Do rekonvalescence přejde nemocný s bílkovinnou dietou, zákazem tuků a tučných jídel, alkoholu, smažených, kořeněných a nadýmavých pokrmů. V nejlehčích případech je dodržování diety nutné půl roku, u ostatních déle, popřípadě trvale.

Dietní pravidla, která je nutno dodržovat po infekční žloutence, jsou do značné míry obdobná dietním pravidlům při chronických chorobách žlučníku nebo při všech chronických onemocněních jater.

Úprava jednotlivých pokrmů se má řídit těmito pravidly:

1.

Polévky se připravují z masa, kostí, obilovin, pečiva, brambor, mléka a zeleniny. Nepoužívají se však do nich jako přísady: zelí, kapusta, cibule a česnek. Zelenina se vaří, neopéká se na tuku. Zahušťuje se jen malým množstvím nasucho opražené mouky. Čerstvé máslo se dává až do hotové polévky. Občas ochucujeme polévky vitaminy skupiny B tak, že přidáváme sušené kvasnice. Docílí se tím i výraznější chuti.

2.

Maso má být vždy libové. Podáváme je ve větší porci (nejméně 100 g bez kostí). Můžeme je vařit, dusit nebo opékat na suché pánvi tak, aby nedošlo k přepalování tuku. Šťáva je nejvhodnější jen přírodní, nebo lehce zahuštěná malým množstvím nasucho opražené mouky těsně před dokončením. Jinak lze použít velmi rozmanitých úprav, aby se dosáhlo pestrosti v jídelním lístku. Zvlášť vhodné jsou různé úpravy se zeleninou. Z koření je dovolen kmín, majoránka, křen nebo vývar z hub. Ostré koření se nepoužívá. Omáčky se připravují z mouky nasucho pražené a ředí se mlékem, vývarem ze zeleniny nebo masa, popřípadě jogurtem. Zlepšování smetanou se nedoporučuje, poněvadž se větším obsahem tuku zhoršuje stravitelnost jídla. Mastí se zásadně máslem, které se přidává syrové až do hotových pokrmů.

3.

Přílohy je možné podávat všeho druhu, jen ne osmažené nebo opékané brambory apod. Knedlíky se kypří kypřícím práškem nebo sněhem z bílků, nikoliv kvasnicemi. Kromě knedlíků houskových je možné podávat též knedlíky bramborové, které se doplňují krupicí, krájenou houskou a strouhankou. Může se do nich přidat i tvaroh a tím se podstatně zvýší jejich bílkovinná hodnota.

4.	Zelenina se podává ve velkém výběru, kromě zelí, kapusty a okurek prakticky všechna. Mastí se nepřepalovaným máslem. Přednost se dává zeleninovým jídlům přírodním, tj. bez mouky nebo s jejím minimálním přídavkem. Smažení a pečení zeleniny není dovoleno.

5.	Saláty je možné podávat, např. salát hlávkový, ze syrové jemně strouhané mrkve, brukve, nebo ze všech druhů vařené zeleniny. Přidává se citronová šťáva nebo kyselina citronová.

6.	Ovoce se má podávat pokud možno denně, nejraději syrové nebo přírodní šťávy. Kromě tvrdých hrušek a bobulového ovoce s větším množstvím zrníček a organických kyselin je výběr neomezený. Při nedostatku syrového ovoce podáváme alespoň kompoty, opět všeho druhu bez omezení.

žlučové kameny - Cholelitiáza

Jde o častou poruchu zdraví, nárůst výskytu je vysvětlován změnami ve výživě, ale i ve způsobu života. Mezi faktory, které se uplatňují při vzniku této choroby řadíme věk, pohlaví (u žen 2-3x více než u mužů), fáze hormonálních zvratů v životě ženy, výživu (obezita), faktory genetické (familiární), poruchy metabolismu (hyperlipoproteinemie, diabetes aj.).

Prvotním místem vzniku kamenů je žlučník. Kameny ve žlučníku vedou k cholecystitidě. Další komplikace vznikají putováním kamenů žlučovými cestami.

Klinicky se projevují kameny ve žlučovém ústrojí bolestmi, zánětem a obstrukcí žlučových cest. Nejtypičtějším projevem nemoci je žlučníkový záchvat (kolika). Bolest začíná zpravidla kolem půlnoci tlakem ve středním epigastru, která se nesnesitelně stupňuje, přesouvá do svého maxima v pravém podžebří, odkud nejčastěji vyzařuje pod pravou lopatkou, ale často i jinam. Bolest je setrvačná nebo kolísá v dlouhých vlnách. Nemocný říhá, má nauzeu nebo zvrací, ale bez úlevy. Bolest dosáhne svého vrcholu a zvolna klesá buď spontánně, nebo po podání léku, často až po několika hodinách. Záchvatu předchází většinou dietní chyba, rozčilení, ale i menstruace, často se však pravděpodobná příčina nezjistí.

Záchvaty žlučových kolik se léčí klidem, léky proti bolesti a křečím, dietou.

Dieta při žlučníkovém záchvatu:

V prvých dnech, kdy nemocný má bolesti a mnohdy i zvrací, je nejlépe, nejí-li mnoho. Mají se především doplňovat tekutiny. Nejčastěji se podává čaj, dietní suchary, ovocné pyré.

V dalších dnech, kdy je nemocnému již lépe, začínáme podávat obilninové polévky, jídla z rýže, bramborovou kaši.

Snáší-li nemocný uvedená lehce stravitelná jídla, můžeme přidávat bílkoviny: telecí maso, dušené kuře, kyselé mléko, jogurt, tvaroh apod. Pozor na to, že někteří pacienti mléko nesnášejí.

Při postupném odeznění obtíží přidáváme další libová masa a jídlo můžeme omastit malým množstvím čerstvého másla. Dieta má v této době mít již normální množství bílkovin, tuky má však ještě omezeny.

Dieta pro nemocné, kteří mají chronický zánět žlučníku nebo žlučové kaménky: