Vydavatel: MEDON s.r.o.
Havelská ul. 14, Praha 1
e-mail: office@medon.cz
web: http://www.medon.cz
ON-LINE OBSAH:
OBSAH 2002/2003:
Autorský kolektiv
Předmluva
Úvod
1. Poradenství:
Komunikace v lékárně
Alzheimerova nemoc
Aplikační formy inhalačních antiastmatik
Aplikační formy inzulínů a diagnostika glykémie pacientem
Cestovní průjmy
Diety - přehled
Imunita a podzim – možnosti podpůrné léčby snížené imunity
Influenza a prevence očkováním
Klimakterium
Poruchy příjmu potravy
Vitaminy
Vitaminy jako preventivní faktory
Denní doporučené dávky pro vitaminy
2. Antibiotika
3. Interakce antidiabetik
4. Bioterorismus
5. Adaptogeny rostlinného původu v prevenci civilizačních chorob a v geriatrii
6. Cannabis sativa L. var. indica - zdroj terapeuticky využitelných látek
7. Slovník alternativní farmacie a medicíny
8. Co je to antihomotoxická medicína neboli homotoxikologie?
9. 55 let československého lékopisu
10. Český lékopis 2002
11. Z receptářů starých lékárníků
12. Historie a současnost nemocničních lékáren v České republice
13. 50 let samostatných farmaceutických fakult v ČR
14. 130 let České farmaceutické společnosti
15. Vznik a vývoj vojenské farmacie u nás do roku 1918
16. Lékárny a lékárníci na poštovních známkách
17. Zajímavosti ze sbírky námětové filatelie a korespondence lékárníka RNDr. Jiřího Šáleného z Rokycan
18. Seznam obecně závazných právních předpisů platných v oblasti zdravotní a sociální politiky České republiky k 1. lednu 2002
19. Další vzdělávání farmaceutů v ČR - současný stav a perspektivy
20. Vzdělávací programy IDVPZ Brno leden - prosinec 2003
21. Akronymy a zkratky klinick�ch studi�

 
Interakce antidiabetik

1
2
3
4
5
6
7
S antidiabetiky mohou interagovat:

int.1ACEIkontrola glykmie
hypoglykmie
int.2ACPkontrola glykmie
hypoglykmiealternativa paracetamol
int.3betabloktorypozor u nemocnch s hypoglykmi, kontrola glykmie
maskovn hypoglykmiealternativa kardioselektivn BB
hyperglykmiealternativa kardioselektivn BB
int.4fenfluraminkontrola glykmie
hypoglykmie
int.5glukokortikoidykontrola glykmie, lba steroidnho DM
hypoglykmie, hyperglykmie
int.6IMAOkontrola glykmie
hypoglykmie
int.7koen en enkontrola glykmie
hypoglykmie
int.8levofloxacinkontrola glykmie
hypoglykmie, hyperglykmie
int.9semeno pskavicekontrola glykmie
hypoglykmie

