|
Klimakterium
|
Atrofie poševní sliznice postihne většinu žen. Atrofická poševní sliznice je suchá, snadno zranitelná a má sníženou obranyschopnost vůči infekcím. Je náchylnější k zánětům, protože vymizela normální bakteriální flóra. Klinickými projevy jsou nejčastěji pocit suchosti, pálení v pochvě, bolestivý pohlavní styk a výtoky. |
|
Organický estrogen - deficitní syndrom se dotýká i distální oblasti uropoetického systému - močového měchýře a uretry, protože i zde najdeme vysokou koncentraci estrogenových receptorů. Estrogenový deficit se projevuje častým močením, dysurií, nykturií a inkontinencí.Tyto symptomy jsou spolu s urgentním typem inkontinence korigovatelné estrogenní substitucí. To neplatí o stresovém typu inkontinence. Objevují se recidivující infekce močového traktu. |
|
Na atrofie sliznic dalších orgánových systémů v důsledku deficitu estrogenů je třeba myslet i při řešení celé řady zdánlivě nesouvisejících potíží jako je např. suchost v ústech, poruchy chuti, opakující se oční infekce či pocit suchého oka, ale také v oblasti ORL suché záněty v oblasti nosu, hltanu a hrtanu nebo zevního zvukovodu. |
|
Účinnou kauzální léčbou stavů, které vznikají na podkladě deficitu estrogenů je suplementace estrogeny (ERT estrogen replacement therapy) nebo v širším slova smyslu hormonální substituční terapie (HRT - hormone replacement therapy), při níž je navíc terapeutické schéma doplněno o gestageny. Historie používání HRT se datuje k roku 1942. |
|
Symptomatologii klimakterického syndromu lze v některých případech úspěšně odstranit i nehormonální terapií, je však nutné počítat s tím, že estrogenový deficit se všemi jeho důsledky neovlivníme - léčba estrogeny je zatím u většiny symptomů estrogenového deficitu nezastupitelná. |
1.
|
akutní příznaky (vegetativní) - návaly, pocení, neklid, nesoustředěnost, poruchy spánku, palpitace a jiné příznaky klimakterického syndromu. |
2.
|
střední příznaky (organické) -pálení pochvy, pálení a řezání při močení, urgentní inkontinence, zhoršení kvality kůže a jiné příznaky organického estrogen-deficitního syndromu. |
3.
|
chronické příznaky (metabolické) - osteoporóza, ICHS/ poruchy metabolismu lipidů, syndrom anginy pectoris, infarkt myokardu. |
|
neléčený karcinom endometria |
|
akutní žilní trombóza nebo tromboembolická nemoc |
|
Dříve uváděné relativní kontraindikace HRT (hypertenze, ICHS, DM, migréna) jsou dnes považovány za překonané. Neustálé ubývání kontraindikací však neznamená, že nejsou žádné. Přibývají studie, které prokazují prospěšnost HRT, ale nutno poznamenat, že se objevují práce, které určité efekty HRT zpochybňují. |
|
Přesto by mělo být snahou HRT ženám umožnit, a ne hledat důvody proč HRT nepodat. Každá žena by měla být pravdivě informována o možnostech a eventuálních rizicích hormonální léčby. Měla by být začleněna do rozhodovacího postupu a měla by aktivně spolupracovat s lékařem. K tomu je potřeba, aby měla dostatek ucelených informací. Vyžaduje to individuální přístup, ale hlavně dostatek času. Vysvětlit prospěch i možná rizika, připravit pacientku na možné nežádoucí účinky léčby (hlavně krátce po nasazení) vyžaduje velkou trpělivost. Důležitá je diskuse o režimu léčby s obnovením či potlačením pravidelného krvácení. Většina žen považuje menstruaci za důležitou ze zdravotního hlediska a velká většina žen neví, že při hormonální léčbě nemusí docházet k cyklickému krvácení. Velmi důležité je ověření si, zda je dodržováno schéma užívání, protože častým důvodem k vysazení léčby pacientkou je ústup negativních akutních symptomů. Pokud je žena správně poučena o celém účinku hormonální léčby, chápe smysl léčby a nepřeruší ji. |
|
Vyšetření pacientky před nasazením HRT |
|
anamnéza se zaměřením zejména na onkologická onemocnění |
|
gynekologická vyšetření včetně onkologické cytologické prevence, kolposkopie |
|
ultrazvuk endometria vaginální sondou (vyšetření výšky a struktury endometria) |
|