Warning: mysql_fetch_array() expects parameter 1 to be resource, boolean given in /www/doc/www.medon-solutio.cz/www/online2007/print.php on line 10
 

::  Zvry a perspektivy vvoje ppravk pro zevn dermatologickou terapii a kosmetiku  ::

Prof. MUDr. Jiří Záhejský, DrSc.
Fakultní nemocnice Lékařské fakulty Brno

Pojednání o významu vývojových stádií v procesu utváření ochranných a funkčních vlastností a kvalit lidské kůže, jakož i popis a charakteristika významu interakcí zárodečných listů (mesodermálního a ektodermálního) pro utváření regionálních vlastností a odlišností kůže člověka, tvoří základ pro pochopení dalšího textu o vývoji základních ochranných funkcí kůže, jakožto vitálního a pro život člověka nezbytného orgánu.

Znalost a respektování těchto fylogenetickým vývojem vytvořených vlastností představuje dále odbornou základnu pro pochopení odpovídajících koncepcí pro racionální terapii a péči o chorobně postiženou kůži.

Základním principem racionální dermatologické zevní terapie a kosmetiky by mělo být spojení léčebného efektu účinných látek se současnou úpravou porušených fyziologických poměrů v kůži (charakter základu a pomocných látek).
Tato úprava porušených funkcí kožního orgánu spočívá v počátečních fázích reparace v nanášení tzv. náhradního bariérového systému, což představuje většinou odpovídající charakter základu.

V průběhu dalších fází reparace umožňujících plnění základních ochranných funkcí (hlavně bariérových) je vhodná aplikace extern podporujících úpravu fyziologických poměrů (např. emoliencia s přísadami podporujícími regeneraci).

Vývoj moderních a perspektivních dermatologických a kosmetických extern by měl být dále více zaměřován na aplikační formy optimální pro určité oblasti kožního povrchu (bez primárních závislostí jen na rychlosti a kvantitě průniku účinné látky a vehikula).
Základní výzkum některých výrobců dermatologik a kosmetik již vytváří předpoklady pro vývojově „revoluční“ koncepce, spočívající na mikronizovaných formách účinných látek a základů, jakož i na vývoji nových technologií při výrobě základových emulzních systémů bez použití dosud obecně užívaných povrchově aktivních látek – emulgátorů.
Z tohoto pohledu se dá předpokládat, že zevní dermatologická terapie, jakož i přípravky pro kosmetickou a hygienickou péči o kůži, se podstatně posunou k významnějšímu respektování fyziologických a biologických vlastností kůže.
Současná orientace a zaměření základního výzkumu v dermatologii
na problematiku mikrochemickou, receptorovou a molekulárně genetickou, bude mít pro hlubší poznání environmentálních funkcí kůže včetně vlivů a faktorů zevního prostředí (a tedy i vlivu zevně aplikovaných látek) úlohu nejvýznamnější.

Oprávněnost uvedených závěrů potvrzují např. perspektivní témata základního výzkumu v dermatologii vyplývající z jednání 4. meetingu Dermatologického Fóra pro základní výzkum a léčení v r. 2000 v Sapporu (Japonsko) s tematikou „Poslední pokroky molekulární biologie, fyziologie a funkce kůže“.
Zvoleno zde bylo 7 základních výzkumných témat:

  1. Embryonální diferenciace
  2. Buněčná diferenciace a regulace růstu
  3. Fyziologie kožních adnex
  4. Fotobiologie
  5. Kožní infekce
  6. Expozice životnímu prostředí a fyziologie kůže
  7. Orgánové interakce ve fyziologických funkcích

S uspokojením možno konstatovat, že zaměření moderního kožního lékařství výše uvedeným tématům dnes plně odpovídá. Je však potřebné dodat, že by v rámci tématiky řešící způsoby ochrany kůže vůči vlivům životního a pracovního prostředí bylo účelné se věnovat též perspektivním možnostem inovace způsobů ochrany kůže v pracovním procesu (např. způsobům neagresivní očisty kůže a racionální aplikaci lokálních ochranných prostředků).
Stejně tak by bylo třeba věnovat pozornost novým formám hodnocení významu a biologické efektivnosti stávajících prostředků chránících kůži před nežádoucím vlivem UV záření.

V dermatologii existuje ještě řada problémů, které jsou na úrovni současných vědeckých poznatků stále diskutabilní a nedořešené  - např. možnosti transdermální aplikace dermatologických léčiv, problematika kauzálního ovlivnění řady zmíněných neuroendokrinních procesů v etiopatogenesi zánětlivých dermatos (stres) apod.
 Nicméně řešená problematika nabízí tématiku a profesionální motivaci nejen pro dermatology a kosmetology, ale především pro chemicko–farmaceutické vývojové pracovníky, zabývající se vývojem  přípravků pro příznivé ovlivnění funkcí kůže v rámci dermatologické zevní terapie jakož i kosmetické a hygienické péče.