Vydavatel: MEDON s.r.o.
Havelská ul. 14, Praha 1
e-mail: office@medon.cz
web: http://www.medon.cz
ON-LINE OBSAH:
OBSAH 2002/2003:
Autorský kolektiv
Předmluva
Úvod
1. Poradenství:
Komunikace v lékárně
Alzheimerova nemoc
Aplikační formy inhalačních antiastmatik
Aplikační formy inzulínů a diagnostika glykémie pacientem
Cestovní průjmy
Diety - přehled
Imunita a podzim – možnosti podpůrné léčby snížené imunity
Influenza a prevence očkováním
Klimakterium
Poruchy příjmu potravy
Vitaminy
Vitaminy jako preventivní faktory
Denní doporučené dávky pro vitaminy
2. Antibiotika
3. Interakce antidiabetik
4. Bioterorismus
5. Adaptogeny rostlinného původu v prevenci civilizačních chorob a v geriatrii
6. Cannabis sativa L. var. indica - zdroj terapeuticky využitelných látek
7. Slovník alternativní farmacie a medicíny
8. Co je to antihomotoxická medicína neboli homotoxikologie?
9. 55 let československého lékopisu
10. Český lékopis 2002
11. Z receptářů starých lékárníků
12. Historie a současnost nemocničních lékáren v České republice
13. 50 let samostatných farmaceutických fakult v ČR
14. 130 let České farmaceutické společnosti
15. Vznik a vývoj vojenské farmacie u nás do roku 1918
16. Lékárny a lékárníci na poštovních známkách
17. Zajímavosti ze sbírky námětové filatelie a korespondence lékárníka RNDr. Jiřího Šáleného z Rokycan
18. Seznam obecně závazných právních předpisů platných v oblasti zdravotní a sociální politiky České republiky k 1. lednu 2002
19. Další vzdělávání farmaceutů v ČR - současný stav a perspektivy
20. Vzdělávací programy IDVPZ Brno leden - prosinec 2003
21. Akronymy a zkratky klinick�ch studi�

 
Slovník alternativní farmacie a medicíny

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Esence květů
Léčivé vibrace se obdobně jako u drahokamů získávají z okvětních lístků. Terapie takto získanými esencemi má harmonizovat mysl, tělo a ducha. Na trhu - dovoz z USA - je dnes na 70 esencí. Tak např. esence z aloe zvyšuje vnímavost k druhým, esence z cinie údajně povzbuzuje smích, který je účelnou složkou samoléčení.
Fytoterapie
Nezařazujeme ji mezi alternativní způsoby léčby, přesto že je dnes hojně využívána jak v samoléčení (domácí medicína), či různými léčiteli. Užívání léčivých rostlin patří od pradávna do školní medicíny. Svědčí o tom nejen lékopisy, ale i řada učebnic a receptářů.
Upouští se sice od používání samotných léčivých rostlin, ale dnešní farmacie, a to zejména farmaceutický průmysl, využívá řadu moderních metod k získaní komplexů účinných látek se standardizovaným obsahem a s možností přesného dávkování na základě vědeckých klinických poznatků.
Gemmoterapie
Léčba glycerinovými výtažky z pupenů různých stromů má pomáhat při veškerých degenerativních i jiných chorobách. V pupenech stromů se mají koncentrovat superaktivní informace vnitřního pletiva s vysokou léčivou potencí, jak bylo zjištěno „radiesteticky“ tj. pomocí virgule, proutku.
Hayova dieta
Dieta podle amerického lékaře Hay (1866-1940), která vychází ze zásady dělené stravy s cílem předejít vzájemnému soupeření jídel. Svoji metodu autor shrnul takto: Nejezte sacharidy s bílkovinami s kyselým ovocem současně v jednom jídle. Učiňte hlavní složkou svého jídelníčku zeleninu, saláty a ovoce a omezte příjem bílkovin, škrobů a tuků. Nejezte upravované a rafinované potraviny, tj. bílou mouku, bílý cukr a margarin, ani jídla, která je obsahují. Nejezte jídlo jednoho typu dříve než čtyři hodiny po jídle typu druhého.
Hellerovská terapie
Není určena k vyléčení nemoci, ale k prevenci. Má osvobozovat lidi od jejich pohybových i myšlenkových stereotypů a umožňovat jim snadnější přizpůsobení životním změnám. Základem této terapie je řada devadesátiminutových sezení, při kterých se provádí speciální manipulace a pohyby a také probíhá diskuse. Cílem terapie je uvolnit svalové napětí a ztuhlost a především - upevněním stavby těla - těmto nepříjemnostem úplně zamezit.
Herbalismus – léčení bylinami
Použití léčivých rostlin leží mimo obecný rámec alternativních léčených metod. Léčivé rostliny si může kdokoliv natrhat a běžně se používají i při přípravě pokrmů. Neexistuje jasná dělící čára mezi jejich laickým použitím a použitím ve školní medicíně. Lidé je často používají nejen podle vlastního rozhodnutí, ale i na doporučení léčitelů, ale také na doporučení lékárníků či lékařů. K dispozici je množství informací o léčivých rostlinách převzatých často nekriticky od minulých generací či jiných národů, či od různých léčitelů a bylinářů, kteří ne vždy jsou na úrovni. Překvapivě málo informací se však shoduje v názoru na používání určitých bylin k léčení konkrétních poruch zdraví. Používání léčivých rostlin dnes ve světě stoupá a to i v klasické medicíně, která se přiklání více ke standardizovaným a přísně kontrolovaným léčivům z léčivých rostlin.
Omyly a nepřesnosti často komerčně zaměřených léčitelů by měl ve společnosti korigovat právě farmaceut, který v této oblasti má příslušné odborné vzdělání potvrzené státní zkouškou
Homeopatie
Léčebná metoda založená na principu, že příznaky poruchy zdraví jsou často důsledkem obranných mechanismů organismu, které se snaží odrazit útok. Místo snahy po potlačení příznaků, jak většinou používá klasická medicína, je snahou homeopatů posílit síly organismu. Tak např. nepodává se lék na snížení teploty, ale lék, který teplotu zvyšuje.
Homeopatie využívá nepatrných dávek léků - ředění, která jsou často tak vysoká, že se vedou spory, zda účinná látka v léku vůbec je. Homeopatie využívá řady klasických léčiv a fytofarmak různých ředění. Zakladatelem homeopatie je uváděn německý lékař Hahnemann (1755 - 1843), dnes však vedle německé školy existují školy angloamerické a francouzské, které se v pojetí liší. Klasická medicína tuto metodu neuznává pro nedostatek objektivních důkazů o účinnosti. V praxi - a to i u nás - je lékaři někdy používána.
Literatura uvádí tyto základní principy homeopatie:
1. Příčina všech nemocí (s výjimkou úrazů) je duchovní a spočívá v narušení duchovní životní síly dynamismus, která řídí člověka. Také cílem homeopatické léčby je duchovní ovlivnění životní síly, která následně uzdraví hmotné tělo.
2. Princip podobnosti - similia similibus curentur. Tento princip spočívá v přesvědčení, že látka, která u zdravého jedince vyvolá určité příznaky, je schopna léčit nemocného, který tyto příznaky má. Podá se ta látka, jejíž obraz popsaný v homeopatickém lékopise, je nejpodobnější obrazu choroby.

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10