Tab. 1


2. interakce inzulínu
Seznam interakcí léčiv s inzulínem do velké míry odpovídá interakcím uvedeným ve skupině 1. Snad jen účinek glukokortikoidů jako imunosupresiv může vyvolat specifickou interakci v případě, že si organizmus vytváří protilátky proti exogenně podanému inzulínu. Nástup nejprve monokomponentních inzulínů a pak humánních inzulínů do velké míry toto riziko redukoval.
3. interakce derivátů sulfonylarylmočoviny
Interakční potenciál derivátů sulfonylarylmočoviny spočívá v tom, že léčiva se váží extensivně na bílkoviny a jsou biotransformovány v játrech. Protože se chlorpropamid už v České republice nepoužívá, zbývá na našem trhu z první generace pouze tolbutamid. Na rozdíl od derivátů sulfonylarylmočoviny 2. generace má tolbutamid vyšší interakční potenciál ve vazbě na transportní proteiny. Neexistuje zatím jednotný postoj vysvětlující mechanismus vazby derivátů sulfonylurey 2. generace na plazmatické proteiny a objasňující význam vytěsnění léčiv z této vazby v klinicky významných lékových interakcích. Jedna teorie hovoří převážně o hydrofobních vazbách derivátů 2. generace oproti iontovým vazbám u derivátů 1. generace, jiné teorie upozorňují na existenci jiných vazebných míst pro deriváty sulfonylarylmočoviny než pro jiná léčiva s vysokou vazebnou kapacitou na plazmatické bílkoviny, třetí hovoří o tom, že kompetice na plazmatických bílkovinách nepřichází do úvahy z důvodu velmi nízké koncentrace derivátů sulfonylarylmočoviny 2. generace. I když tedy u tolbutamidu jsou interakce vytěsněním z vazby na plazmatické bílkoviny častější než u derivátů 2. generace, dáváme si u druhé generace pozor a při možnosti interakce na transportních proteinech se doporučuje opatrnější postup a častější monitorování. Stejný problém je i s interakcemi na úrovni biotransformace. Antidiabetika jsou biotransformována především izoenzymem CYP2C9 a lze očekávat interakce zejména s induktory (barbituráty, karbamazepin, fenytoin, rifampicin) či s inhibitory (imidazolová antimykotika, metronidazol, chloramfenikol, erytromycin a pod.). I zde se zdá být interakční potenciál tolbutamidu vyšší. U některých léčiv je predikce velmi obtížná, v řadě případů mylná. Nejasnosti jsou zmíněny v seznamu níže uvedených léčiv a interakcí.
Antacida např. u glipizidu a glibenklamidu a pravděpodobně u dalších antidiabetik zvyšují rychlost absorpce, ale nezvyšují biologickou dostupnost. Tento efekt nevedl ke klinickým projevům interakce. Přesto se nedoporučuje podávat glybenklamid spolu s Mg-antacidy. Na úrovni absorpce je nutno počítat i s interakcí s látkami s velkým aktivním povrchem - např. sequestranty žlučových kyselin. Tento vliv je možno redukovat, podají-li se léčiva odděleně tak, aby se v gastrointestinálním traktu nesetkala.

int.10aspirinvazba na blkoviny
hypoglykmie
int.11azolov antimykotikaenzymov inhibice , klin. vznam pi 900-1000 mg/den
hypoglykmie, monitorovat
int.12imidazolov antimykotikainhibice na cytochromu P450
hypoglykmie, monitorovat, event. upravit dvky
int.13cimetidin, ranitidincimetidin, mn ranitidin, mechanismus zcela neobjasnn (nejpravdpodobnji inhibice CYP izoenzym, ? pispv inhibice renln exkrece?)
nahradit famotidinem, i sukralftem
int.14chloramfenikolinek neznm; (pravdpodobn inhibice cytochromu P4502C9, chloramfenikol je potentnm inhibitorem CYP izoenzym)
hypoglykmie, monitorovat, prava dvky opatrn
int.15NSAIDvazba na blkoviny a/nebo inhibice cytochromu P4502C9
hypoglykmie - prava dvky
int.16sulfonamidyvazba na blkoviny, ? hepatln clearance CYP2C9 izoenzymem
hypoglykmie, monitorovat
int.17warfarins glibenklamidem, pravdpodobn kompetitivn inhibice CYP2C9
zdka hypoglykmie, monitorovat
int.18rifampicinindukce izoenzymu CYP2C9
selhn farmakoterapie-monitorovat, volba alternativ
int.19erytromycininhibice na cytochromu P450
hypoglykmie, monitorovat, prava dvky, zmna erytromycinu za j. makrolid (azitromycin, diritromycin), zmna za jin ATB
int.20kyselina thioktovaditivn inek s glibenclamidem
hypoglykmie, monitorovat
int.21phenprocumontolbutamidem , warfarin ne
hypoglykmie
int.22probenecidhypoglykmie, neznm mechanismus
dokumentace je slab

