|
Aplikační formy inhalačních antiastmatik
Obr. 9
|
Jde o vývojově starší a dnes renesanci prožívající aplikační formu. Spinhaler je také prostředkem zdravotnické techniky, do něhož se vkládá nosič léčivé látky nazvaný inhaleta (tvrdá želatinová kapsle s malým obsahem léčiva). |
|
Popis: Kompaktní, malý aparát uzavřený plně odnímatelným víčkem. Na dně spinhaleru je komora kopírující tvar želatinové kapsle zpravidla o objemu 0,5 ml. V obou čelech komory jsou čtyři ocelové hroty mechanicky ovládané zevně přístroje, určené k deformaci inhalety. Po stranách komory najdeme dva otvory pro vstup vzduchu, které ústí na její horní hraně, aby podtlakový proud vzduchu nestrhával k turbulentnímu proudění spolu s léčivem i části želatinové kapsle. Nad komorou je náustek zakončený sítkem (prevence možné aspirace želatinového obalu). |
|
Postup: Sejmeme ochranný kryt, pootočením náustku otevřeme komoru a naplníme ji jednou inhaletou. Komoru uzavřeme a stlačením bočních tlačítek perforujeme. Inhalujeme v poloze mírně nakloněné. Vstupující podtlak vzduchu strhává léčivo ze dna komory směrem k náustku. Přístroj lze omýt vlahou vodou za následného vysušení. |
|
Spinhaler se používal dříve pro inhalaci kromoglykátu (Intal). Dnes je standardně dodáván s inhaletami s obsahem formoterolu (Foradil) a nově též s inhaletami s obsahem budesonidu (Miflonid). |
Obr. 10
Obr. 11
|
Spacery, jsou prostředky zdravotnické techniky používající se spolu s aerosoly pro pacienty, kteří z jakýchkoli důvodů (věk, neschopnost koordinace dávky s nádechem, nízkou vitální kapacitou plic) nejsou schopni používat samotný aerosol. Umožňují časové oddělení uvolnění dávky léčiva z tlakového balení a vlastní inhalaci. Velikostně menší obdobou spacerů jsou expandery (synchronery). Expandery jsou prodloužené aplikátory, kterými se zvětšuje vzdálenost mezi rozprašovačem a náustkem, kterým se léčivo vdechuje. Zmenšuje se dráždění dýchacích cest nízkou teplotou léčiva a snižuje rychlost vstupu aerodisperze do ústní dutiny a hrtanu. Nutnost koordinace vdechu a vstřiku přípravku však expandery neovlivňují! Popis: Spacery jsou uzavřené jednokomorové nádoby z plastické hmoty válcovitého nebo kapkovitého tvaru o objemu 300-800 ml. Na jednom konci je vylisován otvor pro vložení tlakového balení aerosolu. Druhý konec je zakončen jednocestným ventilem zabraňujícím zpětnému proudění vzduchu z plic při výdechu a tím kumulaci vodních par v nádobě. Zakončen je maskou pro kojence či malé děti nebo náustkem pro dospělé. Ve spacerech se zadržují větší částice, které nemohou dosáhnout plíce, odpadá jejich absorpce v ústech, čímž se snižuje výskyt nežádoucích účinků. |
|
Postup: Do vlastního spaceru se zasune tlakové balení aerosolu. Náustek se pevně obemkne rty a obvyklým způsobem se aplikuje postupně předepsaný počet dávek. Podle vlastních možností se několikerým nádechem inhaluje celý obsah spaceru. Při nádechu je jednocestný ventil otevřen a aerosol je pod tlakem nasáván do plic. Při výdechu přetlak vzduchu z plic uzavře ventil a vzduch odchází otvory kolem ventilu. Pro kojence a malé děti, které ještě neovládají nádech ústy, existují spacery zakončené plastovou, pružnou maskou. Maska se jemným tlakem přiloží přes ústa i nosánek. Se spacery se pracuje ve vodorovné poloze. |
Obr. 12
Obr. 13
|
Nebulizace je proces vytvářející aerosol přechodem jednotlivých molekul média do jejich vyššího energetického stavu. Přestupu do vyššího energetického stavu můžeme docílit dodáním tepla (parní inhalátor) nebo změnou frekvence elektromagnetického vlnění (ultrazvukový inhalátor). |
|
Popis: Parní inhalátor je velmi primitivní zařízení složené z nádoby s médiem (voda) obsahující účinnou látku, zdroje tepelné energie a vlastního inhalačního nástavce. |
|
Postup: Do nádoby vhodného průměru a výšky odměříme médium. Do média přidáme léčivo. Nádobu uzavřeme a medium uvedeme do varu. Je-li voda s léčivem ve varu, vhodným nástavcem inhalujeme vznikající aerosol (opatrně na teplotu aerosolu). V domácnostech příležitostně nejběžněji používaným inhalátorem je hrnec s vodou a ručník. Parní inhalátor lze samozřejmě doplnit řadou dalších pomůcek, které dodají pacientovi patřičný komfort. Dnešní sériově vyráběné inhalátory mají na dně elektrickou plotýnku, která je spínána termostatem a udržuje tak konstantní teplotu média. Na plotýnce je skleněná nádobka s léčivem a médiem uzavřená víčkem. Víčko ve své horní části končí náustkem pro inhalaci, který lze zpravidla zaměnit za obličejovou masku. Přístroj je dále vybaven kontrolkou činnosti a časovým spínačem. |
|
Parní inhalátory jsou prostředkem zdravotnické techniky a pacient je dostane až po schválení revizním lékařem. Léčivem do inhalátoru je např. Berodual sol. pro inhalaci. |
Obr. 14
|