Vydavatel: MEDON s.r.o.
Havelská ul. 14, Praha 1
e-mail: office@medon.cz
web: http://www.medon.cz
ON-LINE OBSAH:
OBSAH 2000/2001:
Autorský kolektiv
Předmluva
Úvod
1. Poradenství:
Samoléčení
Malárie
Oxidační stres a možnosti jeho ovlivnění
Pneumokoková systémová onemocnění a možnosti ochrany před nimi
Psoriáza
Sjögrenův syndrom
Tinea pedis, tinea unquium
Tuberkulóza
Virová hepatitida
2. Problematika kombinace protiinfekčních léčiv
3. Zánět optimalizující a imunitu normalizující působení systémové enzymoterapie
4. Veterinární farmacie
5. Přehled recepturních zkratek
6. Latina v současné farmaceutické praxi
7. Z receptářů starých lékárníků
8. Český lékopis 1997 - doplněk 2000
9. Evropský lékopis, jeho význam a perspektiva
10. České lékárenství v letech 1918 - 1928
11. Znáte práva pacientů?
12. Léčivo a lék na poštovní známce
13. Rigorózní řízení
14. Seznam obecně závazných právních předpisů platných v oblasti zdravotní a sociální politiky České republiky k 31.7.2000
15. Farmaceutická společnost, evropský region, mezinárodní spolupráce

