Vzhledem k tomu, že při průjmu je resorpce léků snížená, ženám užívajícím hormonální antikoncepci, zvláště při déle trvajícím průjmu, je vhodné doporučit souběžné používání kondomů, které však samy o sobě mají jen asi 95% účinnost. Sníženou resorpci antibiotik je nutno vzít v úvahu při průjmu, naopak při rehydrataci by mohlo dojít k zvyšování hladiny některých léků v plazmě až na toxické hodnoty.

Prevence vzniku cestovních průjmů

Dodržování osobní hygieny a hygieny stravování může značně snížit incidenci průjmových onemocnění. Časté mytí rukou má značný význam pro snížení patogenů nejen po použití klozetu a před jídlem, ale i po častém podávání rukou, které je zvykem v některých zemích, zvláště u kuřáků. To jsme mohli před lety na rozdílu incidence amébózy prokázat ve skupině našich zdravotníků, kuřáků a nekuřáků ve Vietnamu. Použití vhodného dezinficiens před jídlem přichází v úvahu, když mytí rukou není možné. Signifikantní rozdíly v incidenci cestovních průjmů jsme zjišťovali nejen mezi jednotlivými zeměmi horkého klimatu, ale i při ubytování a stravování v hotelích různé kategorie a cestovateli, kteří se stravují v zařízeních na nízké hygienické úrovni, přespávají nouzově a nemohou dodržovat základní požadavky hygieny. V jedné naší studii (Šerý 1986) jsme statisticky prokázali, že čím hodnotnější je informace o prevenci, tím je incidence průjmových onemocnění nižší. Nejvyšší je u cestovatelů, kteří nedostali informaci žádnou. Pro prevenci cestovních průjmů má značný význam nepožívat žádnou listovou a kořenovou zeleninu ve formě salátů a jahody. Některé plody jako rajčata, okurky, mango, durian nebo papaja, zakoupené na trhu, se mají před požitím ponořit do růžového roztoku hypermanganu. Pokud není dosažitelná vhodná nádoba, použijeme pro přípravu roztoku igelitový sáček. Cestovatel by se měl vystříhat i zmrzliny a přidávání ledu do nápojů, který je často vyráběn z bakteriologicky závadné vody a konzervuje na týdny střevní patogeny. Maso se má požívat vždy dokonale tepelně připravené, jinak je třeba požádat kuchaře o dodatečnou tepelnou úpravu. Je třeba se vystříhat také nepřevařeného mléka, pokud není dovážené z vyspělých zemí, majonéz, vajec, které nebyly vařeny 10 minut, tvarohu a měkkých sýrů místní výroby.

Vodu, která nebyla převařena, filtrována speciálními filtry nebo spolehlivě dezinfikována, je nutno považovat za závadnou. V jedné americké studii bylo prokázáno, že horká voda vytékající v hotelu z kohoutku, je prostá patogenních bakterií, když pod jejím proudem okamžitě musíme odtáhnout ruku (Neumann 1969). V některých hotelích najdeme termosku s horkou vodou, která je určena pro přípravu čaje nebo k čistění zubů. Přesvědčil jsem se, že personál horkou vodu napouští často z kohoutků. Nejvhodnějším nápojem v horkém klimatu je vlažný nebo studený slabě slazený čaj s přísadou citrónové šťávy, která se má přidávat i do ostatních nápojů. V jedné francouzské studii v západní Africe bylo prokázáno, že udržování kyselého prostředí nepříznivě působí na přežívání Vibrio cholerae, salmonel a kampylobakterů a poskytuje značnou ochranu před nákazou.

Uvedené patogeny jsou nepříznivě ovlivněny také nápoji s obsahem CO2. Coca-cola a Pepsi-cola, i když jsou vyráběny v místní licenci, jsou relativně nezávadné, protože výrobce se snaží zabezpečit jejich hygienickou výrobu. Na trhu jsou "balené" vody v plastikových lahvích místní produkce i z dovozu. Místní produkce může být závadná podobně jaké různé limonády místní výroby. Voda kokosových ořechů je sterilní, má vysoký obsah draslíku.

