Pojem vitamin K označuje více sloučenin přírodního i syntetického původu. Vitamin K1 (fylochinon) se vyskytuje převážně v rostlinných zdrojích, vitamin K2 (menachinon) je syntetizován bakteriemi trávicího traktu živočichů. Vitamin K3 (menadion) je syntetický a může být v trávicím traktu přeměněn na vitamin K2. Vitamin K se absorbuje v horní části trávicího traktu. Efektivnost absorpce závisí na přítomnosti žlučových kyselin, pankreatické lipázy a na přítomnosti současně přijatého tuku. Za normálních fyziologických podmínek je 30-40 % absorbovaného vitaminu K vylučováno stolicí, asi 15 % močí. Vitamin K se ukládá v játrech. Množství uloženého vitaminu K je poměrně malé a jeho zásoba stačí asi na 1-2 týdny.

Výskyt

Zdrojem vitaminu K1 je zelená listnatá zelenina (špenát, brokolice, kapusta), sója, hovězí játra, vaječný žloutek, obiloviny, brambory, rajčata a sekundárně také máslo a sýry. Obsah vitaminu K v těchto zdrojích kolísá podle ročního období.

Zdroje vitaminu K

Funkce

Vitamin K je nezbytný pro tvorbu protrombinu (koagulačního faktoru II), bílkoviny, která se přemění v rozpustný fibrinogen a v této formě cirkuluje v krvi. Fibrinogen se pak dále mění na nerozpustný fibrin, hlavní složku krevní sraženiny. Vitamin K je důležitý pro syntézu dalších pěti bílkovin (koagulačních faktorů), které se rovněž podílejí na procesu krevní srážlivosti. Nedostatek vitaminu K vede ke snížení srážlivosti krve.

Vitamin K se účastní karboxylace některých aminokyselin a má (spolu s vitaminem D3, C, B6) důležitou roli v metabolismu vápníku, resp. při ukládání vápníku do kostní hmoty.

Vitamin K je citlivý na světlo, alkalické, kyselé a oxidační látky. Relativně stabilní je při zvýšené teplotě a přítomnosti redukujících látek.

Denní doporučená dávka

Denní doporučená výživová dávka se pohybuje u dětí 30-50 µg, u dospělých 60-80 µg vitaminu K.

Umělé dodávání vitaminu K potřebují kojenci. Novorozencům a plně kojeným dětem se podává vitamin K perorálně k prevenci hemoragie. Lidské mléko je chudé na vitamin K a mikrobiální flóra novorozenců není plně vyvinuta.

Vyšší dávky vitaminu K jsou vhodné u lidí s léčbou antibiotiky, u lidí s tukovou malabsorpcí nebo onemocněním jater.

Toxicita

Hypervitaminóza vitaminu K je vzácná. Horní hranice bezpečné dávky (UL) nebyla stanovena. Vitamin K1 a K2 jsou ve vysokých dávkách prakticky netoxické, u syntetického vitaminu K3 byly popsány při vyšších dávkách nežádoucí účinky. U laboratorních zvířat nebyly popsány nežádoucí účinky jak po orálním, tak parenterálním podáním dávky 25 g vitaminu K /kg.

Vitamin C

Kyselina L-askorbová je hydrofilní vitamin, který se vyskytuje v bu�kách živých organismů ve dvou formách, jako kyselina L-askorbová a dehydroaskorbová. Vytváří navzájem reverzibilní oxidačně-redukční systém.

Výskyt

Vitamin C se vyskytuje nejčastěji ve formě kyseliny askorbové zejména v ovoci a zelenině. Hlavními zdroji vitaminu C jsou citrusové plody, černý rybíz, paprika, jahody, rajčata, brokolice, brambory, zelí. Množství vitaminu C v těchto zdrojích kolísá v závislosti na odrůdě, klimatu, způsobu sklizně, skladování a zpracování. Z živočišných zdrojů jsou to především játra a ledviny, množství vitaminu C je v živočišných zdrojích ve srovnání s rostlinnými velice malé.

Zdroje vitaminu C

Funkce