melanomu od roku 2001. Do této iniciativy se každoročně zapojuje kolem 150 kožních lékařů z celé České republiky. Tento den, shodný v celé Evropě – obvykle první pondělí v měsíci květnu – nabízejí ve svých ordinacích vyšetřování kožních pigmentových znamének bezplatně.
Euromelanom je panevropská kampaň zaměřená na prevenci kožních nádorů, jejímž cílem je poskytnout komukoli informace o prevenci, včasné diagnostice a léčbě tohoto onemocnění. 5.6 Světový den roztroušené sklerózy (World MS Day, WMSD)
Světový den roztroušené sklerózy byl ustanoven Mezinárodní federací roztroušené sklerózy (Multiple Sclerosis International Federation, MSIF) v roce 2009, připomínáme si jej vždy poslední středu v květnu. Jedná se o jedinou celosvětovou kampaň zaměřenou na zvyšování informovanosti o roztroušené skleróze a na poskytování informací veřejnosti o tomto onemocnění a o životě více než 2 miliónů lidí, kteří jsou roztroušenou sklerózou (MS) na celém světě postiženi. Dále o dění v rámci národních společností. Konkrétnější zaměření aktivit WMSD přibližujeme v tabulce 14.
Tabulka 14
|
|
| Rok | Téma | | 26. 05. 2010 | (Roztroušená skleróza a) zaměstnání. | | 25. 05. 2011 | Práce a MS. | | 30. 05. 2012 | 1000 tváří MS, Život s MS. |
|
|
|
MS je jedním z nejběžnějších zánětlivých autoimunních onemocnění centrálního nervového systému (CNS), jehož příčina není dosud zcela známa. Vzniká v důsledku poškození myelinové pochvy – ochranného pouzdra obalujícího nervová vlákna v CNS a vede k interferenci signálů mezi mozkem a dalšími částmi těla. Symptomatologie je široká, zahrnuje rozmazané vidění, pocity brnění v končetinách, jejich slabost, labilitu, závratě a řadu jiných. Z rizikových faktorů se uvádějí genetické predispozice, geografická poloha, některé infekce, kouření. Muži jsou tímto onemocněním postiženi dvakrát častěji než ženy. Situace v ČR
Unie Roska, Česká MS společnost
V ČR působí nezávislé humanitární občanské sdružení Unie Roska. Vzniklo v roce 1992 a navazuje na činnost spolků Roska, které byly zakládány od roku 1983. Název sdružení je odvozen od počátečních písmen onemocnění – ROztroušená SKlerózA.
Posláním Unie Roska je pomáhat lidem s roztroušenou sklerózou žít kvalitní důstojný a plnohodnotný život.
Ještě zmiňme používané symboly Unie. Je jich pět a vhodně charakterizují nezměrnou vůli postižených MS bojovat se svou těžkou nemocí. Jedná se o logo, charakterizuje jednotu a sounáležitost, již výše zmíněný název, dále roskařskou růži upomínající na trnitou cestu, jenž představuje život s MS, motto Unie – „sursum corda“ (vzhůru srdce) a zelená barva naděje. 6. červen
V měsíci červnu si připomínáme ze světových dnů WHO Světový den dárců krve, ze světových dnů podporovaných WHO Mezinárodní den nevinných dětských obětí agrese, Světový den životního prostředí, Světový den utečenců a Mezinárodní den proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi. 6.1 Světový den dárců krve (World Blood Donor Day, WBDD)
Světový den dárců krve vychází z tematického zaměření Světového dne zdraví z roku 2000, které se neslo v duchu motta „Krev zachraňuje životy. Bezpečnost krve začíná u mne!“ (Bezpečná krev začíná u mě). (Blood saves lives. Safe blood starts with me!). Entuziasmus a energie, se kterými si světová komunita připomněla tento den, naznačily, že si společnost velmi váží miliónů lidí, kteří darují to nejcennější – krev. Dále vychází z Mezinárodního dne dárců krve, který byl každoročně organizován Mezinárodní federací organizací dárců krve (International Federation of Blood Donor Organizations, FIODS) od roku 1995. Světový den dárců krve nemá nahradit národní dny dárců krve, nýbrž má poskytnout příležitost pro společnou globální oslavu dne, kdy se narodil americký patolog rakouského původu, vědec Karl Landsteiner (1868-1943), nositel Nobelovy ceny za objev krevních skupin systému ABO (1930).
Landsteiner objevil v roce 1900 ve vídeňském patologickém ústavu v krvi izoaglutininy (izoprotilátky vyvolávající aglutinaci) a popsal tři krevní skupiny systému. Jan Janský (1873–1921), český psychiatr a neurolog, popsal nezávisle na Landsteinerovi všechny čtyři skupiny v roce 1907. Rh faktor (podle makaků Macaca mulatta, anglicky Rhesus Macaque) byl popsán Karlem Landsteinerem a Alexandrem Wienerem v roce 1940.
14. červen byl z iniciativy WHO, Mezinárodní federace organizací Červeného kříže a Červeného půlměsíce (International Federation of Red Cross and Red Crescent Society, IFRC), Mezinárodní společnosti pro krevní transfuzi (International Society of Blood Transfusion, ISBT) a FIODS vyhlášen Světovým dnem dárců krve. Jeho cílem je připomenout si všechny jedince, jejichž zásluhou bývá často zachráněno to nejcennější – lidské životy. V květnu 2005 na 58 zasedání WHA vlády 192 zemí prostřednictví jejich ministrů zdravotnictví přijalo rezoluci WHA 58.13 ustanovující Světový den dárců krve. Poprvé byl slaven v roce 2004 ve více než 80 zemích světa. Přehled sloganů v jednotlivých letech je komplikovanější, protože se někdy opakovaly, resp. se akcentovala národní zaměření či témata. Jejich přehled přinášíme v tabulce 15:
Tabulka 15
|
|
| Rok | Téma | | 2004 | Krev, dar pro život.
Učiňme krok k dospělosti. Darujme krev! | | 2005 | Oslava tvého daru krve.
Oslavujme dar krve. | | 2006 | Závazek zabezpečit celosvětový přístup k bezpečné krvi.
Závazek zajistit bezpečné zásoby krve pro všechny.
Učiňme krok k dospělosti. Darujme krev.
Jsem a zachraňuji životy.
Bezpečná krev pro bezpečné mateřství. | | 2007 | Darovat krev pravidelně. | | 2008 | Oslava tvého daru krve. | | 2009 | Oslava tvého daru krve.
Dosáhnout 100% podíl dobrovolného a bezplatného dárcovství krve a krevních složek.
Týká se to nás všech!
| | 2010 | Nová krev pro svět.
Krev je dar pro život. Děkujeme. | | 2011 | Více krve. Více života. | | 2012 | Světový den dárců krve: Každý dárce krve je hrdina. |
|
|
|
V současnosti disponuje 62 zemí transfuzními službami založenými výhradně na dobrovolném dárcovství (v roce 2002 to bylo 39 zemí). V návaznosti na Melbournskou deklaraci (2009), která vyzývá k dosažení 100% podílu dobrovolného a bezplatného dárcovství krve a krevních složek do roku 2020, toho chce dosáhnout:
- poukázáním na životně důležitou roli krevní transfuze pro záchranu lidských životů a zlepšení života miliónů lidí,
- motivováním více osob, aby se staly pravidelnými dobrovolnými dárci krve a tak zabezpečily dostatečné zásoby krve, které uspokojí národní potřebu v naléhavých situacích,
- uznání pravidelného dobrovolného bezpříspěvkového dárcovství krve jako modelu veřejného zdraví. Situace v ČR
V roce 1960 přišel Československý červený kříž s myšlenkou bezpříspěvkového dárcovství krve a v roce 1964 udělil mnohonásobným bezpříspěvkovým dárcům krve první plakety (dnes medaile) prof. MUDr. Jana Janského (tabulka 16).
|
|
| Ocenění bezpříspěvkových dárců krve | Počet odběrů | | Krůpěj krve | první odběr | | Bronzová | 10 | | Stříbrná | 20 | | Zlatá | 40 | | Zlatý kříž ČČK 3. třídy | 80 | | Zlatý kříž ČČK 2. třídy | 120 | | Zlatý kříž ČČK 1. třídy | 160 |
|
|
|
Během jednoho odběru je darováno 450 ± 10 ml krve. Mohou být také odebrány jen vybrané krevní složky (krevní plazma – plazmaferéza, krevní destičky – trombocytaferéza, bílé krvinky – leukocytaferéza, červené krvinky – erytrocytaferéza). Za jeden odběr se od roku 1998 počítá odběr krve (tj. odběr plné krve) nebo jejích složek (odběr plazmy nebo krevních destiček). Za dva odběry se započítá odběr erytrocytaferéza.
WHO odhaduje, že dárcovství krve jednoho procenta populace je obvykle minimum potřebné k uspokojení nejzákladnějších potřeb každé země. S vyspělostí země a jejího systému zdravotní péče se tyto požadavky zvyšují. V ČR je kolem 300 000 dárců krve, což však nedosahuje početního stavu doporučeného WHO (4 % populace, uvádí se i 5 %). 6.2 Mezinárodní den proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi (International Day Against Drug Abuse and Illicit Trafficking)
26. červen byl stanoven Mezinárodním dnem proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi. Pod záštitou OSN je tento den každoročně připomínán od roku 1987 na základě rezoluce WHA č. 42/112 ze 7. prosince uvedeného roku. Každoročně je vyhlašováno téma, v jehož duchu se nese výrazně konkretizovaná forma boje proti drogám, a to od roku 1997 (tabulka 17). V roce 1997 byl založen Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (United Nations Office on Drugs and Crime; UNODC), pod dřívějším názvem Úřad pro kontrolu drog a prevenci zločinnosti. Byl vytvořen s cílem posílit úlohu OSN v oblasti kontroly drog, prevence zločinnosti a terorismu.
Zneužívání drog je celosvětový fenomén. Dochází k němu téměř ve všech zemích, i když se jeho rozsah a charakteristiky v každé oblasti či zemi liší. Celosvětově je v největším rozsahu zneužíván hašiš. Tři čtvrtiny všech zemí uvádějí zneužívání heroinu, dvě třetiny hlásí zneužívání kokainu. Problémy, které souvisejí s drogami, zahrnují zvýšenou míru kriminality a násilí, náchylnost k infekci HIV/AIDS a hepatitidy, požadavky na léčbu a návštěvy pohotovostí a poruchy společenského chování.
V celosvětovém měřítku vede každoročně škodlivá konzumace alkoholu – 2,5 miliónů úmrtí. 320 tisíc úmrtí na následky užívání alkoholu se váže ke skupině mladých lidí ve věku od 15 do 29 let, což představuje 9 % všech úmrtí v této věkové kategorii. Nejméně 15,3 miliónů lidí má návykové nemoci – onemocnění a závislosti, které souvisejí s návykovými látkami, léčivy nebo chováním. Injekční aplikace drog je hlášena ve 148 zemích světa, u 120 z nich je uváděn výskyt infekce HIV v populaci.
