Prof. MUDr. Jiří Záhejský, DrSc.
Fakultní nemocnice Lékařské fakulty Brno Pojednání o významu vývojových stádií v procesu utváření ochranných a funkčních vlastností a kvalit lidské kůže, jakož i popis a charakteristika významu interakcí zárodečných listů (mesodermálního a ektodermálního) pro utváření regionálních vlastností a odlišností kůže člověka, tvoří základ pro pochopení dalšího textu o vývoji základních ochranných funkcí kůže, jakožto vitálního a pro život člověka nezbytného orgánu. Znalost a respektování těchto fylogenetickým vývojem vytvořených vlastností představuje dále odbornou základnu pro pochopení odpovídajících koncepcí pro racionální terapii a péči o chorobně postiženou kůži. Základním principem racionální dermatologické zevní terapie a kosmetiky by mělo být spojení léčebného efektu účinných látek se současnou úpravou porušených fyziologických poměrů v kůži (charakter základu a pomocných látek).
Tato úprava porušených funkcí kožního orgánu spočívá v počátečních fázích reparace v nanášení tzv. náhradního bariérového systému, což představuje většinou odpovídající charakter základu. V průběhu dalších fází reparace umožňujících plnění základních ochranných funkcí (hlavně bariérových) je vhodná aplikace extern podporujících úpravu fyziologických poměrů (např. emoliencia s přísadami podporujícími regeneraci). Vývoj moderních a perspektivních dermatologických a kosmetických extern by měl být dále více zaměřován na aplikační formy optimální pro určité oblasti kožního povrchu (bez primárních závislostí jen na rychlosti a kvantitě průniku účinné látky a vehikula).
Základní výzkum některých výrobců dermatologik a kosmetik již vytváří předpoklady pro vývojově „revoluční“ koncepce, spočívající na mikronizovaných formách účinných látek a základů, jakož i na vývoji nových technologií při výrobě základových emulzních systémů bez použití dosud obecně užívaných povrchově aktivních látek – emulgátorů.
Z tohoto pohledu se dá předpokládat, že zevní dermatologická terapie, jakož i přípravky pro kosmetickou a hygienickou péči o kůži, se podstatně posunou k významnějšímu respektování fyziologických a biologických vlastností kůže.
Současná orientace a zaměření základního výzkumu v dermatologii na problematiku mikrochemickou, receptorovou a molekulárně genetickou, bude mít pro hlubší poznání environmentálních funkcí kůže včetně vlivů a faktorů zevního prostředí (a tedy i vlivu zevně aplikovaných látek) úlohu nejvýznamnější.
| 
