|
Latina v současné farmaceutické praxi
d)
|
Názvy s podrobnějším popisem, například Capsulae cum liberatione modificata, tobolky s řízeným uvolňováním (liberatio, onis, f., osvobození; novotvar modifico, are) nebo Praeparata liquida nasalia pro aerodispersione, tekuté nosní spreje (aerodispersio, onis, f., aerodisperze; podle ČsL 4 se jako sprej označovaly pouze makrodisperze. Někdy se dokonce nekryje latinský název s českým: Unguenta cum monophasali vehiculo - masti (ČL 97; novotvar monophasalis, e, jednofázový; vehiculum, i, n., původně vozidlo, pak vehikulum ve farmaceutickém smyslu). |
6.
|
Obvazové prostředky a chirurgický šicí materiál |
6.1.
|
Obvazové prostředky (ligamenta) |
|
Současný lékopis nemá jednotný název pro všechny druhy vaty. Názvosloví vychází, včetně synonym, z několika základních pojmů, které samy o sobě v určitém smyslu produkt charakterizují: lana, ae, f. (ovčí vlna), gossipium nebo gossypium, ii, n. (bavlna, vata), lanugo, inis, f. (chmýří, chloupky) a cellulosum, i, n. (zpodstatnělé přídavné jméno znamenající bohatý na buňky, buněčný). V konečné podobě pak musíme rozeznávat (ČsL 4, ČL 97): |
|
cellulosum ligni, buničitá vata (lignum, i, n., dřevo, strom); |
|
gossypium, bavlněná vata, v kvalitě gossypium depuratum, jinak označované jako lana gossypii depurata nebo též lanugo gossypii absorbens (absorbeo, ere, bui, ptum, vsáknout, zde participium presentu - absorbující); |
|
lana cellulosi regenerati, viskózová vata (regenero, are, avi, atum, obrodit, regenenrovat), jinak též lanugo cellulosi absorbens, která může být sterilní (sterilis) a |
|
lana mixta, směsná vata, v kvalitě depurata, směs bavlněné a viskózové vaty (misceo, ere, miscui, mixtum, směšovat). |
|
ČsL 4 uváděl ještě další materiál: |
|
telae (tkaniny; tela, ae, f.), z bavlny nebo ze směsi; |
|
fasciae (obinadla; fascia, ae, f., stuha, obinadlo) a |
|
ligamenta impregnata (středověký výraz impraegno, are, avi, atum, impregnovat), napuštěné obvazové prostředky. |
6.2.
|
Chirurgický šicí materiál |
|
Názvosloví chirurgického šicího materiálu vychází ze dvou latinských slov: chorda, ae, f. (struna, původně v hudebním smyslu) a filum, i, n. (nit, vlákno). Všechny typy musejí být sterilní (v latinském tvaru s koncovkou podle rodu a čísla). |
|
Chorda, catgut, je resorbilis, resorbovatelná (od slovesa resorbeo, ere, zpět pohlcovat). Pro veterinární použití je v návinu, in fuso (fusus, i, m., vřeteno). |
|
Fila mohou být vstřebatelná (resorbilia) nebo nevstřebatelná (non resorbilia), s dalšími údaji (sterilní, v návinu, pro veterinární účely). Podle materiálu se rozeznává: |
|
filum lini, lněná nit (linum, i, n., len) opět v předepsané úpravě; |
|
filum bombycis, hedvábné vlákno (bombţx, ţcis, m. i f. , hedvábí, odvozeno z homérovské řečtiny: bombeo (šustím); |
|
filum syntheticum (syntheticus, a, um, syntetický); jsou to buď monofilamenta (monofilní; termín Ph.Eur.3; filamentum, i, n. je původně nervové vlákno), nebo fila synthetica torta (tortus, a, um, spletený); |
|
filum polyamidicum (současný výraz), polyamidové vlákno, s dalším dělením; |
|