Existuje řada vymezení drogové závislosti. Podle Světové zdravotnické organizace ji lze definovat jako psychický i fyzický stav charakterizovaný změnami chování a dalšími reakcemi, které vždy zahrnují nutkání užívat drogu opakovaně pro její psychické účinky a také proto, aby se zabránilo vzniku nepříjemných stavů vznikajících při nepřítomnosti drogy v organismu. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí byla definována jako skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost, než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více.
Několik údajů k popisu situace v ČR – zde vzrostla roční prevalence užívání kokainu dospělými z 0,1 (2003), přes 0,2 % (2004) na 0,7 % (2008). V roce 2006 bylo zaznamenáno v souvislosti s užíváním drog 212 úmrtí (z toho v případě kokainu jedno úmrtí). V roce 2009 činila prevalence problémového užívání drog (poměr na 1000 obyvatel ve věkové skupině 15-64letých) přes 4 %. V případě zneužívání opiátů to byla čísla 0,1 % (2004), 0,2 % (2005), 0,1 % (2006) a 0,4 % (2008). Pokud se jedná o marihuanu, byla roční prevalence 10,9 % (2002), 9,3 % (2004) a 15,2 % (2008). Zneužívání amfetaminů dokumentují hodnoty prevalence: 1,1 % u osob ve věku od 15 do 64 let (2002), 0,7 % (2004) a 1,7 % (2008). Tabulka 17
|
|
| Rok | Téma | | 1998 | Do drogové prevence je nutné zapojit mladé lidi. | | 1999 | Hudba proti drogám. | | 2000 | Tváří v tvář realitě: popírání, (odmítněme) korupce a násilí. | | 2001 | Sport proti drogám. | | 2002 | Zneužívání návykových látek a HIV/AIDS. | | 2003 | Pojďme si povídat o drogách. | | 2004 | Drogy: léčba funguje. | | 2005 | Drogy nejsou hračkou pro děti. | | 2006 | Važ si sebe – udělej zdravé rozhodnutí. | | 2007 | Ovládají drogy tvůj život? Jde o tvůj život. Jde o tvé blízké. Drogy tam nepatří. | | 2008 | Ovládají drogy tvůj život? Jde o tvůj život. Jde o tvé blízké. Drogy tam nepatří. | | 2009 | Ovládají drogy tvůj život? Jde o tvůj život. Jde o tvé blízké. Drogy tam nepatří. | | | Kampaň proti drogám byla poprvé ve své historii naplánována na dobu tří let a zaměřena na různé aspekty drog. Téma pro rok 2007 bylo orientováno na problém zneužívání drog, téma pro rok 2008 na pěstování a výrobu drog a téma pro rok 2009 se soustředilo na nezákonný obchod s drogami. | | 2010 | Mysli na zdraví – ne na drogy.
Zdraví je pokračujícím tématem světové kampaně proti drogám. | | 2011 | Akční program za zdravé komunity bez drog. | | 2012 | Akční program za zdravé komunity bez drog. |
|
|
|
Situace v ČR
Vedle řady zdravotnických zařízení participují na prevenci a léčbě drogových závislostí různé organizace, terapeutické komunity pro drogově závislé (např. ADVAITA), svépomocné skupiny, další doléčovací organizace s možností podporovaného bydlení (např. P-CENTRUM), drogová centra a jiné. Výše uvedené doplňme o některé další, jimiž jsou například:
- A.N.O. (Asociace nestátních organizací), což je dobrovolná, profesní, odborná, nezávislá a nepolitická asociace, která slouží jako střešní organizace především nestátních organizací poskytující adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené závislostním chováním;
- nízkoprahové středisko pro léčbu a prevenci drogových závislostí Drop In, o. p. s.
- obecně prospěšná společnost MAGDALÉNA, o. p. s., jež je nestátní neziskovou organizací, orientujících svoji činnost na léčbu závislostí na návykových látkách a hracích automatech, na poskytování resocializačního programu osobám závislým na návykových látkách a hracích automatech a na organizační činnost a vzdělávání v oblasti rozvoje lidských zdrojů;
- obecně prospěšná společnost RENARKON, o. p. s.;
- občanské sdružení SANANIM, které je jednou z nejstarších a největších neziskových organizací, která se zabývá prevencí a léčbou drogových závislostí.
7. červenec
V měsíci červenci si připomínáme ze světových dnů podporovaných WHO Světový den populace a Světový den hepatitidy.
7.1 Světový den populace (World Population Day, WPD)
Světový den populace byl vyhlášen OSN v roce 1989 jako připomenutí si skutečnosti, že dne 11. července 1987 dosáhl počet obyvatel Země podle odhadu demografů hranici pěti miliard. Jeho cílem je upozorňovat veřejnost na tempo růstu lidské populace a na problémy s tím spojené – na otázku lidnatosti, dětské úmrtnosti, zdraví populace, sexuální vzdělanosti a sexuálního a reprodukčního chování, postavení žen, chudoby, dostatku pitné vody a potravin atd. OSN prostřednictvím svého populačního fondu (United Nations Population Fund, UNFPA) usiluje o dosažení rovnováhy mezi světovou populací, rozvojem a životním prostředím. UNPFA byl založen v roce 1969 z podnětu Valného shromáždění a představuje největší mezinárodně financovaný zdroj pomoci obyvatelstvu rozvojových zemí a států s ekonomikou v transformaci.
Za 12 let nato byl za přibližný den, kdy světová populace dosáhla počtu šesti miliard obyvatel, vybrán 12. říjen 1999 – „Den šesti miliard“. Za šestimiliardové dítě byl symbolicky vybrán Adnan narozený dvě minuty po půlnoci Fatimě Helac a Jasminkovi Nevićovi v sarajevské porodnici Koševo (Bosna). Byla však uváděna i jiná (podle demografů reálnější) předpokládaná data, kdy populace dosáhne tuto hranici (15., 18., 19. června 1999). Odhadované milníky populačního vývoje prezentujeme v tabulce 18. Z ní vyplývá zkracování doby potřebné ke zvýšení počtu obyvatel o jednu miliardu do roku 2011 a následné očekávané prodlužování tohoto intervalu. Tabulka 18
|
|
| Populace (mld.) | Rok | Uplynulá doba | | 1 | 1804 | | | 2 | 1927 | 123 | | 3 | 1960 | 33 | | 4 | 1974 | 14 | | 5 | 1987 | 13 | | 6 | 1999 | 12 | | 7 | 2011 | 12 | | 8 | 2025-30 | 15-20 | | 9 | 2045–50 | 20-25 |
|
|
|
S „Dnem sedmi miliard“ je to složitější. Mezinárodní programová divize amerického statistického úřadu jej datovala na červenec 2012, podle Populační divize OSN nastane tento den 26. srpna 2011, OSN oznámila, že počet obyvatel Země překročí tento počet 31. října 2011. Jiný odhad dospěl k datu únor 2012. O odlišných datech současného počtu obyvatel nás informují rozličné typy populačních hodin dostupné na mnoha webových stránkách.
Od roku 1996 začal UNFPA definovat každoroční témata WPD (tabulka 19).
|
|
| Datum | Téma | | 1996 | Odpovědnost společnosti: Reprodukční zdraví a HIV/AIDS. | | 1997 | Mládež a její reprodukční zdraví. | | 1998 | Starejme se o lidi, a populace se o sebe sama postará. | | 1999 | Sčítejme do Dne šesti miliard. | | 2000 | Chraňme životy žen. | | 2001 | Odpověď na ekonomickou krizi: investování do žen je chytrá volba. | | 2002 | Snížení chudoby – zlepšení reprodukčního zdraví. | | 2003 | Šance pro miliardu: investice do zdraví a práv mladých lidí.
Miliarda dospívajících: právo na zdraví, informace a služby. | | 2004 | Každou minutu se ztrácí jedna matka. | | 2005 | Rovnost posiluje. | | 2006 | Mládí je nesnadné. Neporazitelné. Zmatené. Nádherné. | | 2007 | Muži jako partneři pro zdraví matek. | | 2008 | Žádná žena by neměla při porodu zemřít. | | 2009 | Bojujme proti chudobě: vzdělávejme dívky. | | 2010 | Každý se počítá. | | 2011 | Sedm miliard činů. | | 2012 | Univerzální přístup k službám reprodukčního zdraví. |
|
|
|
Existuje řada různých typů populačních hodin (např. Population Reference Bureau) lidstva, světa, populačních kalkulaček, světových statistik v reálném čase (např. worldometers), které ukazují dynamiku růstu obyvatelstva světa a celou řadu parametrů charakterizujících světovou populaci, vlády a ekonomiky, společnost a média, životní prostředí, potraviny, vodu, energii, zdravotnictví atd. Na závěr jsme
pro informaci i k zamyšlení vybrali některé z nich.
Tabulka 20
|
|
| Ukazatel | Hodnota | | Současná světová populace | 6 967 847 200 | | Narození tento rok | 53 982 528 | | Narození dnes | 311 862 | | Úmrtí tento rok | 23 055 467 | | Úmrtí dnes | 143 280 | | Čistý přírůstek populace dnes | 178 668 | | Vládní výdaje na zdravotnictví celosvětově dnes (USD) | 8 704 946 344 | | Vládní výdaje na vzdělávání celosvětově dnes (USD) | 7 679 196 452 | | Vládní výdaje na zbrojení celosvětově dnes (USD) | 3 954 585 613 | | Počet podvyživených celosvětově právě nyní | 929 113 693 | | Počet lidí s nadváhou celosvětově právě nyní | 1 540 935 321 | | Počet obézních celosvětově právě nyní | 513 645 107 | | Počet lidí zemřelých hlady dnes | 26 340 | | Úmrtí na choroby spojené se znečištěnou vodou tento rok | 734 185 | | Počet lidí bez přístupu k pitné vodě | 866 565 348 | | Úmrtí způsobená infekčními chorobami tento rok | 5 292 304 | | Dětská úmrtnost tento rok (do 5 let věku) | 3 098 749 | | Počet potratů tento rok | 17 126 698 | | Počet přerušených rizikových těhotenství | 514 315 | | Počet úmrtí rodiček při porodu tento rok | 140 151 | | Úmrtí na rakovinu tento rok | 3 348 192 | | Úmrtí v důsledku kouření tento rok | 2 037 974 | | Úmrtí v důsledku alkoholismu tento rok | 1 019 630 |
|
|
|
Pozn.: údaje uvedené v tabulce 20 byly převzaty z Worldometers dne 29. 5. 2011, 20.40 hodin.