 
Virová hepatitida

1
2
3
4
5
Profylaxe onemocnění
Součástí profylaxe virové hepatitidy je dodržování všeobecných protiinfekčních opatření a vakcinace.
Mezi všeobecná protiinfekční opatření patří: izolace nemocného (V ČR je povinná 14 denní izolace na infekci u VHA a VHE. V západní Evropě a Americe již není povinná, protože maximální vylučování viru stolicí je 14 dní před začátkem klinických obtíží.), dodržování hygienických pravidel, účinná sterilizace lékařských nástrojů, používání jednorázových pomůcek, důsledné vyšetřování dárců krve.
Virové hepatitidy, známé v podobě epidemií žloutenky již lékařům ve starověku, se staly v současnosti závažným zdravotnickým i ekonomickým problémem. Řešením tohoto problému je pasivní či aktivní imunizace. V roce 1992 WHO doporučila zařadit očkování proti hepatitidě B mezi pravidelná očkování dětského věku. Očkování proti hepatitidě B bylo v ČR zahájeno v roce 1982 jako zvláštní očkování profesionálně ohrožených zdravotníků. Od roku 1987 se očkují novorozenci HBsAg pozitivních matek a osoby léčené hemodialýzou. Částečně se očkují i další ohrožené osoby, např. inzulindependentní diabetici nebo kontakty HbsAg pozitivních osob. V dřívějších letech byla podle věku nemocnost nejvyšší u nejstarších věkových skupin, což svědčilo pro nozokomiální nákazu ve zdravotnických zařízeních. V posledních letech však stoupá nemocnost v dorostovém věku. To je důsledkem stále častějšího sexuálního přenosu nákazy a přenosu mezi parenterálními narkomany. Z tohoto důvodu připravovaná novelizace vyhlášky o očkování navrhuje celoplošné očkování 12letých dětí.
Hepatitida A
Hepatitida A (HA, VHA, infekční žloutenka) je vysoce infekční onemocnění, postihující jaterní tkáň. Virus se šíří velmi rychle kontaminovanou vodou, mlékem nebo potravou a tvoří epidemie v některých tropických zemích. Mezi oblasti s vysokým výskytem virové hepatitidy A patří velké části Afriky, Asie, Latinské Ameriky a některé východoevropské země. Asymptomatické formy infekce, vysoká nemocnost v rozvojovém světě, nízká promořenost ve vyspělých zemích světa, stále větší rozvoj cestovního ruchu činí z HA závažný zdravotní i sociálně ekonomický problém.
V České republice vznikají menší lokální epidemie, nejčastěji ve špatných hygienických podmínkách. Proto se mluví o nemoci špinavých rukou. Hepatitida A je akutní onemocnění s klinickým průběhem, který může mít rozmezí od tří týdnů do šesti měsíců. Průměrná délka symptomů je asi 1 měsíc. Závažnost klinického onemocnění je závislá na věku. Malé děti prodělávají velmi často asymptomatické formy infekce. Proto se infekce snadno a nepozorovaně přenáší v dětském kolektivu, do vlastní rodiny, mezi další děti, s nimiž si hrají. Jestliže jsou symptomy přítomny, připomíná HA chřipkové onemocnění se svalovými bolestmi, bolestí hlavy, horečkou a nevolností. Moč je tmavá, stolice světlá, přítomen je ikterus. Onemocnění je až v 90 % vyléčitelné do 4-6 měsíců. Horší prognózu vykazují pacienti, kteří již mají chronické jaterní onemocnění. Úmrtnost je nízká 0,1-0,5 %. Přechod do chronického stavu není, není známo vironosičství. Onemocnění zanechává celoživotní imunitu.
Původce onemocnění: RNA virus z čeledi Picornaviridae, rodu Heparnavirus.
Způsob přenosu: Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou hlavně v teplém vlhkém prostředí.
Inkubační doba trvá od 15-50 dnů (průměrná inkubační doba je 30 dnů). Zdrojem onemocnění je vždy člověk, který je infekční přibližně 2 týdny před a až 4 týdny po začátku onemocnění.
Mezi rizikové skupiny patří: cestovatelé do oblastí s nízkým hygienickým standardem, uživatelé drog s intravenózní aplikací, homosexuální muži, osoby ve vazbě nebo výkonu trestu, osoby v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v uzavřených odděleních psychiatrických léčeben, někteří zdravotničtí pracovníci, další osoby s rizikem v důsledku povolání (např. zaměstnanci školek, jeslí, policie, vězeňská služba atd.).
Diagnóza onemocnění: K potvrzení diagnózy slouží sérologické vyšetření. Stanovují se jednak protilátky třídy ELISA IgM, jejichž přítomnost svědčí pro aktuální nákazu. Protilátky třídy IgG svědčí pro již prodělanou nákazu a následnou imunitu.
K imunoprofylaxi lze použít pasivní a aktivní imunizaci.
Pasivní imunizace: podává se normální lidský imunoglobulin neprodleně všem osobám podezřelým z nákazy, nejpozději do 7 dnů.
Aktivní imunizace: existují dvě základní skupiny vakcín, a to inaktivované a virosomové. Jedná se o vakcíny jednodávkové, kdy za 2-4 týdny po první dávce vzniká imunita trvající asi 1 rok. Druhá dávka podaná za 6-18 měsíců pak poskytuje ochranu trvající 10 let.
Hepatitida B
Virová hepatitida B (HB, VHB) je velmi závažné onemocnění, mnohem vážnější než hepatitida A. Počet vironosičů se odhaduje na 200-300 milionů, zejména v zemích třetího světa. Ve vyspělých zemích výskyt klesá díky opatřením v transfúzní službě, zavedení jednorázových pomůcek a očkování.
V České republice je situace v posledních letech poměrně stabilní. V hlášení se objevuje 6-7 případů na 100 000 obyvatel za rok. Důležitým znakem onemocnění je přechod do chronické formy (5-10 %, u novorozenců je riziko téměř 90%) . 20-30 % chronické hepatitidy B přechází do jaterní cirhózy, event. v hepatocelulární karcinom. Lidé, kteří jsou vystavení HB, mají vyšší pravděpodobnost získat jinou virovou hepatitidu. Protože je HB považována za onemocnění s možnou budoucí celosvětovou eradikací, diskutuje se o možnosti zavedení plošného očkování, ať již kojenců nebo adolescentů, do rutinního očkovacího kalendáře ve všech zemích světa. Onemocnění má obvykle nenápadné začátky a často protrahovanější průběh než HA. Dochází k výraznému poklesu hmotnosti. U akutní formy dochází k 90% vyhojení. Fulminantní forma se vyskytuje u 0,5-1 % případů.
Původce onemocnění: DNA virus z čeledi Hepadnaviridae.
Způsob přenosu: Onemocnění se šíří parenterálně krví a krevními deriváty, vertikálně z matky na dítě a sexuálním stykem. K přenosu postačí minimální množství infikované krve (10-7 ml).

1
2
3
4
5