Vydavatel: MEDON s.r.o.
Havelská ul. 14, Praha 1
e-mail: office@medon.cz
web: http://www.medon.cz
ON-LINE OBSAH:
OBSAH 2002/2003:
Autorský kolektiv
Předmluva
Úvod
1. Poradenství:
Komunikace v lékárně
Alzheimerova nemoc
Aplikační formy inhalačních antiastmatik
Aplikační formy inzulínů a diagnostika glykémie pacientem
Cestovní průjmy
Diety - přehled
Imunita a podzim – možnosti podpůrné léčby snížené imunity
Influenza a prevence očkováním
Klimakterium
Poruchy příjmu potravy
Vitaminy
Vitaminy jako preventivní faktory
Denní doporučené dávky pro vitaminy
2. Antibiotika
3. Interakce antidiabetik
4. Bioterorismus
5. Adaptogeny rostlinného původu v prevenci civilizačních chorob a v geriatrii
6. Cannabis sativa L. var. indica - zdroj terapeuticky využitelných látek
7. Slovník alternativní farmacie a medicíny
8. Co je to antihomotoxická medicína neboli homotoxikologie?
9. 55 let československého lékopisu
10. Český lékopis 2002
11. Z receptářů starých lékárníků
12. Historie a současnost nemocničních lékáren v České republice
13. 50 let samostatných farmaceutických fakult v ČR
14. 130 let České farmaceutické společnosti
15. Vznik a vývoj vojenské farmacie u nás do roku 1918
16. Lékárny a lékárníci na poštovních známkách
17. Zajímavosti ze sbírky námětové filatelie a korespondence lékárníka RNDr. Jiřího Šáleného z Rokycan
18. Seznam obecně závazných právních předpisů platných v oblasti zdravotní a sociální politiky České republiky k 1. lednu 2002
19. Další vzdělávání farmaceutů v ČR - současný stav a perspektivy
20. Vzdělávací programy IDVPZ Brno leden - prosinec 2003
21. Akronymy a zkratky klinick�ch studi�

 
Klimakterium

1
2
3
4
5
6
7
  • retence tekutin
  • krvácení z hormonálního spádu
  • křeče v dolních končetinách
    Nežádoucí účinky spojené s gestageny:
  • zvýšená chuť k jídlu
  • nadýmání
  • předrážděnost
  • úzkost, deprese
  • retence tekutin a bolest prsou
    Hlavním diskutovaným rizikem HRT je karcinom prsu. Existuje tady zvýšené riziko „výskytu“ nikoliv „vzniku“ karcinomu prsu. Není totiž jasné, zda exogenní estrogeny vedou ke kancerogenezi, nebo pouze stimulují růst, a tedy klinickou manifestaci do té doby skrytého nádoru. Obecně je akceptováno, že HRT může být bezpečně používána za předpokladu pravidelných mamografických kontrol.
    4.2 Alternativní léčba klimakterických potíží
    Důvodů proč neužívat hormonální léčbu ubývá, ale přesto jsou ženy, které hormonální léčbu nemohou nebo nechtějí užívat. Nehormonální léčba se může velmi efektivně uplatnit v období premenopauzy, kdy při potížích ještě nemusíme prokázat deficit hormonů.
    Nehormonální terapie
    Pokud řešíme klimakterické potíže nehormonální cestou, je třeba si uvědomit, že užívané prostředky zlepšují projevy akutního nedostatku estrogenů, ale nemají vliv na dlouhodobé změny z estrogenního deficitu.
    Pro svůj vazodilatační účinek se používá v poslední době vinpocetin. Má efekt na zmírnění především vazomotorických negativních projevů klimakteria jako jsou pocení a návaly horka. Vinpocetin vede ke zlepšení utilizace glukózy a kyslíku v mozku, zlepšuje reologické vlastnosti krve. V období menopauzy lze vinpocetin použít jako doplněk léčby estrogeny. Denní dávka je obvykle 15 až 30 mg, udržovací dávka je většinou 10 mg.
    Léčebnou nehormonální alternativou je využití fytohormonů (fytoestrogenů). Fytoestrogeny jsou estrogenně účinné látky rostlinného původu. Jejich biochemický původ i chemická struktura jsou dost vzdáleny pravým estrogenům - steroidům. Tyto látky mají afinitu k estrogenním receptorům, ale nemají proliferační aktivitu estrogenů.
    Mezi nejvýznamnější patří deriváty isoflavonu a lignanu, jejichž hlavním zdrojem jsou luštěniny, zejména sója. Konzumaci stravy bohaté těmito látkami se přisuzují blahodárné účinky potíží, sem řadíme ploštičník Cimicifuga racemosa (obsahuje glykosidy triterpenu), červený jetel (formononetin, biochanin) a sóju (genistein, daidzein). ve vztahu k epidemiologii některých nádorových onemocnění a kardiovaskulárních chorob. Nízká incidence karcinomu prsu i endometria u asiatských žen, zvláště v Japonsku, vedla k úvahám o vztahu výživy a výskytu těchto chorob. Předpokládá se především vliv sóji, která je podstatnou součástí jejich stravy. Z rostlin, které fytoestrogeny obsahují a jsou využívány k potlačování klimakterických potíží, sem řadíme ploštičník - Cimicifuga racemosa (obsahuje glykosidy triterpenu), červený jetel (formononetin, biochanin) a sóju (genistein, daidzein).
    Přípravky na bázi včelích produktů využívají kombinace květního a fermentovaného pylu a mateří kašičky. I květní pyl obsahuje kromě řady významných látek (aminokyseliny, kyselina listová, enzymy, glukóza, fruktóza, mastné kyseliny aj.) také fytoestrogeny. Prokazatelný efekt těchto přípravků je zřejmě způsoben vazoaktivními substancemi a vitaminovým efektem biologicky aktivních látek. Samotný účinek fytoestrogenů může být problematický vzhledem k tomu, že některé firmy produkují i preparáty pro stárnoucí muže založené na stejné bázi. Tyto přípravky by neměly užívat ženy s alergií na pyl. Kromě přípravků s obsahem fytoestrogenů a včelích produktů, najdeme v lékárnách i odlišné preparáty s efektem na zmírnění klimakterických potíží. Jedná se např. o různé čajové směsi, které obsahují byliny s uklidňujícím a antiflogistickým účinkem. Bylinný komplex najdeme i v kapkové podobě připravené speciálním způsobem, kde hraje důležitou roli především stupeň ředění (1x10-1 až 1x10-4) a vzájemné poměry jednotlivých výtažků.
    Cerebrální fosfolipidy mají příznivý účinek na řadu psychoneurovegetativních symptomů. Nenasycené mastné kyseliny regulují funkci hormonálního a cévního systému, citroflavonoidy zlepšují krevní oběh.
    V poslední době byl zaznamenán velký rozvoj přípravků tohoto typu i v našich lékárnách. Zájem o samoléčení klimakterických potíží typu návalů a pocení mezi pacientkami vzrůstá. Důvodem je zřejmě větší informovanost o možnostech této léčby i díky velkým reklamním kampaním zejména v ženských časopisech. U nás mohou ženy v lékárnách koupit několik druhů těchto přírodních preparátů.

    1
    2
    3
    4
    5
    6
    7