7.2 Světový den informovanosti o hepatitidě (World Hepatitis Awareness Day, WHAD)
Světový den boje proti hepatitidě/Světový den hepatitidy (World Hepatitis Day, WHD)
Světový den boje proti hepatitidě prošel za krátké období vývojem doprovázeným změnami jeho názvu i dat jeho konání. Vyústěním úsilí řady pacientských skupin bylo zavedení Mezinárodního dne informovanosti o hepatitidě typu C 1. října 2004. V následujícím roce byl přejmenován na Světový den informovanosti o hepatitidě typu C (2005). V letech 2006 a 2007 nesl označení Světový den informovanosti o hepatitidě a od roku 2008 se setkáváme s oficiálním názvem Světový den boje proti hepatitidě.
Poslední změně předcházelo vytvoření Světové aliance proti hepatitidě (World Hepatitis Alliance, WHA) v roce 2007 a sjednocení pacientských skupin (hepatitida B, hepatitida C) na celém světě. Změnil se také datum, kdy si nově pojmenovaný Světový den boje proti hepatitidě připomínáme – místo 19. května to je 28. července. A to na jednání 63. Světového zdravotnického shromáždění v květnu 2010. Nové datum bylo zvoleno na počest prof. Barucha Blumberga, laureáta Nobelovy ceny a objevitele viru hepatitidy typu B (den jeho narození). V rezoluci se praví, „že WHD má poskytnout příležitost pro výchovu a lepší pochopení virové hepatitidy jako celosvětového problému veřejného zdraví a stimulovat posilování preventivní a kontrolní opatření namířená proti tomuto onemocnění v členských státech.
PWHA sdružuje více než 280 pacientských organizací z celého světa a zastupuje přes 500 milionů pacientů trpících žloutenkou typu B a C.
Slogan „Nemohu být já tím dvanáctým?“ reflektuje celosvětové statistiky, že jeden z 12 lidí žije s virovou hepatitidou typu B nebo typu C. Mimochodem, slogan byl přeložen do 40 různých jazyků, aby jej mohly použít pacientské organizace v mnoha zemích. Na zmíněné motto navázaly další několikaleté iniciativy – 12 požadavků, atd. – tabulka 21.
Tabulka 21
|
|
| Rok | Téma | | 1. 10. 2004 | Máte společnost. | | 1. 10. 2005 | Hepatitida C – priorita dneška. | | 1. 10. 2006 | Otestuj se. | | 1. 10. 2007 | Otestuj se. | | 1. 10. 2008 | Nemohu být já tím dvanáctým? | | 1. 10. 2009 | Nemohu být já tím dvanáctým? | | 1. 10. 2010 | To je hepatitida. | | 1. 10. 2011 | To je hepatitida. | | 1. 10. 2012 | To je hepatitida … je blíž než si myslíte. |
|
|
|
Hepatitida je onemocnění jater, které postihuje v celosvětovém měřítku každého dvanáctého člověka (přibližně 500 miliónů lidí). Rozlišujeme celkem sedm druhů hepatitidy, ale nejčastěji na celém světě onemocní lidé prvními třemi typy: A, B a C. Pro hepatitidu A je typický přenos špatnou osobní hygienou nebo znečištěnými potravinami, zatímco hepatitidy B a C se přenášejí krví a dalšími tělními tekutinami.
Ve světě se viry hepatitidy A a B objevují v nejvyšší míře v zemích Latinské Ameriky, Afriky, jižní a jihovýchodní Asie. V Evropě zaznamenává Středomoří několikanásobně vyšší výskyt hepatitidy A než ČR.
ČR bylo v roce 2010 diagnostikováno 862 případů virové hepatitidy A, 244 případů virové hepatitidy B, 708 případů virové hepatitidy C a 72 případů virové hepatitidy E.
K podpoře zdraví, prevenci a zamezení šíření hepatitidy může sloužit algoritmus doporučení WHD 2010:
- prevence: „Chraňte se“ – znalost rizikových faktorů a způsobů nákazy hepatitidy B a C je nejdůležitějším krokem v prevenci,
- diagnostika: „Nechte se vyšetřit“ – nechte si udělat test na hepatitidu B a C, je to rychlé a jednoduché, pokud si myslíte, že byste mohli být žloutenkou ohroženi, nechte se vyšetřit okamžitě,
- ochrana: „Nechte se očkovat“ – před hepatitidou B se lze chránit vakcinací, proti hepatitidě C bohužel žádné očkování neexistuje,
- léčba: „Začněte se léčit“ – léčba hepatitidy B a C je v mnoha případech úspěšná.
8. srpen
V měsíci srpnu si připomínáme ze světových dnů podporovaných WHO Mezinárodní den původních obyvatel, Mezinárodní den mládeže a Světový humanitární den. 8.1 Světový humanitární den (World Humanitarian Day, WHD)
Světový humanitární den byl vyhlášen OSN v prosinci roku 2008 a připomínáme si jej od roku 2009. A to rezolucí A/RES/63/139 přijatou na 36. zasedání Valného shromáždění OSN, které se konalo 11. prosince 2008. V ní se uvádí, že za WHD byl stanoven 19. srpen. Jeho smyslem je přispět ke zvýšení veřejného povědomí o celosvětových aktivitách v oblasti humanitární pomoci a významu mezinárodní spolupráce v této souvislosti, a vzdát hold všem humanitárním pracovníkům a členům OSN, kteří přišli o život výkonu své služby v různých konfliktech nebo při poskytování humanitární pomoci v oblastech postižených přírodními katastrofami.
Den 19. srpen se váže k výročí bombardování hotelu Canal v Bagdádu v roce 2003, při kterém zemřel Brazilec Sérgio Vieira de Mello, vysoký komisař pro lidská práva, a zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Irák, společně s dalšími 21 humanitárními pracovníky. WHD je výsledkem vytrvalého úsilí Nadace Sérgio Vieira de Mello a jeho rodiny, kteří úzce spolupracovali s velvyslanci Francie, Švýcarska, Japonska a Brazílie jak v Ženevě, tak v New Yorku.
WHD nemá logo, neboť tento den „nepatří“ ani OSN, ani jakékoli jiné agentuře nebo organizaci. Tematické zaměření WHD uvádíme v tabulce 22.
Tabulka 22
|
|
| Datum | Téma | | 2010 | Jsme humanitární pracovníci. | | 2011 | Na počest těm, kdo pomáhají druhým. | | 2012 | Byl jsem tady. |
|
|
|
Poselství k WHD nejvýstižněji vyjádřil Ban Ki-moon, osmý generální tajemník OSN, když řekl: „za utrpení jednoho jsme zodpovědní všichni.“
„Cílem Světového humanitárního dne je upřít pozornost k potřebným a zajistit, aby se jim dostalo pomoci, které je třeba. Znásobme proto naše úsilí vedoucí k tomuto cíli. Naplňme imperativ humanitární pomoci.“
Humanitární pomoc, označovaná jako emergentní pomoc, je rychlá pomoc. Je to krizová pomoc, zaměřená na záchranu životů, zmírnění útrap lidí a obnovení lidské důstojnosti. Má podobu aktivit spojených s bezprostřední reakcí na tzv. humanitární krizi – situaci, ve které jsou běžné prostředky lidí, které jim garantují důstojný život, narušeny v důsledku přírodní katastrofy nebo lidmi zavinění krize. Každá humanitární intervence je poskytována ve čtyřech základních sektorech:
- voda, hygiena,
- potraviny, výživa,
- poskytování nouzového přístřeší,
- zdravotní péče.
Hlavním cílem humanitární pomoci je:
- zmírnění útrap lidí,
- ochrana životů,
- respekt vůči lidské důstojnosti.
Situace v ČR
Poskytnutí humanitární pomoci závisí podle naléhavosti situace, podle potřeb postiženého státu a podle možností české ekonomiky. ČR zohledňuje při jejím poskytování zásady mezinárodního společenství (OSN, Červeného kříže atd.). Z humanitárních organizací jmenujme například:
- občanské sdružení ADRA (dne 29. 5. 1992 byla zaregistrována Nadace ADRA pod jménem Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj) se věnuje poskytování bezprostřední a následné fyzické, psychické, eventuálně duchovní pomoci obětem katastrofy. Podílí se na zajišťování koordinované humanitární pomoci v návaznosti na činnost složek Integrovaného záchranného systému při řešení mimořádných událostí.
- Armáda spásy je mezinárodní křesťanskou organizací, na území ČR začala působit v roce 1919, v roce 1950 byla její činnost ukončena, obnovená byla od roku 1990. Zaměřuje se na misijní práce, péči o sociálně znevýhodněné a jinak potřebné občany. Provozuje ubytovny pro bezdomovce, denní centra (pro bezdomovce, propuštěné vězně apod.), domy pro matky s dětmi, ubytovnu pro staré lidi a řadu komunitních center.
- Český červený kříž také poskytuje pomoc v případě vzniku mimořádných událostí a krizových situací. Pomoc spočívá zpravidla ve vytváření zdravotnických, záchranných, sociálních a dalších humanitárních služeb.
- Ekumenická rada církví. Sdružuje 14 církví, není nadřízeným orgánem těchto církví, může však koordinovat některé jejich činnosti.
- Česká rada sociálních služeb byla založena 2. 5. 1990 pod původním názvem Československá rada pro humanitární spolupráci jako společenství, jehož cílem bylo zmírnit lidské utrpení realizací nejrůznějších humanitárních projektů v duchu humanitních ideálů, na jejichž základě vznikla ČR. V průběhu dalších patnácti let se pod dalším názvem Česká rada humanitárních organizací postupně přetvořila v koalici nestátních poskytovatelů sociálních a zdravotně sociálních služeb sociálně znevýhodněným skupinám občanů. Po splynutí s Institutem rozvoje veřejných služeb v roce 2011 získala stávající název, který lépe vystihuje její základní poslání.
- řada dalších, například Člověk v tísni, Maltézská pomoc, o. p. s., Sdružení Česká katolická charita, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Česká asociace pracovníků linek důvěry, Naděje, občanské sdružení aj. 9. září
V měsíci září si připomínáme ze světových dnů sponzorovaných WHO Světový den orálního/ústního zdraví, Světový den Alzheimerovy choroby, Světový den srdce a Světový den vztekliny. Ze světových dnů podporovaných WHO Světový den první pomoci, Světový den prevence sebevražd a Mezinárodní den míru. 9.1 Světový den orálního/ústního zdraví (World Oral Health Day)
Ústní hygieně se lidé věnovali od nepaměti. Existují záznamy o tom, že již Babylóňané před 3500 lety používali k čištění zubů žvýkací tyčinky. Onemocnění dutiny ústní se vyskytují u 75 – 95 % obyvatelstva a odhadem stojí členské státy EÚ ročně 54 miliard eur.
Orální zdraví je stav bez chronické bolesti dutiny ústní a tváře; maligních novotvarů v oblasti dutiny ústní, čelistí a krku; vředovitých onemocnění v dutině ústní; vrozených vad jako jsou rozštěp rtu a patra; dále bez periodontálních onemocnění, zubních kazů a ztráty zubů a dalších onemocnění, která mohou ovlivnit dutinu ústní. Rizikové faktory pro vznik onemocnění dutiny ústní zahrnují nesprávné stravovací a výživové návyky, kouření, nadměrné užívání alkoholu a nedostatečnou orální hygienu.
