|
Malárie
|
Po druhé světové válce bylo dosaženo při eradikaci malárie, zvláště v mírné zóně, značných úspěchů postřikem kontaktními insekticidy v obydlí a v nejbližším okolí všude tam, kde se vyskytovali přenašeči endogenní (zdržující se v obydlích) a endofagičtí (sající krev v obydlí). V tropických oblastech převažují komáři exogenní (zdržující se venku) a exofagičtí (sající krev venku), které je obtížné hubit. Kromě toho se přenašeči stali rezistentní na insekticidy, takže je nutno používat nové, nákladnější. Také rezistence (multirezistence) plasmodií na antimalarika se stále šíří. Terénní vozidla a pohonné látky jsou stále nákladnější. Na druhé straně ubývá prostředků z mezinárodních zdrojů a místní zdroje jsou nedostatečné. Likvidace líhnišť malarických komárů v tropech je velmi nákladná a obtížná, takže přicházejí ke slovu biologické prostředky. Místní činitelé věnují boji proti malárii nedostatečnou pozornost. Byly vyvinuty vakcíny, které jsou však zatím málo účinné. Jsou předpoklady, že během několika málo let budou vakcíny zdokonaleny tak, že je bude možné používat jako důležitý článek, který by umožnil eradikaci malárie urychlit, popř. před ní ochránit cestovatele. |
|
Prof. MUDr. Vladimír Šerý, DrSc. |
|
Centrum cestovní medicíny, Praha 1 |
|