Alkohol může v malém množství podpořit sekreci žaludeční kyseliny a odstranit stres, ale ve větším množství působí nepříznivě, zvláště během dne.

Cestovatelé se někdy táží, zda je možné průjmům předcházet profylaktickým podáváním léků (Havlík a Kocna 1977). Takovou chemoprofylaxi doporučíme jen výjimečně, protože vzbuzuje pocit, že není při ní třeba dodržovat principy hygieny stravování. Přichází v úvahu nejvýše po dobu 2-4 týdnů při dráždivém tračníku, zánětlivých onemocněních střevního traktu, u diabetiků, kardiaků, při cestách vrcholových sportovců, významných krátkodobých obchodních a diplomatických jednáních. Podle našich zkušeností je k profylaxi vhodný ciprofloxacin v dávce 500 mg denně. Podle zahraničních autorů snižuje riziko průjmu až v 95 %. Chemoprofylaxi ciprofloxacinem je nutné zahájit jeden den před příjezdem a pokračovat v dávkách až do 2. dne po opuštění rizikové oblasti. Nežádoucí účinky nejsou většinou závažné (exantém, genitální mykózy, bolesti hlavy, závrať, nauzea). Vaněček a Fink (1974) upozornili u nás na nežádoucí účinky při prolongovaném podávání chinolinových derivátů. Profylaktické podávání antibiotik urychluje vznik rezistence. Tak např. v Thajsku byla prokázána rezistence na Campylobacter, který je nejčastějším agens cestovních průjmů v zemi. Doxycyklin většinou snižuje incidenci cestovních průjmů, přichází v úvahu také co-trimoxazol, který se hůře snáší. Subsalicylát vizmutu vyvolá někdy tinnitus, nauzeu, obstipaci a tmavé zbarvení jazyka.

Literatura

1.	Cook,C.,Gordon (Ed.): Manson´s Tropical Diseases, 20th Edition, W.B.Saunders Comp.Ltd.1996, London, Philadelphia, Toronto, Sydney, Tokyo, 1779 str.

2.	Cover,T.L. and Aber,R.C.: Yersinia enterocolitica. N.Engl.J.Med. 321, 16-24, 1989.

3.	DuPont,H.L.a coll.: Prevention of Traveler´s Diarrhea, JAMA, 243,237-298, 1980.

4.	DuPont, H.L.,Ericsson,C.D.: Prevention and treatment of traveller´s diarrhea. N.Engl.J.Med. 328, 1821-1827, 1993.

5.	DuPont,H.L.,Khan,F.M.: Traveler´s diarrhea: epidemiology, microbiology, prevention and therapy. J.Trav.Med.,84-93, 1994.

6.	Havlík,J.,Kocna,A.: Chemoprofylaxe tzv. průjmů cestovatelů, Čas.Lék.Čes. 116,199-206,1977.

7.	Kean,B.H.: Turista in Teheran, Lancet, i, 583-584,1969.

8.	Keystone,J.(Ed.): Travellers´diarrhoea, Highlights from the 5.International Conference on Travel medicine, held in Geneva, 24-27 March 1997.

9.	Khan, M.U.: Interruption of shigellosis by hand washing.Trans.R.Soc.Trop. Med.Hyg. 76,164-168, 1982.

10.	Neumann,H.H.: Bacteriological Safety of Hot Tapwater in Developing Countries.,Public Health Reports, vol.84,No.9,str.813,1969.

11.	Steffen,R.and coll.: Epidemiology of Diarrhea in Travelers. JAMA, 249,1176-1180,1983.

12.	Steffen,R.: Travel medicine. Prevention based on epidemiological data. Trans,R,Soc.Trop.Med.Hyg.85,156-162,1991.