Světový den ústního zdraví byl ustanoven na 12. září na počest zakladatele Světové dentální federace (Fédération Dentaire Internationale, FDI) Dr. Charlese Gordona, který se v tento den narodil v roce 1854. Poprvé jsme si jej připomněli v roce 2008. Toto rozhodnutí bylo přijato na Valném shromáždění FDI 26. října 2007, konaném v Dubaji (Spojené arabské emiráty). Vůbec první mezinárodní den věnovaný orálnímu zdraví se uskutečnil v roce 1994 v souvislosti s vyhlášením Mezinárodního roku orálního zdraví Světovou zdravotnickou organizací. Téma Světového dne zdraví v tomto roce znělo „Zdravé zuby pro zdravý život“.
FDI byla založena v roce 1900 v Paříži s cílem rozvíjet zubní lékařství jako vědu a umění, přispívat k výměně zkušeností a informací v oboru mezi všemi zubními lékaři světa, přispívat ke zdravému životnímu stylu a pečovat o blaho a spokojenost pacientů. Česká stomatologická komora je řádným členem FDI od října 1996. 9.2 Světový den Alzheimerovy choroby (World Alzheimers Day)
Alzheimerova choroba (ACH) je závažné neurodegenerativní onemocnění, při kterém dochází k zániku mozkových buněk a následnému ubývání mozkové hmoty, současně k ubývání acetylcholinu. Ten zajišťuje přenos informací mezi mozkovými buňkami. Úbytek buněk a narušení přenosu informací mezi buňkami vedou k významnému narušení mentálních, intelektuálních funkcí – k zapomínání, neschopnosti vzpomenout si na nedávné události (jména členů rodiny, bydliště,…), k obtížnému hledání správných slov, k neschopnosti řešit běžné problémy, k dezorientaci s možností ztratit se i na známých místech, ke změnám osobnosti (úzkost, lhostejnost, ztráta zájmu o věci a lidi, zmatenost, uzavírání se do sebe, špatný úsudek, pocit stresu při rozhodování, podezíravost, obezřetnost), ke ztrátě myšlenek, k poruchám řeči (nesouvislá řeč, dlouhé přestávky a opakování slov).
ACH výrazně snižuje kvalitu lidského života. Pokud jde o znalost rizikových faktorů, prevenci a léčbu, zůstává zatím nezodpovězených mnoho otázek. Péče o nemocného s touto chorobou je velmi náročná. V České republice tímto postižením trpí přibližně 120 tisíc lidí. Celkově jich je ve světě na 37 milionů, přičemž se uvedený počet neustále zvyšuje.
Světový den Alzheimerovy choroby byl založen 21. září 1994 u příležitosti 10. výročí vzniku Mezinárodní alzheimerovské asociace (Alzheimer’s Disease International, ADI). ADI je mezinárodní federace 71 sdružení, která se věnují Alzheimerově chorobě na celém světě, s oficiální podporou WHO od roku 1996. Cílem ADI je zlepšit kvalitu života lidí trpících demencí a jejich rodin na celém světě. ADI soustřeďuje své úsilí na zvýšení povědomí veřejnosti o demenci.
Od roku 1997 jsou vyhlašována témata Světového dne Alzheimerovy choroby blíže tabulka 23.
Tabulka 23
|
|
| Rok | Téma | | 1997 | Závod s časem. | | 1998 | Výzkum dává naději. | | 1999 | Koho to zajímá? | | 2000 | Kvalita života. | | 2001 | Stanovení diagnózy demence: první krok k pomoci. | | 2002 | Stáří nebo nemoc? Poznávání demence. | | 2003 | V perfektním vztahu. | | 2004 | Není času nazbyt. | | 2005 | Můžeme udělat rozdíl. | | 2006 | 100 let Alzheimerovy choroby: není času nazbyt. | | 2007 | Není času nazbyt – lidé s demencí promluvte! | | 2008 | Není času nazbyt (zaměření na ošetřovatele). | | 2009 | Stanovení diagnózy demence: rozpoznejme ji dříve. | | 2010 | Demence: je na čase, abychom konali. | | 2011 | Tváře demence. | | 2012 | Demence a společné soužití. |
|
|
|
Situace v ČR
Česká alzheimerovská společnost (ČALS) se k této tradici připojila krátce po svém vzniku v roce 1997. Od roku 2001 si tento den připomíná jako Pomerančový den. Cílem ČALS (jejím symbolem je vážka) je podporovat pacienty postižené syndromem demence a jejich rodiny. Během Pomerančového dne je společnost upozorňována na problematiku Alzheimerovy choroby, jsou distribuovány informační materiály a pořádány další akce. V roce 2005 bylo datum konání Pomerančového dne přesunuto na 21. června – den, kdy v České republice slaví jmeniny Alois.
Alois (Aloysius) Alzheimer (14. 6. 1864 – 19. 12. 1915), německý psychiatr a neuropatolog, jako první charakterizoval změny v mozkové kůře, symptomy onemocnění nyní známého jako ACH. Na vědecké konferenci (4. 11 1906) popsal poprvé formu demence na případu psychicky narušené ženy, která zemřela ve svých pětapadesáti letech. Augusta D. (Deterová) se postupně nebyla schopna starat sama o sebe, avšak zároveň odmítala pomoc ostatních. Po hospitalizaci se u ní dále objevila dezorientace, zhoršená paměť nebo problémy se čtením a psaním. Na návrh Emila Kraepelina byla tato forma demence pojmenována jako ACH. V současnosti je považována za tichou epidemii lidstva.
Ještě připomeňme Evropskou chartu pacientů postižených demencí a těch, kteří o ně pečují – deklarace Alzheimer Europe. „Lidé s Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence potřebují:
- správnou a včasnou diagnózu
- dostatek informací a porozumění
- zdravotní a sociální služby
Mají právo na to, aby se podíleli na rozhodnutích o svém vlastním životě, na právní ochranu a co nejlepší v jejich zemi dostupné zdravotní i sociální služby.“
9.3 Světový den srdce (World Heart Day, WHD)
Světový den srdce organizuje Světová federace srdce (World Heart Federation, WHF) a její členské organizace ve spolupráci s WHO a UNESCO. WHF vznikla v roce 1978 spojením Mezinárodní kardiologické společnosti (založena 1946) a Mezinárodní kardiologické federace (založena 1970), kdy došlo k jejich sloučení do Mezinárodní kardiologické společnosti a federace. Ta v roce 1998 změnila svůj název na WHF. WHF je nevládní organizací, sdružuje 198 lékařských společností z více než 100 zemí.
V roce 1999 tehdejší prezident WHF Dr. Antoni Bayes de Luna navrhl, aby všechny členské země WHF v jeden den uskutečnily po celém světě akce, v jejichž rámci by se šířily informace o zdraví srdce a jeho významu a zvyšovaly vědomosti veřejnosti o preventivních opatřeních na snížení kardiovaskulárních onemocnění (KVO). WHD si každoročně od roku 2000 připomínáme poslední neděli v měsíci září. Stálé téma WHD vyjadřuje motto „Srdce pro život“, přehled témat věnovaných jednotlivým oblastem zprostředkovává tabulka 24.
Tabulka 24
|
|
| Datum | Téma | | 24. 9. 2000 | Fyzická aktivita. | | 30. 9. 2001 | Srdce pro život. | | 29. 9. 2002 | Obezita, fyzická/tělesná aktivita a výživa. | | 28. 9. 2003 | Ženy, srdeční onemocnění a mrtvice. | | 26. 9. 2004 | Děti, mládež a srdeční onemocnění. | | 25. 9. 2005 | Zdravá hmotnost, zdravá tělesná forma/zdravý tvar těla. | | 24. 9. 2006 | Jak zdravé je Vaše srdce. | | 30. 9. 2007 | Společně za zdravé srdce. | | 28. 9. 2008 | Poznej své riziko! | | 27. 9. 2009 | Pracuj se srdcem, věnuj svému srdci pozornost. | | 26. 9. 2010 | Pohoda na pracovišti: Převezmi zodpovědnost za své zdravé srdce. | | 25. 9. 2011 | Jeden svět – jeden domov – jedno srdce. | | 29. 9. 2012 | Jeden svět – jeden domov – jedno srdce. |
|
|
|
Hlavní myšlenka WHD spočívá ve zvyšování povědomí veřejnosti o základních rizikových faktorech, které přispívají ke vzniku KVO a cévních mozkových příhod, rozpoznání základních projevů těchto stavů, zaměřuje se na prevenci a podporu zdraví. Je vhodné si uvědomit několik skutečností:
- ženy/děti a KVO nejsou synonyma: KVO jsou obvykle považována za onemocnění „starších lidí“ a za „mužská“ onemocnění. Ženy podceňují riziko vzniku KVO, navzdory tomu, že se téměř polovina ze všech úmrtí ročně (2008 – 17,3 miliónů) vyskytuje u žen,
- zejména děti jsou v nebezpečí, protože mají jen malou kontrolu nad prostředím, v němž žijí, a mohou mít omezený výběr pro život se zdravým srdcem,
- k více než 80 % úmrtí na KVO dochází v zemích s nízkým a středním příjmem,
- do roku 2030 zemře téměř 23,6 miliónů lidí na KVO.
Z údajů publikovaných v ČR v roce 2011 vybíráme: hypertenzí trpí 1,7 miliónů obyvatel, ischemickou chorobou srdeční 773 000, z toho infarkt myokardu prodělalo 83 500 osob, cévní mozkovou příhodu 255 600. Obézních je 938 800 lidí, diabetiků je 783 000.
Ke zvyšování informovanosti obyvatelstva a k usnadnění poznání rizikových faktorů slouží tzv. kód zdravého srdce, někdy též kód zdravého života, a k ovlivnění způsobu života a zdraví srdce různá desatera:
Kód (telefonní číslo) zdravého života: 0 – (3) – 30 – 5 – 5,5 – 120/80 – 70 – 80/94
0 0 vykouřených cigaret
(3) 3 kilometry chůze nebo
30 30 a více minut pohybu denně, minimální denní fyzická aktivita
5 5 mmol/l a méně, optimální hodnota celkového cholesterolu
5,5 5,5 mmol/l a méně, optimální hodnota glykemie
120/80 120 mmHg, optimální hodnota systolického krevního tlaku
120/80 80 mmHg, optimální hodnota diastolického krevního tlaku
70 70 a méně tepů, optimální pulzová frekvence
80/94 80 cm ženy, 94 cm muži, optimální obvod pasu Jak můžete prožít zdravý život
1. Stravujte se zdravě – jezte alespoň 5 porcí ovoce a zeleniny denně a vyhýbejte se nasycených tukům. Vyvarujte se zpracovaným potravinám, které často obsahují velké množství soli.
2. Buďte aktivní a převezměte kontrolu nad zdravím Vašeho srdce – již 30 minut tělesné aktivity může pomoci při předcházení vzniku infarktu myokardu a cévních mozkových příhod.
