Proces samoléčení samozřejmě bude klást nároky i na občany, kteří se musí velice rychle adaptovat na nové podmínky, což s sebou přinese různé potíže.

V České republice bylo před rokem 1989 uvedeno v seznamu volně prodejných léčiv okolo 250 léků převážně tuzemské výroby nebo z bývalých zemí RVHP. Platilo nařízení, že volně prodejná léčiva musejí být přednostně vydávána na lékařský předpis, takže tento zúžený sortiment léčiv, který si mohl pacient sám zakoupit, nebyl vždy dostupný pro volný prodej. Navíc naprostá většina z nich mohla být předepsána lékařem a poté vydána pouze za 1 Kč manipulačního poplatku za recept. OTC léky byly tedy nakupovány jen těmi, komu byla návštěva lékaře nepohodlná.

Po roce 1989 se situace začala postupně měnit. Na český trh se dostávají léky od všech zahraničních výrobců, sortiment OTC léků je tedy stejný jako v ostatních evropských státech. Veřejnost má tak k dispozici léky, které může použít k samoléčení. Samozřejmě, že svoji úlohu sehrála a sehrává soustavná reklama na léky, která do roku 1989 nebyla vůbec používána.

V r. 1992 zahrnoval sortiment OTC léků přes 600 položek a koncem r. 1994 překročil 1000 volně prodejných léků. Spotřeba této kategorie je v současnosti na úrovni Rakouska.

Za největší problém se v současnosti ve vztahu k OTC lékům a samoléčení považuje vyřešení finanční spoluúčasti pacientů ve vztahu k OTC lékům.

Spoluúčast je základní podmínkou proto, aby i v Evropě mohla být rozvinuta koncepce samoléčení. O to více je to náročné v ČR, kde veřejnost byla do roku 1989 zvyklá na poskytování léků zcela zdarma.

V roce 1995 provedli pracovníci Katedry sociální a klinické farmacie FaFUK ČR mezi 1331 respondenty průzkum o stavu samoléčení. Uvádíme některé výsledky.

Provedeme-li srovnání samoléčení v závislosti na věku (viz tab. 1), zjistíme, že je samoléčení nejvíce upřednost�ováno v nejmladší věkové kategorii (52,75 %). V nejstarší věkové kategorii uvedlo kladnou odpověď pouze 39,21 % respondentů. Shodné výsledky, a sice ve všech věkových kategoriích, jsou u odpovědi, zda někdy praktikují samoléčení. Ukázalo se, že nejstarší věková kategorie má v největším zastoupení odmítavý postoj k samoléčení (21,58 % respondentů). Naopak z nejmladší věkové kategorie uvedlo zápornou odpověď jen 4,95 % respondentů. Lze předpokládat, že starší lidé navštěvují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pravidelně svého ošetřujícího lékaře, a tak mají možnost konzultovat i léky určené k samoléčení, tj. OTC léky.

Pokoušejí se respondenti sami léčit (v závislosti na věku)?

Také vzdělání je nezanedbatelný faktor mající vliv na samoléčení. Vysokoškoláci upřednost�ují samoléčení ve větší míře (53,81 %) než středoškoláci (49,47 %) či respondenti se základním vzděláním (43,48 %).

Nikdy k samoléčení nepřistoupilo 14,78 % respondentů se základním, 9,23 % se středoškolským a pouze 6,67 % s vysokoškolským vzděláním.

Samoléčení ve vztahu k běžným symptomům

Snahou bylo zjistit u vybraných symptomů, jakým způsobem respondenti tyto symptomy léčí a které léky, popř. jinou metodu za tímto účelem používají (viz tab. 2).

Mezi nejčastěji vyskytující se symptomy patří bolest zad a kloubů, rýma a nachlazení, kašel, bolest hlavy, problémy GIT. U těchto symptomů je uveden detailní rozbor léčby.

Způsob terapie byl hodnocen z pohledu, zda respondenti používají k terapii léky či jiný způsob terapie, eventuálně zda se neléčí vůbec.

Polovina respondentů (51 %) uvedla, že trpí bolestmi kloubů a zad. Léčbu léky volí 373 respondentů. Jiný způsob léčby praktikuje 88 respondentů. 216 respondentů udalo, že se neléčí vůbec, a to i přesto, že trpí bolestmi kloubů či zad.

Rýmou a nachlazením trpí 44 % respondentů, z nichž 337 upřednost�uje v terapii léky. Jiný způsob zvolilo 88 respondentů a 230 respondentů se neléčí vůbec.

Třetím nejčastěji se vyskytujícím symptomem je uváděna bolest hlavy, která se vyskytuje u 38 % respondentů. 392 respondentů zde upřednost�uje k terapii léky, 24 respondentů volí jiný způsob, 88 respondentů se neléčí vůbec.

Problémy s GIT uvedlo 25 % respondentů, z nichž 189 upřednost�uje terapii léky, 31 volí jiný způsob a 112 respondentů se neléčí vůbec.

Způsob léčby u vybraných symptomů