Tab. 2


4. interakce biquanidů
Biquanidy se vylučují ledvinami. Výrazně se neváží na plazmatické bílkoviny. Proto z hlediska farmakokinetických interakcí lze očekávat interakce na úrovni renální sekrece nebo na úrovni absorpce mechanismem kompetice s jiným léčivem. Udává se, že kationické látky (např. cimetidin; cotrimoxazol, digoxin, morfin, prokainamid, chinidin, ranitidin; sulfamethoxazol, triamteren; trimetoprin, vankomycin) snižují clearance biquanidů. Výsledkem interakce je zvýšení plasmatické koncentrace a tím vyšší riziko laktátové acidózy. Riziko laktátové acidózy je významně nižší u metforminu než u buforminu, přesto u lidí s poruchou eliminační funkce ledvin, s acidotickým stavem (navozeným metabolicky nebo poruchou respirace) je riziko laktátové acidózy zvýšené. K nárůstu rizika laktátové acidózy může dojít i farmakodynamicky synergistickým působením se současně podávanými léčivy.
Pozorované interakce s metforminem

int.23kationick ltkyinterakce na vyluovn ledvinami, monitorovat peliv
riziko lakttov acidzy
int.24enalaprilneznm mechanismus, dokumentace nedostaten
hyperkalemick lakttov acidza
int.25furosemidneznm mechanismus
riziko hypokalemie
int.26J- kontrastn ltkyneznm mechanismus, ped vyetenm metformin vysadit
riziko lakttov acidzy, akutn selhn ledvin
int.27nifedipinzvyuje absorpci metforminu, monitorovat, dokumentace nedostaten
lakttov acidza

Tab. 3


Metformin není v organismu metabolicky přeměňován na metabolity, 80 - 100 % podané dávky je vylučováno renálně v nezměněné formě. Z tohoto pohledu patří metformin k léčivům, které nevykazují farmakokinetické metabolické interakce.
5. interakce glitazonů (troglitazonu a roziglitazonu)
O metabolických interakcích troglitazonu zatím bylo shromážděno velmi malé množství informací. Ukazuje se, že troglitazon bude s největší pravděpodobností významným induktorem CYP3A4, neboť byly již hlášeny případy např. o snížení plazmatických hladin a zvýšení clearance terfenadinu, cyclosporinu a perorální antikoncepce.

int.28terfenadinindukce CYP3A4 izoenzymu
nutnost podvn vych dvek terfenadinu, lpe volit nesedativn antihistaminika 2. generace
int.29cyclosporinindukce CYP3A4 izoenzymu
nutnost podvn vych dvek cyclosporinu a monitorovat hladiny
int.30ethinylestradiolindukce CYP3A4 izoenzymu
riziko selhn kontracepce a hormonln lby (redukce plazmatickch hladin a o 30 %), nutnost podvn vych dvek

Tab. 4


6. interakce repaglinidu
Repaglinid je metabolizován, ale zatím (pravděpodobně pro malou expozici jedinců populace, není hlášeno mnoho interakcí). V literatuře jsme nalezli pouze jednu interakci na úrovni indukce enzymů. Je teoreticky možné, že i další induktory mohou s repaglinidem interagovat.

int.31rifampicinhyperglykmie, prava dvky
indukce enzym

Tab. 5


7. interakce inhibitorů alfa glukosidázy
Inhibitory alfa-glukosidázy nevykazují metabolické lékové interakce vzhledem k tomu, že nedochází k jejich systémové absorpci. Působí predilekčně v oblasti gastrointestinálního traktu.

int.32pankratinsnen aktivita miglitolu
mechanismus neznm, nekombinovat
int.33amylzasnen aktivita miglitolu
mechanismus neznm, nekombinovat
int.34aktivn uhlsnen aktivita miglitolu
mechanismus neznm, nekombinovat

Tab. 6



1
2
3
4
5
6
7