3. Řekněte NE kouření – riziko ischemické choroby srdeční se Vám během roku sníží o polovinu a časem se vrátí k normálním hodnotám.
4. Udržujte si zdravou tělesnou hmotnost – snížení tělesné hmotnosti zejména doprovázené nižším příjmem soli vede ke snížení krevního tlaku. Vysoký krevní tlak je hlavním rizikovým faktorem cévních mozkových příhod a významným faktorem přibližně poloviny všech srdečních onemocnění.
5. Poznejte svá čísla = zúčastňujte se preventivních prohlídek – navštivte svého ošetřujícího lékaře a nechejte si změřit krevní tlak, cholesterol, hladinu cukru a určit poměr pas/boky a index tělesné hmotnosti (body mass index, BMI). Jakmile znáte své celkové riziko, můžete si vypracovat přesný plán na zlepšení zdraví svého srdce.
6. Omezte příjem alkoholu – zvýšené množství alkoholu může způsobit zvýšení krevního tlaku a přibývání tělesné hmotnosti.
Jak můžete učinit Vaše pracoviště zdravější
7. Trvejte na nekuřáckém pracovním prostředí. Požadujte zákaz kouření – přispějte k tomu, aby Vaše pracoviště bylo nekuřácké. Podporujte přijetí zákazu kouření, podporujte Vašeho zaměstnavatele při poskytování pomoci těm, kteří chtějí přestat kouřit.
8. Začleňte na pracoviště pohyb – začleňte do svého pracovního režimu tělesnou aktivitu – tam, kde je to možné, jezděte na kole, choďte po schodech, během přestávky na oběd si zacvičte nebo se běžte projít.
9. Vybírejte si zdravá jídla – žádejte je ve své jídelně, nebo si v blízkosti najděte restauraci, která je vaří.
10. Vyhýbejte se stresu – i když nebylo prokázáno, že stres představuje přímé riziko nebo ovlivňuje onemocnění srdce a cévní mozkové příhody, jedná se o podobný rizikový faktor, jakým je kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nezdravé stravování.
Udělejte si čas na oběd mimo Vaše pracoviště, abyste se dostali na čerstvý vzduch.
Dodržujte pravidelné přestávky během dne – zkuste například 2krát denně 5 minut strečinku nebo cvičení. 9.3 Světový den boje proti vzteklině (World Rabies Day, WRD)
Světový den boje proti vzteklině si připomínáme 28. září od roku 2007. Je globálním podnětem ke zvýšení veřejného povědomí o přetrvávající hrozbě vztekliny a o možnostech prevence toho onemocnění. Toto datum nebylo vybráno náhodně, 28. září 1895 zemřel francouzský biolog, chemik a lékař, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století L. Pasteur. V roce 1885 vyvinul první vakcínu proti tomuto onemocnění. U vzniku WRD stály dvě organizace: Centrum pro kontrolu a prevenci onemocnění (Centers for Disease Control and Prevention, CDC) a Aliance pro kontrolu vztekliny (Alliance for Rabies Control, ARC), charitativní organizace působící ve Velké Británii. ARC vznikla v roce 2006 jako charitativní organizace, s cílem snížit výskyt vztekliny na celém světě propagací a implementací programů pro kontrolu a prevenci vztekliny a zároveň chránit práva zvířat.
Hlavním cílem založení WRD bylo zvýšit veřejné povědomí o dopadech humánní a zvířecí vztekliny, o její jednoduché prevenci a o tom, jak kontrolovat a eliminovat toto onemocnění mezi lidmi i zvířaty. Spojit všechny partnery v úsilí předcházet vzniku vztekliny a kontrolovat její výskyt prostřednictvím koordinované snahy o vakcinaci domácích zvířat a prostřednictvím zvyšování informovanosti veřejnosti v této otázce. Doprovodné aktivity se zaměřují na zvýšení celosvětové pozornosti a na mobilizaci a koordinaci veterinárního a zdravotního sektoru pro společný boj proti této smrtelné zoonóze.
Konkretizace zaměření jednotlivých WRD je v tabulce 25.
Tabulka 25
|
|
| Rok | Téma | | 2007 | Spolupracujme, aby se vzteklina stala minulostí! | | 2008 | Informovanost je nejlepší obranou proti vzteklině. | | 2009 | Vzteklina – opomíjená hrozba pro veřejné zdraví. | | 2010 | Vzteklina. | | 2011 | Spolupracujme, aby se vzteklina stala minulostí! | | 2012 | Společně můžeme učinit vzteklinu minulostí. |
|
|
|
Navzdory tomu, že lze vzteklině stoprocentně předejít prevencí, umírá na ni na světě jeden člověk každých deset minut.
Vzteklina (rabies, běsnění, lyssa) je akutní virové onemocnění centrálního nervového systému všech teplokrevných živočichů včetně lidí. Virus vztekliny se přenáší slinami, tedy v praxi nejčastěji pokousáním. K nákaze však může dojít i kontaminací slinami nakaženého zvířete přes porušenou kůži. Pokud se již projeví neurologické příznaky, stává se vzteklina fatálním onemocněním jak pro zvířata, tak i pro člověka.
Od nepaměti patří mezi nejobávanější onemocnění člověka získaná od zvířat. Jedná se o jedno z nejstarších známých onemocnění člověka. Nemoc byla již známa a doložená 3000 let př. n. l. Už ze starověkého Egypta pocházejí důkazy o této smrtelné chorobě v podobě fresek znázorňujících „vzteklé“ lidi a psy. První písemné záznamy o vzteklině jsou už ze starověkého Babylonu z 23. století př. n. l. Pojmenování Lyssa pochází od jména antické bohyně šílenství, dceři bohyně noci Nyx. Staří Řekové i Římané znali vzteklinu; latinský název pro vzteklinu s největší pravděpodobností pochází ze sanskrtu, ze slova rabhas – páchat násilí, řecké pojmenování – lyssa – je zase odvozeninou od slova lud – násilí. Vzteklina je zmíněna i v Iliadě: egyptský bůh Sirius měl podobu šíleného psa (počty vzteklých šakalů stoupaly v létě, kdy vycházelo právě souhvězdí Velkého psa). Bohyně Artemis prý měla mít sílu léčit vzteklinu.
Několik faktografických údajů: vzteklina se vyskytuje v 150 zemích, každých 10 minut umírá jeden člověk, každým rokem na onemocnění vzteklinou umírá 55 000 lidí; přičemž k 95 % úmrtí lidí dochází v Asii a Africe (k polovině všech případů úmrtí v Indii). Děti do 15 let tvoří 40 % osob pokousaných zvířaty s příznaky vztekliny. Vzteklina se vyskytuje na všech kontinentech mimo Antarktidy.
Situace v ČR
V ČR byla v roce 1989 zavedena orální vakcinace. Výsledkem je sestupný trend výskytu vztekliny u nás. Poslední výskyt byl zaznamenán v dubnu v roce 2002 u lišky v okrese Trutnov. Protože v následujících dvou letech u nás nebyla vzteklina diagnostikována, splnila ČR kritéria pro přiznání statutu vztekliny prostého státu.
Zde je na místě ještě zmínit českou nevládní neziskovou organizaci, která si klade za cíl pomáhat zvířatům a lidem tam, kde je to třeba a naplňovat heslo veterinářů bez hranic: Zdravá zvířata – zdraví lidé.
Veterináři bez hranic ČR, o.p.s. (Vétérinaires Sans Frontières Tchéquie, VSF-cz)
VSF veterináři bez hranic je obecně prospěšnou společností, která byla založena koncem roku 2009. Jejím cíle je poskytovat následující služby:
- organizace a poskytování rozvojové a humanitární pomoci v zahraničí i v tuzemsku v oblasti veterinární a humánní medicíny, zemědělství, životního prostředí a rozvoje komunitní spolupráce (community development),
- poskytování pomoci studentům v oborech souvisejících s veterinární a humánní medicínou, zemědělstvím a životním prostředím v zahraničí i v tuzemsku,
- podpora spolupráce mezi českými a zahraničními subjekty v oblasti veterinární a humánní medicíny a zemědělství,
- podpora aplikovaného výzkumu v oborech souvisejících s veterinární a humánní medicínou, zemědělstvím a životním prostředím v zahraničí i v tuzemsku,
- poradenství v oblasti veterinární a humánní medicíny, zemědělství, životního prostředí a rozvoje komunitní spolupráce (community development),
- osvětová činnost,
- organizace seminářů a školení v zahraničí i tuzemsku,
- organizování kulturních a sportovních akcí, nakladatelská a vydavatelská činnost.
Pilotním projektem Mt. Kulal Rabies Control. (2006). Projekt probíhá v oblasti jihovýchodního břehu jezera Turkana v severní Keni a jeho prioritním cílem je ochrana domorodých pastevců před onemocněním vzteklinou formou vakcinace domácích zvířat, zejména psů.
Obecné rady, jak předcházet vzteklině, zahrnují tato opatření:
- očkovat proti vzteklině psy a kočky,
- při pokousání si umyjte ránu a vyhledejte lékaře,
- při pokousání vašeho zvířete je vezměte k veterinárnímu lékaři,
- vyhýbejte se toulavým psům a kočkám,
- držte si svoje zvíře na vodítku,
- pokud cestujete do endemické země, nechte se očkovat. 10. říjen
V měsíci říjnu si připomínáme ze světových dnů sponzorovaných WHO Světový den duševního zdraví, Světový den revmatizmu/artritidy, Světový den zraku, Světový den osteoporózy, Den Organizace spojených národů a Světový den psoriázy. Ze světových dnů podporovaných WHO Mezinárodní den starších, Světový den bez násilí, Světový den hospicové a paliativní péče, Světový den potravy a Mezinárodní den pro odstranění chudoby.
Z dalších dní potom Světový den lidských sídel a Mezinárodní den pro zredukování přírodních katastrof. 10.1 Světový den duševního zdraví (World Mental Health Day)
Duševní poruchy postihují téměř 12 % celosvětové populace – přibližně 450 miliónů lidí nebo jednoho ze čtyř obyvatel ve světě.
Světový den duševního zdraví připadá každoročně na 10. října. Tradice vyhlašování tohoto světového dne se váže k roku 1992 a aktivitě Světové federace pro duševní zdraví (World Federation for Mental Health, WFMH). Hlavním záměrem byla podpora úsilí o dosažení co možná nejvyšší úrovně duševního zdraví ve všech jeho souvislostech. Ústřední vizí, kterou WFMH představila, byla idea světa, v němž je duševní zdraví základní prioritou nejen zdravotnických pracovníků, ale také všech občanů, politiků, komunit, institucí a států.
Existují dvě základní chápání duševního zdraví:
- užší pojetí, které ztotožňuje duševní zdraví s nepřítomností příznaků duševní choroby, nerovnováhy a poruch adaptace,
- širší pojetí nezdůrazňuje nepřítomnost poruch, ale naopak se snaží charakterizovat, popsat projevy optimálního duševního zdraví, což často splývá s popisem optimální životní adaptace.
V literatuře můžeme nalézt šest základních kritérií pro duševní zdraví:
- optimální postoj k sobě samému,
- růst, vývoj a seberealizace,
- integrace (jednotnost, celistvost),
- autonomie, nezávislost a sebeurčení,
- adekvátní percepce reality,
- zvládnutí svého prostředí.
Nejdříve nebyl Světový den duševního zdraví zaměřen na specifické téma, k této praxi se přistoupilo v roce 1994, kdy bylo poprvé vyhlášeno téma roku a to na návrh generálního tajemníka WFMH Eugena Brodyho.
WFMH byla založena v roce 1948, sdružuje více než 100 zemí šesti kontinentů. Jejím cílem je:
- zvyšovat veřejné povědomí o důležitosti duševního zdraví, získat pochopení a zlepšit postoje k mentálním poruchám,
- podporovat duševní zdraví a předcházet duševním chorobám,
- zlepšovat péči a léčbu pacientů trpících duševními poruchami a jejich návrat do společnosti.
Význam dobrého duševního zdraví pro zdravý rozvoj společnosti zvýrazňuje skutečnost, že WHO orientovala motto Světového dne zdraví v roce 2001 na problematiku duševního zdraví. Téma „Stop exclusion – dare to care“, což bychom mohli přeložit jako „Skoncujme s izolací nemocných – přijměme je mezi sebe“, je volně vysvětlováno jako konec vnímání odlišnosti psychiatricky nemocného pacienta (stigmatizace duševně nemocného) a nutnost poskytnutí potřebné léčebné péče, neboť duševní zdraví je integrální součástí zdraví populace jako celku. Seznam témat Světového dne duševního zdraví je v tabulce 26.
Tabulka 26
|
|
| Rok | Téma | | 1994 | Zvýšení úrovně služeb souvisejících s duševním zdravím ve světě. | | 1995 | Duševní zdraví a mladí lidé. | | 1996 | Ženy a duševní zdraví. | | 1997 | Děti a duševní zdraví. | | 1998 | Duševní zdraví a lidská práva. | | 1999 | Duševní zdraví a stárnutí. | | 2000 | Duševní zdraví a práce. | | 2001 | Duševní zdraví a práce. | | 2002 | Následky traumatu a násilí na dětech a dospívajících. | | 2003 | Emoční poruchy a poruchy chování dětí a dospívajících. | | 2004 | Vztah mezi fyzickým a duševním zdravím: současně se vyskytující poruchy. | | 2005 | Duševní a tělesné zdraví napříč životem. | | 2006 | Budování povědomí – snížení rizika: duševní nemoci a sebevraždy. | | 2007 | Duševní zdraví v měnícím se světě: vliv kultury a rozmanitosti. | | 2008 | Učinit duševní zdraví globální prioritou: zvýšit služby prostřednictvím občanské obhajoby a činů. | | 2009 | Duševní zdraví a primární péče: Zlepšení léčby a podpora duševního zdraví | | 2010 | Duševní zdraví a chronická fyzická onemocnění – potřeba trvalé a integrované péče. | | 2011 | Velký tlak: Investice do duševního zdraví. | | 2012 | Deprese: globální krize. |
|
|
|
Situace v ČR
V ČR působí Česká společnost pro duševní zdraví (ČSDZ), která byla založena v roce 1990. ČSDZ je občanské sdružení, jehož úlohou je pomoc lidem trpícím duševní nemocí, nebo lidem nacházejícím se v psychické krizi. Cílem společnosti je nápomoc při hledání řešení v tíživé osobní i sociální situaci těchto lidí. Na jedné straně podporuje potenciál těchto lidí formou svépomocných aktivit (potenciálu jejich práce, znalostí a názorů), na druhé straně úzce spolupracuje s odborníky z oborů péče o duševní zdraví. Dále Česká asociace pro psychické zdraví (ČAPZ), která byla založena v roce 1996. ČAPZ je občanské sdružení uživatelů psychiatrické péče a jejich blízkých, poskytovatelů této péče a širší veřejnosti. ČAPZ je otevřená jednotlivcům i organizacím, laikům i odborníkům různých profesí v oblasti péče o duševní zdraví, uživatelům této péče, jejich rodinným příslušníkům a blízkým, všem, které tato oblast zajímá.
Z řady dokumentů si na závěr připomeňme Deklaraci práv duševně postižených lidí:
1. Duševně postižený občan má, pokud je to jen možné, stejná práva jako ostatní občané.
2. Duševně postižený občan má nárok na přiměřené lékařské ošetření a terapii odpovídající jeho potřebám, jakož i nárok na takové vzdělání, trénink, rehabilitaci a podporu, které co nejvíce mohou rozvinout jeho možný potenciál a schopnosti.
3. Duševně postižený občan má právo na hospodářské zajištění a přiměřený životní standard. Má také právo na produktivní práci nebo odpovídající zaměstnání, které odpovídá pokud možno jeho schopnostem.
4. Tam, kde je možné, měl by duševně postižený žít se svojí vlastní nebo opatrovnickou rodinou a s ní společně sdílet život. Rodina, ve které žije, by měla ke společnému životu obdržet podporu. Pokud je nutný pobyt v zařízení, pak by se způsob života v tomto zařízení a podmínky v něm měly přiblížit normálnímu životu, jak je to jen možné.
5. Duševně postižený občan má právo na kvalifikovaného opatrovníka, pokud je to k jeho blahu a zájmům žádoucí.
6. Duševně postižený občan má právo na ochranu před zneužíváním, pohrdáním a ponižujícím jednáním. Pokud je obžalován za přečin, pak má právo na řádné soudní vyšetřování a posouzení jeho míry odpovědnosti se zřetelem na jeho postižení.
7. Pokud duševně postižený občan není v důsledku svého postižení schopen v plném rozsahu využít všechna svá práva, nebo pokud by bylo nutné některá nebo všechna práva omezit či odejmout, musí se při průběhu omezení nebo odejmutí práv prokázat příslušná právní jistota proti jakékoliv formě zneužití. Tento proces musí vycházet z odborného posouzení sociálních schopností duševně postižené osoby a musí podléhat pravidelné kontrole, jakož i právu se odvolat k vyšší instituci.
10.2 Světový den artritidy/revmatismu (World Arthritis Day, WAD)
Světový den artritidy byl vyhlášen v roce 1996 organizací Arthritis and Rheumatism International (ARI) a připomínáme si jej každoročně 12. října. Pro zajímavost 12. října 1492 objevil janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus při hledání cesty do Indie Ameriku. V roce 2003 byla vytvořena webová stránka WAD a Evropská liga proti revmatismu (European League Against Rheumatism, EULAR) ve spolupráci s její pacientskou sekcí PARE (People with Arthritis/Rheumatism in Europe) každý jeden až dva roky vybírá vhodné téma, které se týká různých aspektů života s tímto onemocněním. Jejich názvy jsou sestaveny v tabulce 27.
Tabulka 27
|
|
| Rok | Téma | | 2003 | Artritida a sport. | | 2004 | Včasná diagnóza, méně bolesti. | | 2005 | Žít bez bolesti. | | 2006 | Do akce! | | 2007 | Stávají se i maličkosti. Maličkosti, na kterých záleží. | | 2008 | Mysli pozitivně. | | 2009 | Pracujme společně. | | 2010 | Pracujme společně. | | 2011 | Pohybem ke zlepšení zdraví. | | 2012 | Pohybem ke zlepšení zdraví. |
|
|
|
Revmatická onemocnění postihují pohybový aparát, z nich se mezi nejčastější a nejznámější řadí především revmatoidní artritida. Jedná se o chronické zánětlivé autoimunní onemocnění, které celosvětově postihuje asi 1 % populace. Nejvíce nových případů onemocnění u žen je diagnostikováno mezi 40. a 60. rokem věku, u mužů v pozdějším věku. Ženy bývají postiženy přibližně třikrát častěji než muži. Mezi rizikovými faktory se kromě zatím neznámého „spouštěče“ uvádí vliv genetické zátěže, předpokládá se negativní vliv infekcí. Riziko vzniku onemocnění zvyšuje také kouření, kuřáci bývají postiženi čtyřikrát častěji než nekuřáci.
K mírnění projevů revmatických onemocnění se používají nesteroidní antiflogistika, kortikosteroidy, k ovlivnění chorobného procesu skupina tzv. chorobu modifikujících léčiv.
WAD spojuje pacienty trpící revmatickými onemocněními na celém světě a nabízí příležitost:
- ke zvýšení povědomí o revmatických onemocněních v odborné komunitě, mezi pacienty trpícími tímto onemocněním i v široké veřejnosti,
- k ovlivnění veřejného zájmu a politiky prostřednictvím osob s rozhodovací pravomocí, které jsou si vědomy zátěže revmatických onemocnění a mohou podniknout kroky, které vedou k jejímu zmírnění,
- zajistit, aby všichni lidé s revmatickými onemocněními a jejich ošetřovatelé byli informováni o dostupné rozsáhlé podpůrné síti.
Situace v ČR
V roce 2000 vznikla Národní rada zdravotně postižených ČR (NRZP ČR). Jejím základním úkolem je zabezpečování plné účasti osob se zdravotním postižením i jejich zákonných zástupců na formulování politiky vedoucí k vyrovnávání příležitostí této skupiny občanů a jejím zakotvováním v právním řádu ČR.
Z původních 40 zakládajících organizací se jejich počet zvýšil na současných 112 organizací. Česká asociace pro revmatické choroby
Česká asociace pro revmatické choroby, o. s. (Czech Association of Rheumatic Diseases, CARD) je dobrovolným svazem občanských sdružení, která sdružují osoby s revmatickými chorobami. Cílem této asociace je spojení menších pacientských organizací s revmatickými chorobami v jeden celek. V České republice totiž působí v oblasti revmatických chorob několik pacientských organizací, většinou jako občanská sdružení, zaměřených na konkrétní diagnózu, případně na určitou věkovou skupinu. CARD původně vznikla pro pacienty s revmatickým onemocněním, dnes zastupuje také organizace sdružující nemocné s psoriázou, atopickým ekzémem, osteoporózou nebo Crohnovou chorobou atd. Jedná se o tyto organizace:
- Klub bechtěreviků, občanské sdružení, které bylo založeno v roce 1990. Je to pacientská organizace všech lidí, kteří mají zájem o zlepšení životních podmínek nemocných s Bechtěrevovou chorobou (ankylozující spondilitida).
- Společnost psoriatiků a atopických ekzematiků (SPAE) je dobrovolným, neziskovým občanským sdružením, které bylo založeno v roce 1990. SPAE je otevřena všem občanům, postiženým lupénkou, atopickým ekzémem a vitiligem.
- REVMA LIGA v ČR je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1991. Je společností lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků, přátel, lékařů, zdravotníků a sponzorů.
- Klub Kloubík. Klub pro děti s juvenilní artritidou byl založen v roce 2003, kdy se stal součástí Sdružení na pomoc chronicky nemocným dětem. Klub sdružuje rodiče a děti s juvenilní chronickou (idiopatickou) artritidou.
- AUTOIMUNITA – Sdružení pro pomoc dětem s poruchou autoimunitního systému. Tato nestátní nezisková organizace vznikla v roce 2004.
- Liga proti osteoporóze je občanské sdružení, které bylo zaregistrováno v druhé polovině roku 2000. Jako neprofesní pacientská organizace sdružuje osoby postižené osteoporózou.
- Občanské sdružení pacientů s idiopatickými střevními záněty – Pacienti IBD vzniklo koncem roku 2008. Sdružení si klade za cíl zlepšit celkovou péči o pacienty trpící idiopatickými střevními záněty (inflammatory bowel disease, IBD), podporu a pomoc pacientům a jejich rodinným příslušníkům. Mezi formy nespecifických střevních zánětů se řadí například ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc. 11. listopad
V měsíci listopadu si připomínáme ze světových dnů sponzorovaných WHO Světový den diabetu a Světový den boje proti chronické obstrukční plicní nemoci. Ze světových dnů podporovaných WHO je to Evropský den bez antibiotik, Světový den památky obětí dopravních nehod a Mezinárodní den pro odstranění násilí na ženách. 11.1 Světový den diabetu (World Diabetes Day, WDD)
Diabetes mellitus bývá označován jako globální epidemie. Dříve byli nemocní ohroženi při manifestaci onemocnění nebo při akutních komplikacích, v současnosti diabetes ohrožuje nemocné především svými chronickými komplikacemi.
Světový den diabetu si každoročně připomínáme 14. listopadu. Toto datum bylo zvoleno jako připomínka dne, kdy se narodil sir Frederick Banting (14. 11. 1891), jeden ze spoluobjevitelů inzulínu. Iniciátorkou zavedení WDD byla v roce 1991 Mezinárodní federace pro diabetes (International Diabetes Federation, IDF) a WHO. IDF je organizací, která zastřešuje více než 200 národních asociací ve více než 160 zemích. Od roku 1950 reprezentuje zájmy rostoucího počtu diabetiků a osob ohrožených diabetem. Podle jejího odhadu bude do roku 2030 žít s diabetem ve světě téměř půl miliardy lidí.
Na základě přijetí Rezoluce OSN č. 61/225 z 20. prosince 2006 se WDD stal v roce 2007 oficiálním Světovým dnem OSN. V Rezoluci se hovoří o diabetu jako o „chronickém, vysilujícím a nákladném onemocnění, které je spojeno se závažnými komplikacemi, které představují velké nebezpečí pro rodiny, země a v zásadě pro celý svět“. WDD se stal hlavní globální kampaní zaměřenou na zvýšení povědomí o diabetu, jako reakce na alarmující vzestup diabetu ve světě. Do roku 2006 se u příležitosti WDD každým rokem vyhlašovalo samostatné téma, pro roky 2007 a 2008 to bylo jedno společné téma a jedno bylo rovněž zvoleno pro období let 2009 až 2013. Jejich přehled je zařazen do tabulky 28. V letech 2009-2013 se pětiletá kampaň zaměřuje na edukaci a prevenci diabetu.
V roce 2007 bylo přijato logo WDD, kterým je modrý kruh – univerzální symbol pro diabetes. Modrý kruh má přesvědčivě pozitivní význam, napříč kulturám symbolizuje život a zdraví. Modrá barva symbolizuje nebe, které spojuje všechny národy a je barvou vlajky OSN. Modrý kruh znamená jednotu celosvětové komunity diabetiků.
Tabulka 28
|
|
| Rok | Téma | | 1991 | Diabetes – věc veřejná. | | 1992 | Diabetes: problém všech věkových kategorií ve všech zemích. | | 1993 | Vyrůstání s diabetem. | | 1994 | Diabetes a stárnutí. | | 1995 | Cena ignorance (za nevědomost). | | 1996 | Inzulín pro život! | | 1997 | Globální povědomí: náš klíč k lepšímu životu. | | 1998 | Diabetes a lidská práva. | | 1999 | Náklady na léčbu diabetu. | | 2000 | Diabetes a životní styl v novém miléniu. | | 2001 | Snižování zátěže: Diabetes a kardiovaskulární onemocnění. | | 2002 | Snižování zátěže: Vaše oči a diabetes. | | 2003 | Diabetes vás může stát ledviny – jednejte ihned. | | 2004 | Diabetes a obezita. | | 2005 | Péčí o nohy předejdete amputaci.
Diabetes a péče nohu. | | 2006 | Diabetes u sociálně znevýhodněných a zranitelných.
Diabetická péče pro každého. | | 2007-2008 | Diabetes u dětí a dospívajících. | | 2009-2013 | Edukace a prevence diabetu. | | 2009 | Pochopte diabetes a převezměte nad ním kontrolu. | | 2010 | Dostaňme cukrovku pod kontrolu! Teď! | | 2011 | Chopme se kontroly diabetu. Teď! | | 2012 | Diabetes – ochraňme naši budoucnost. |
|
|
|
Situace v ČR
V ČR působí Diabetická asociace ČR (DAČR), která byla ustanovena 10. 10. 2006. Jejím základním programovým cílem je, aby se péče o diabetiky stala jednou z priorit zdravotnictví v ČR a aby bylo zajišťováno dostatečné povědomí o diabetu v ČR a jeho dopadu na zdravotní a sociální stav obyvatelstva. Jejím cílem je tedy integrovaný přístup vedoucí ke zlepšení péče o diabetiky prosazováním a naplňováním jejich zájmů a potřeb, a to v součinnosti s orgány státní správy a samosprávy v ČR i ve spolupráci s mezinárodními institucemi.
DAČR sdružuje Českou diabetologickou společnost, Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí v ČR, Společnost všeobecného lékařství a Svaz diabetiků ČR. Jejich společnou snahou je sjednotit přístup ke zlepšení péče o pacienty, vytvořit vhodný legislativní rámec pro opatření ve prospěch diabetiků a klást důraz na dodržování pravidel v rámci léčby, a to jak směrem k odborné veřejnosti, tak směrem k pacientům.
Další organizací je Svaz diabetiků ČR. V roce 1990 získal registraci ministerstva vnitra jako humanitární organizace pro zdravotně postižené občany. K 1. 4. 1993 se sloučil s Českou společností diabetiků. Vydává časopis Dia život, který vychází od roku 1990. Původně časopis vydávala Česká společnost diabetiků, od roku 1993 Svaz diabetiků ČR.
Posláním Svazu diabetiků ČR je pomáhat nejen svým členům, ale i všem diabetikům na základě rovnosti dané nám ústavou ČR. Je to pomoc všem občanům, zejména diabetikům, kteří ji potřebují, a to bez rozdílů rasových, národnostních, náboženských, třídních i politických.
Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí v ČR vzniklo v lednu 1990 (zaregistrováno bylo 8. 2. 1990) jako jedna ze čtyř organizací diabetiků v České republice. Předmětem jeho činnosti je zejména rozvíjet vzájemnou spolupráci rodičů diabetických dětí se zdravotníky a širokou veřejností.
Z více kampaní si připomeňme kampaň označovanou jako Pochod proti diabetu (Global Diabetes Walk, Blue Day), jejíž první ročník se konal v roce 2004. Akce představuje ideální a jedinečný způsob, jak podpořit a zvýšit informovanost o diabetu. Smyslem organizování této akce je obrátit pozornost veřejnosti na problematiku diabetu, vzdělávat lidi, povzbudit je, aby změnili své nezdravé návyky a aby začali zodpovědně přistupovat ke svému zdraví. Zmíněný první ročník se nesl v duchu myšlenky WDD 2004, kterou bychom mohli volně vyjádřit větou „Bojuj s obezitou, předejdeš diabetu“ – podle odborníků 30 minut ostré chůze pět dní v týdnu je dostatečných ke změně nezdravého trendu a k boji s obezitou.
11.2 Světový den boje proti chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) (World COPD Day)
Světový den boje proti CHOPN vyhlásila Světová iniciativa proti CHOPN (Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease, GOLD) poprvé v roce 2002. Každoročně se snaží prostřednictvím svých partnerských organizací ve více než 50 zemích světa upozornit na tuto nemoc a důležitost jejího včasného odhalení, které je základem úspěšné léčby. Aktivity jsou orientovány na rozšiřování povědomí o CHOPN, na vzdělávací programy – na zlepšení péče. Zmíněný den se koná vždy třetí listopadovou středu. Témata vyhlašovaná v jednotlivých letech prezentujeme v tabulce 29. GOLD vybírá téma, koordinuje přípravu a distribuci informačních a edukačních materiálů.
Tabulka 29
|
|
| Datum | Téma | | 20. 11. 2002 | Dýchání pro život | | 19. 11. 2003 | Je to CHOPN? | | 17. 11. 2004 | Neignorujte CHOPN | | 16. 11. 2005 | Bez dechu, ale ne bez pomoci! | | 15. 11. 2006 | Bez dechu, ale ne bez pomoci! | | 14. 11. 2007 | Bez dechu, ale ne bez pomoci! | | 19. 11. 2008 | Bez dechu, ale ne bez pomoci! | | 18. 11. 2009 | Bez dechu, ale ne bez pomoci! | | 17. 11. 2010 | Rok plic: Nechte si vyšetřit svoje plíce. Požádejte svého lékaře o jednoduché funkční vyšetření plic zvané spirometrie. | | 16. 11. 2011 | Zadýcháváte se? Možná máte CHOPN! Požádejte svého lékaře o jednoduché funkční vyšetření plic zvané spirometrie. | | 14. 11. 2012 | Ještě není příliš pozdě. |
|
|
|
GOLD zahájila svoji činnost v roce 1997 ve spolupráci s americkými národními instituty (National Heart, Lung, and Blood Institute a National Institutes of Health) a Světovou zdravotnickou organizací. Svoji globální strategii zaměřuje na prevenci, stanovení diagnózy CHOPN, doporučuje efektivní management léčby CHOPN. Cílem léčby je úleva od příznaků, prevence progrese, zlepšení tolerance námahy, zlepšení zdravotního stavu, prevence a léčba obtíží, prevence a léčba exacerbací, snížení úmrtnosti. Ke snížení obtíží (dušnost, kašel), zpomalení poklesu plicních funkcí, snížení rizika exacerbací a zlepšení kvality života přispívá řada kroků: zanechání kouření, farmakologické působení (bronchodilatancia, inhalační kortikosteroidy, antiflogistika), oxygenoterapie, plicní rehabilitace, chirurgická léčba i nácvik technik autoregulace dýchání. Zde nachází své místo i lékárník, například při poradenské činnosti o správném používání inhalačních systémů a manipulaci s nimi při aplikaci úlevové medikace. GOLD dále zvyšuje připravenost odborné veřejnosti a informovanost široké veřejnosti. Snižuje morbiditu a mortalitu na toto onemocnění prostřednictvím implementace diagnostických a terapeutických postupů a vyhodnocení jejich efektivnosti. Podporuje studie, které vedou k objasnění důvodů zvyšující se prevalence CHOPN včetně dopadu prostředí.
CHOPN (emfyzém, rozedma plic, chronická bronchitida) je zánětlivé onemocnění plic. V České republice žije s CHOPN přibližně 250 000 pacientů. Odhaduje se, že skutečný počet nemocných se však pohybuje kolem 800 000. Mezi pacienty ze dvou třetin převažují muži. Výskyt onemocnění stoupá s věkem, a to zejména u lidí starších 60 let.
Podle WHO se má CHOPN stát do roku 2030 celosvětově třetí hlavní příčinou úmrtí.
Situace v ČR
V ČR působí níže uvedená sdružení, jejichž činnost napomáhá zlepšení kvality života u osob trpících CHOPN. České občanské sdružení proti chronické obstrukční plicní nemoci (ČOPN)
Cílem sdružení je rozšiřování a prohlubování znalostí lékařské i laické veřejnosti o CHOPN. ČOPN bylo založeno z iniciativy členů výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti v lednu roku 2000. Potřeba iniciativy GOLD a obdoba v jednotlivých zemích vyplývá z následujících kvalitativně doložených důkazů:
- stoupá mortalita na CHOPN v mnoha zemích světa,
- finanční náklady na CHOPN jsou tak veliké jako na plicní rakovinu a zhruba 2krát větší než na bronchiální astma. Sdružení pacientů s CHOPN (SPCHOPN)
Dne 25. 2. 2004 bylo zaregistrováno občanské sdružení pacientů s CHOPN, jehož cílem je:
- vzdělávat pacienty a ostatní zájemce v problematice CHOPN (vznik, průběh, prevence, léčba),
- soustavně a aktivně spolupracovat se sdruženími s obdobným zaměřením na výzkumné i publikační činnosti,
- snaha o zapojení pacientů s CHOPN do odvykací léčby kouření,
- pořádat informativní programy s cílem seznámit pacienty i laickou veřejnost s pokrokovými léčebnými metodami, novými léky i postupy.
Podobně jako činnost dalších pacientských organizací i aktivita SPCHOPN se koncentruje na aktivní spolupráci svých členů – pacientů a rodinných příslušníků. Podílí se na zlepšování zdravotního stavu, upozorňuje širokou veřejnost na závažnost tohoto onemocnění s následným bojem proti rozšiřování této nemoci v populaci a snižování finančních nákladů na léčbu.
|
|
12. prosinec
V měsíci prosinci si připomínáme ze světových dnů sponzorovaných WHO Světový den boje proti AIDS a Mezinárodní den lidských práv. Ze světových dnů podporovaných WHO Mezinárodní den osob se zdravotním postižením. Z dalších dnů dále Světový den alergie.
12.1 Světový den boje proti AIDS (World AIDS Day, WAD)
Vzhledem k potřebě intenzivního boje proti celosvětovému problému syndromu získané imunitní nedostatečnosti (AIDS) se šest (nyní jich je deset) organizací v rámci OSN v roce 1996 spojilo a vytvořilo projekt OSN – Společný program Spojených národů proti HIV/AIDS (Joint United Nations Programme on HIV/AIDS, UNAIDS). Jednou ze zakladatelských organizací byla WHO. Později se připojily další organizace. V roce 1997 byla zahájena Světová kampaň boje proti AIDS pod patronátem UNAIDS, zaměřená na zvýšení povědomí veřejnosti o HIV/AIDS. V letech 1988 až 2004 UNAIDS organizoval, propagoval a koordinoval celosvětovou kampaň u příležitosti každoročně vyhlašovaného Světového dne boje proti AIDS. Od roku 2004 tuto úlohu převzal organizační výbor, který začal téma WAD vybírat na základě konzultace s občanskými společnostmi, organizacemi a vládními agenturami.
První WAD vyhlásila WHO v roce 1988. Předcházela mu myšlenka WAD koncipovaná v roce 1987 dvěma úředníky pracujícími v Globálním programu boje proti AIDS v rámci WHO, Jamesem W. Bunnem a Thomasem Netterem. Tento koncept předložili Dr. Jonathanu Mannovi, řediteli Globálního programu boje proti AIDS (později Národní program OSN boje proti AIDS), který jej přijal a souhlasil s tím, aby se první WDA konal 1. prosince v roce 1988. Valné shromáždění OSN vydalo prohlášení, ve kterém státy světa vyjádřily velkou obavu z pandemického rozměru AIDS. Vzhledem k tomu, že WHO vyhlásila 1. prosinec 1988 za WAD, vyzvalo Valné shromáždění celý svět, aby se k tomuto dni přihlásil. Smyslem každoroční připomínky WAD je zhodnotit výsledky kampaně proti této nemoci a upoutat celosvětovou pozornost k problémům souvisejícím s epidemií. Obsah kampaně v jednotlivých letech zachycuje tabulka 30. Tabulka 30
|
|
| Rok | Téma | | 1988 | Komunikace. Svět společně proti AIDS. | | 1989 | Mládí. Naše životy, náš svět – postarejme se o ostatní. | | 1990 | Ženy a AIDS. | | 1991 | Společná výzva. | | 1992 | AIDS: Závazek společnosti. | | 1993 | Čas zasáhnout. | | 1994 | AIDS a rodina. | | 1995 | Společná práva, společná zodpovědnost. | | 1996 | Jeden svět, jedna naděje. | | 1997 | Děti žijící ve světě s AIDS. | | 1998 | Síla pro změnu: Světová kampaň proti AIDS s mladými lidmi. | | 1999 | Poslouchej, uč se a žij! Světová kampaň proti AIDS s dětmi a mladými lidmi. | | 2000 | AIDS: Záleží na mužích. | | 2001 | Nejsem lhostejný. A co ty? (Já se zajímám… A co ty?). | | 2002 | Žít a nechat žít: Stigma a diskriminace. | | 2003 | Žít a nechat žít: Stigma a diskriminace. | | 2004 | HIV a AIDS ohrožuje hlavně ženy a dívky. | | 2005 | Stop (zastavit) AIDS – sliby je nutno plnit.
Téma na roky 2002 až 2010. | | 2006 | Stop (zastavit) AIDS – sliby je nutno plnit – odpovědnost. | | 2007 | Stop (zastavit) AIDS – sliby je nutno plnit – politické rozhodování. | | 2008 | Stop (zastavit) AIDS – sliby je nutno plnit – politické rozhodování. | | 2009 | Stop (zastavit) AIDS – sliby je nutno plnit – všeobecný přístup a lidská práva (přístup k léčbě pro všechny a lidská práva). | | 2010 | Stop (zastavit) AIDS – sliby je nutno plnit – všeobecný přístup a lidská práva (přístup k léčbě pro všechny a lidská práva). | | 2011 | Getting to Zero
Kampaň bude probíhat do roku 2015, přičemž vychází z loňské úspěšné iniciativy WAD, která se nesla v duchu motta „Světlo pro práva“ a zahrnovala řadu životně důležitých problémů formulovaných populací postiženou nemocí. |
|
|
|
Mezinárodním symbolem informovanosti o problematice HIV a AIDS je Červená stužka (AIDS Awareness Ribbon). Symbolizuje rovněž solidaritu s lidmi infikovanými HIV a s lidmi AIDS nemocnými a je symbolem boje proti AIDS. Projekt Červená stužka vznikl v roce 1991 zásluhou charitativní skupiny umělců Visual AIDS (New York), která se snaží respektovat, uznávat a chovat v úctě přátele a kolegy, jež umírají nebo zemřeli na AIDS.
Forma stužky byla inspirována žlutou stužkou (má i jiný význam), jíž byli dekorováni američtí vojáci bojující ve válce v Perském zálivu. Jako kontinuum lze uvést například růžovou stužku (Breast Cancer Awareness Ribbon, symbol povědomí o rakovině prsu a boje proti ní), zelenou stužku (symbol boje proti rakovině tlustého střeva), a další obdoby – černou stužku (symbol boje proti terorismu), purpurovou stužku (symbol alarmujícího nárůstu násilí ve městech), modrou stužku (symbol podpory práva obětí kriminality), žlutou stužku (symbol boje za práva válečných zajatců), zelenou stužku (symbol boje ekologických aktivistů) a jiné.
Červenou stužkou se demonstruje:
- zájem o problematiku onemocnění HIV/AIDS, účast s těmi, kteří žijí s HIV, kteří jsou nemocní, kteří již této chorobě podlehli, a také se všemi, kdo se starají a pečují o ty, kteří to potřebují,
- naděje, že se objeví účinná vakcína a způsob léčby, který zastaví utrpení, a že se zlepší životní podmínky lidí HIV pozitivních,
- symbolická podpora lidem žijícím s infekcí HIV, pracovníkům v oblasti osvěty a lékařského výzkumu a také těm, které tato choroba postihla ztrátou přátel, rodinných příslušníků a blízkých.
V této souvislosti nelze nevzpomenout přínos českého vědce prof. Antonína Holého pro léčbu popisovaného onemocnění v podobě vývoje léčiv cidofoviru (VISTIDE), tenofoviru (VIREAD), kombinace léčiv emtricitabinu a tenofoviru (TRUVADA) a řady dalších.
Situace v ČR
V ČR působí Česká společnost AIDS pomoc (ČSAP), která vznikla koncem roku 1989 jako občanské sdružení Společnost AIDS pomoc (SAP). Od roku 1990 je společnost je zaregistrována Ministerstvem vnitra ČR a stává se nestátní neziskovou organizací. Je humanitárně zaměřena, zabývá se řešením nezdravotních důsledků HIV pozitivity a onemocnění AIDS s přihlédnutím k sociálním a společenským aspektům. Nabízí klubové prostředí, pečovatelské, rehabilitační a sebevzdělávací aktivity, psychologickou, právní pomoc i anonymní telefonické poradenství. Sdružuje HIV pozitivní a jejich blízké a přátele.
V roce 1998 byl na Ministerstvo zdravotnictví ČR podán projekt na tzv. Lighthouse – Dům světla, sociálně-zdravotní zařízení, které by poskytovalo všestranné zázemí pro HIV pozitivní a AIDS nemocné. V ambulanci Domu světla se provádí testování na HIV infekci (testování zde je anonymní a zdarma), zařízení slouží také jako azylové centrum pro HIV pozitivní v nouzi. Dům světla byl otevřen v roce 1999.
Cílem přehledu je podání informací o aktivitě WHO a řady organizací v ČR, které se podílí na široké problematice zdraví. V přehledu pochopitelně nebylo možno uvést vše – je nutné problematiku soustavně sledovat a usměrňovat podle potřeby občanů jednotlivých zemí světa. Literatura
Literatura je na vyžádání u autora
|
|
|
